Nekupujte akcie OpenAI. Místo pohádkového zisku přijdete o všechno
foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0/Ilustrační snímek
Společnost OpenAI vydala varování pro investory, že nebude tolerovat žádné pokusy obcházet její právo rozhodovat, kdo smí vlastnit akcie firmy.
OpenAI, lídr na poli AI a po raketovém růstu jedna z největších firem světa, je terčem zájmu investorů. Ti ale mají smůlu: pokud se nepodíleli na některém z investičních kol, kdy firma navyšovala kapitál, jsou pro ně akcie OpenAI nedosažitelné. Nejen, že nejsou na burze, ale firma má ve stanovách, že jakýkoli převod akcií podléhá jejímu souhlasu. A začátkem září varovala, že toto své právo bude důsledně vymáhat a že každý převod bez jejího písemného souhlasu je neplatný.
Takovéto podmínky jsou mezi startupy běžné. Ty si čím dál častěji hlídají, kdo „sedí u jejich stolu“: roste počet firem, které uplatňují předkupní právo a blokují transakce, jež nechtějí. Jejich restrikce se však různými způsoby obcházejí. Typickým nástrojem jsou takzvané SPV (z angl. special purpose vehicle), tedy dočasné společnosti vytvořené čistě pro daný účel, v tomto případě pro držbu akcií.
Když to nejde přímo, zkusíme trik
V obecné rovině jde o jednoduchý princip: SPV získá od některého stávajícího akcionáře akcie – a „podíl na svém podílu“ pak nabídne dalším investorům. Zádrhel však nastává hned v prvním z uvedených kroků: akcionář OpenAI nemůže vložit svůj podíl do SPV. To je legální jen tehdy, pokud OpenAI převod povolí. Když souhlas chybí, SPV sice může „papírově“ evidovat, že má podíl, ale ten právně neexistuje, protože OpenAI převod akcií neuzná.
Z pohledu investora to znamená, že musí velmi důkladně zjišťovat, co vlastně kupuje – přesněji, na čem přesně má vlastnit podíl. Často jde jen o smlouvu na ekonomickou expozici: SPV ani netvrdí, že akcie drží; jenom se zavazuje, že pokud by se někdy prodaly, rozdělí mezi investory výnos. Ve skutečnosti je to tedy spíš derivát, jehož hodnota stojí a padá s důvěrou ve správce daného SPV.
Psali jsme
OpenAI, provozovatel služby služby ChatGPT, přiznala, že monitoruje konverzace s chatbotem a v krajních případech předává jejich obsah policii.…
Velmi často se navíc stává, že celý systém sestává z většího počtu vrstev: předmětné SPV má podíl v dalším SPV, to v dalším – a až někde na konci jsou kýžené akcie. A nejde jen o rizika (v případě OpenAI žádné akcie ve hře reálně nejspíš nejsou), ale také o náklady, protože každé SPV si z investice ukousne své poplatky.
A nově také hrozí inovovaná verze triku s SPV: tokenizace. Zkusila to investiční platforma Robinhood, když investorům chtěla nabídnout „tokenizované akcie“ OpenAI. Předmětné tokeny vydala jistá partnerská firma. (v principu šlo o výše popsaný „speciální investiční vehikl“). Reakce OpenAI byla rychlá a jasná: varovala, že firma žádný převod akcií do SPV neschválila, natož aby souhlasila s tokenizací. A že z pohledu OpenAI ty tokeny nemají žádnou hodnotu a investor, který je koupí, nevlastní ani přímo, ani nepřímo žádný podíl ve firmě.
Nejen OpenAI
Startupy zůstávají na soukromém trhu čím dál delší dobu a svůj vstup na burzu odsouvají. Důvodů je celá řada, ale těmi hlavními jsou dostatek privátního kapitálu; pohodlí a bezpečí před investory, analytiky i regulátory; a nejisté podmínky na trzích. A je dost příkladů, že to jde i bez burzy: firmy jako Stripe, SpaceX nebo právě OpenAI dokážou získávat miliardy nebo desítky miliard dolarů čistě na privátním trhu, což vysílá signál i ostatním.
Výsledkem je, že nejčastější věk firmy při vstupu na burzu v USA vzrostl od 1999 z čtyř let na dnešních dvanáct.
Ve velmi podobné situaci jako OpenAI jsou tak i další startupy. Příkladem je konkurenční AI startup Anthropic. Ten dříve kapitál „posbíraný“ od menších investorů prostřednictvím SPV akceptoval, v posledním kole financování však od investorů vyžadoval, aby použili výhradně svůj vlastní kapitál.