Pasivní investování do private equity. Nový typ fondu přináší revoluci
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Private equity stálo odjakživa na dvou pilířích: investoři hledali úspěšné správce fondů a přístup k nim měli především institucionální investoři. Americký fond PE50 první z těchto pilířů bourá – a zapadá do širšího trendu, který postupně otevírá private equity i širšímu okruhu investorů.
Jsme na prahu stejné revoluce, jakou na začátku devadesátých let přinesl nástup pasivních fondů ETF. Ty stojí na principu „nevybírat konkrétní tituly, ale prostě kopírovat index“. Fond PE50 představuje první praktický pokus vytvořit pasivní indexový produkt pro private equity.
Jde o obdobu fungování akciových indexů, jako je třeba S&P 500. Každý rok správce fondu NewVest sestaví seznam padesáti největších private equity (PE) fondů na světě, které právě získávají kapitál, a investuje do nich podle jejich velikosti. Čím větší fond, tím vyšší váhu dostane v portfoliu. Cílem není překonat trh, ale co nejvěrněji zachytit výnos celé třídy aktiv, podobně jako běžné indexové ETF kopíruje akciový index.
Nástup pasivního investování do PE byl na spadnutí už delší dobu – je až s podivem, že fondy typu PE50 už nejsou na trhu běžné. Postupně se totiž nahromadilo víc důvodů pro jejich úspěch.
Psali jsme
Přibývá investorů, kterým vadí, že v indexech jako S&P 500 nekupují americký akciový trh, ale hlavně tamní technologický sektor.
Důvody pro pasivní investování do PE
Především, roste tlak na zpřístupnění investování do PE širšímu okruhu investorů. Postupně se snižují hranice pro vstup – ale existuje tlak na jejich úplné odstranění. Pro to je však třeba vyřešit dva problémy: omezit riziko, které PE investice nesou, a zvýšit likviditu těch investic. Ani jedno však není řešitelné na úrovni jednotlivých fondů. PE fondy sice vytvářejí portfolia investic, jde jen o velmi omezenou diverzifikaci. A dlouhý investiční horizont je definičním znakem investice do PE fondů.
Za tímto zpřístupňováním jsou jak poptávkové, tak nabídkové tlaky. Jednak je to zájem retailových investorů o výnosy PE, které dlouhodobě překonávají výnosy akcií etablovaných firem na burzách. A potom: svět PE hledá nové zdroje kapitálu (tedy nové investory) mimo tradiční penzijní fondy a pojišťovny.
Druhým důvodem jsou slábnoucí důkazy, že by vůbec bylo možné vybrat dlouhodobě úspěšného manažera. Akademický výzkum totiž ukazuje, že úspěch jednoho fondu automaticky nepředpovídá stejně dobré výsledky jeho nástupce. A rozdíly mezi největšími správci se navíc postupně zmenšují, takže samotný výběr manažera přináší menší přidanou hodnotu než dříve.
Psali jsme
Unikátní studie z Harvard Business School ukazuje, že většinu rozhodnutí aktivních portfolio manažerů – u menší skupiny prakticky všechna – lze…
Shrnuto, investovat plošně do skupiny největších fondů a nabídnout investorům reprezentativní expozici vůči celému trhu PE dává perfektní smysl.
Začátky pasivního investování do PE jsou zatím skromné. Fond PE50 je zatím malý, v porovnání s obřími ETF doslova miniaturní. V posledním kole získal přibližně 180 milionů dolarů a celá společnost spravuje kolem 430 milionů dolarů. Největší ETF, Vanguard S&P 500 ETF (ticker VOO), přitom má přes bilion dolarů – mimochodem, jako první na světě tuto hranici překročil letos v létě. A největší správce aktiv na světě, investiční společnost BlackRock, má ve správě závratných více než 15 bilionů dolarů.
Paralela mezi pasivním investováním do PE a indexovými fondy
Ale historie finančních trhů nabízí zajímavou paralelu. Když v lednu 1993 vstoupil na americkou burzu první ETF, byl to SPDR S&P 500 (SPY), začínal s kapitálem pouhých 6,5 milionu dolarů. Do roku 1995 překonal hranici 1 miliardy dolarů, během následujících let se jeho velikost prakticky zdvojnásobovala a stal se vzorem pro další indexové produkty.
Výsledkem bylo, že v roce 2009 překročil globální trh ETF hranici 1 bilionu dolarů spravovaných aktiv. Kolem roku 2021 to už bylo přes 10 bilionů dolarů a aktuálně to je přes 15 bilionů. A mimochodem, ten kdysi směšný SPY je dnes nejlikvidnějším ETF na světě.
Psali jsme
Privátní trhy – tedy private equity, venture kapitál a private credit – se snaží otevírat drobným investorům. Zastánci hovoří o demokratizaci…
NewVest letos v létě uvedla svou pasivní PE strategii na novou blockchainovou infrastrukturu Londýnské burzy, která umožňuje vydávat podíly fondů jako digitální tokeny a zjednodušuje jejich administrativu. Vypadá to jako detail, ale v kontextu evropské regulace ELTIF 2.0, která usnadňuje distribuci dlouhodobých alternativních investic retailovým investorům, růstu evergreen fondů je to zajímavá zpráva. Pasivní indexový produkt do této mozaiky zapadá jako další krok standardizace celého odvětví.
Revoluce, kterou NewVest přináší, je teprve v zárodku. Ale je jasné, že i PE investice lze poskládat podle pevných pravidel místo individuálního výběru fondů – a je jenom otázka krátkého času, než na tuto vlnu naskočí správci jako BlackRock, Apollo nebo Hamilton Lane a promění pasivní private equity z experimentu v běžnou součást investičních portfolií.