Proč jsou evropské investiční fondy tak drahé
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Evropský úřad pro cenné papíry a trhy vydal nový roční přehled výkonnosti a nákladů retailových investičních produktů. Report potvrzuje, že investiční produkty mají dlouhodobě nízkou výkonnost, a že to jsou vysoké poplatky, co je táhne ke dnu.
Report Costs and Performance of EU Retail Investment Products 2025, kterou vydal Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA), shrnuje vývoj na trhu retailových investičních produktů do konce roku 2024. Analyzuje především tři segmenty: vedle retailových alternativních fondů (AIF) a strukturovaných produktů se věnuje především fondům UCITS – podílovým (tedy mimo ETF) a obchodovaným na burze (ETF).
Roční výkonnost fondů se v jednotlivých letech výrazně mění v závislosti na vnějších podmínkách. Zajímavější – protože stabilnější – obrázek poskytují náklady a jejich struktura. Report ukazuje, jak se náklady vyvíjejí, jaké faktory je udržují relativně vysoko a jak se promítají do výsledků investorů.
Psali jsme
Unikátní studie z Harvard Business School ukazuje, že většinu rozhodnutí aktivních portfolio manažerů – u menší skupiny prakticky všechna – lze…
Náklady klesají, ale jen pomalu
V evropských fondech pokračoval v posledních letech mírný pokles průběžných nákladů. U akciových podílových fondů klesly mezi roky 2020 a 2024 o osm procent – a pozoruhodné je, že u ETF klesly relativně výrazněji, o 10,4 procenta. To jsou však průměry: u podílových fondů, které existují po celé sledované období, je pokles marginální, pouze o 2,6 procenta, takže celkové náklady trhu klesají hlavně díky vstupu nových levnějších fondů.
Report cituje související studii ESMA, podle níchž dominantní část nákladů představuje distribuce – v případě podílových fondů to je v průměru přibližně 48 procent. Jinými slovy, takzvaný poplatek za správu fondu je v průměru téměř z poloviny „převlečená provize“.
Dalším faktorem je struktura – nikoli velikost – evropského trhu. EU je druhý největší fondový trh na světě (představuje zhruba 30 procent globálních aktiv), ale je fragmentovaný. Report uvádí, že průměrný evropský fond spravuje zhruba 419 milionů eur, zatímco průměrný americký fond je zhruba osmkrát větší. To má přímý dopad na nákladovou efektivitu (úspory z rozsahu). Navíc, evropský trh zůstává rozdělen mezi řadu jurisdikcí a distribučních modelů, což dál zvyšuje administrativní i provozní náklady.
Dopady na výnosy investorů
Report ESMA potvrzuje, že aktivně řízené fondy mají dlouhodobě nepatrně vyšší výkonnost oproti pasivním, které prostě kopírují indexy – ale jejich výnos pro investora je přesto kvůli poplatkům nižší. Aktivní akciové fondy totiž účtují zhruba 1,28 % ročně, zatímco pasivní produkty kolem 0,2 procenta.
Výsledkem je, že investoři přecházejí k pasivním produktům. Aktivní akciové fondy jsou dokonce jedinou kategorií, kde došlo v roce 2024 k čistému odlivu investic (132 miliard eur). Výsledkem je, že podíl pasivních akciových fondů (jak podílových, tak ETF) dosáhl na konci roku 2024 plných 41 procent ze všech investic v akciových fondech. Před deseti lety to byla méně než čtvrtina.
Psali jsme
Globální trh fondů obchodovaných na burze se dostal na nové historické maximum: ke konci října 2025 v nich bylo přes 19 bilionů dolarů,…
Report také uvádí modelovou investici 10 tisíc eur do typického portfolia fondů. Taková investice by mezi lety 2015–2024 vzrostla, po započtení průběžných nákladů, asi na 15 500 eur. Samotné poplatky by za zmíněných deset let dosáhly přibližně 1 700 eur – pro retailového investora. Institucionální investor se stejnou strategií by zaplatil zhruba polovinu a konečná hodnota investice by tak byla kolem 16 400 eur.
Report se tak dá chápat jako příspěvek k aktuální diskusi o tom, jak výrazně poplatky ovlivňují konečný výsledek investice – a to zejména v kontextu penzijního investování.