Privátní trhy pro retailové investory? Raději ne, ukazuje analýza

18. 03. 2026
Privátní trhy pro retailové investory? Raději ne, ukazuje analýza
foto: Pixabay/Ilustrační obrázek

Privátní trhy – tedy private equity, venture kapitál a private credit – se snaží otevírat drobným investorům. Zastánci hovoří o demokratizaci investování; kritici však varují, že s tím jsou spojeny skryté nevýhody.

Umožnit retailovým investorům investovat do aktiv, která byla dříve vyhrazena institucím, je podáváno jako win-win: investoři dostanou vyšší výnosy, startupy zase potřebný kapitál. Analýza publikovaná na webu Promarket (patří pod University of Chicago) odhalila systémová úskalí.

Riziko je vysoké

Private market fondy jsou často prezentovány jako méně volatilní než veřejné trhy. Jejich výnosy působí stabilněji a vykazují menší výkyvy.

Tento efekt je dán způsobem oceňování. Na rozdíl od veřejně obchodovaných aktiv nejsou privátní investice oceňovány kontinuálně na základě tržních cen, ale modelově a v delších intervalech. To vede k vyhlazení výnosů a k podhodnocení volatility.

Například: u akcií se negativní zprávy jako třeba ropný šok do kurzů propíšou okamžitě. Ale kdo by okamžitě dobrovolně přeceňoval podíly ve startupech?

Analýza ukázala, že vykazovaná volatilita private equity je zhruba o polovinu nižší než u veřejných akcií – přibližně 8–10 % ročně oproti 15–20 % u akciových indexů. Problém ale je, že dlouhodobě výnosy private fondů vykazují silnou korelaci s akciovým trhem. To znamená, že private equity nereaguje na trh méně, ale později.

Ale to je řeč o celém trhu: kvůli nižším počtům firem v portfoliích private equity fondů je riziko každého z nich neporovnatelně vyšší.

Likvidita je slabá

Private market investice jsou ze své podstaty nelikvidní: na rozdíl od investic, na něž jsou retailoví investoři zvyklí, podléhají výběry vložených prostředků omezením. Předčasné „vystoupení“ z investice je drahé, a okamžité vystoupení nemusí být možné vůbec.

Retailové produkty se snaží tuto vlastnost zmírnit zavedením pravidelných odkupních oken nebo jiných mechanismů – ale ani to nemusí fungovat vždy. V případě napětí na trhu mohou být zpětné odkupy omezeny nebo úplně pozastaveny.

Nejde přitom o výjimku. Aktuálně platí pozastavení výběrů z celé řady fondů private equity, a především private credit.

Výnosy jsou nižší

Analýza ukázala, že private equity fondy určené drobným investorům dosahují v průměru nižších výnosů než fondy pro institucionální investory. A nejde jenom o náklady.

Poplatky nebo provize jsou samy o sobě velký problém: táhnou ke dnu i čisté výnosy běžných akciových fondů, ale v případě investování na privátních trzích jsou ještě výrazně vyšší. Ale retailoví investoři dostanou typicky nižší i hrubé výnosy v porovnání s institucionálními investory.

A to je problém, o němž se nemulví.

Jde o to, že private equity fondy si nejdřív rozebírají velcí investořipenzijní fondy, pojišťovny nebo univerzitní nadace. Ti vstupují už ve fázi, kdy se fond teprve skládá a vybírá si investice.

Teprve poté se část trhu „otevírá“ retailu – často přes nové fondy nebo upravené produkty. Drobní investoři tak vstupují později, kdy už jsou nejlepší příležitosti rozebrané, nebo do jiných fondů, které na institucionální kapitál nedosáhly.

Jinými slovy, i u stejného fondu dostává retail jinou „třídu“ investice – s vyššími náklady, jiným načasováním a někdy i nižším využitím kapitálu – a proto často dosahuje nižšího výnosu.

Empirické studie ukazují, že drobní investoři mají tendenci končit v méně výkonných fondech a platit vyšší poplatky, zatímco přístup k nejlepším fondům zůstává vyhrazen velkým institucím. A navíc, v loňském roce stejně akciové indexy vykázaly lepší výkonnost než indexy private equity fondů (pravda, poprvé v tomto tisíciletí).

Pokud by měli mít retailoví investoři mít přímý přístup k privátním trhům, mělo by to být spojeno s přesně cílenou regulací. Do té doby bude lepší zůstat u stávajícího modelu fondu kvalifikovaných investorů

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn