Ručit za úvěr patentem. Úřad EU navrhuje revoluci ve financování firem
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví zveřejnil plán na využívání duševního vlastnictví k financování. Na první pohled zajímavá možnost však předpokládá dotace, státní záruky a nové regulace.
Hned na úvod je potřeba vypořádat se s podezřením, že report Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) volá po tom, aby do úvěrových instrumentů zajištěných duševním vlastnictvím (IP), jako jsou třeba patenty, investovaly domácnosti. Sice to tak může vypadat, zejména v případě Česka, kde report zdůrazňuje vysokou míru úspor českých domácností – ale to jenom autoři reportu nedomysleli dopad svých obecných zjištění. Ve skutečnosti o přímém zapojení domácností do tohoto druhu investic nikdo soudný vůbec neuvažuje.
Duševní vlastnictví (IP, z anglického intellectual property; pro účely tohoto článku především patenty), je z finančního pohledu záhada. Jsou významné firmy, které by bez svých patentů zmizely z trhu, protože by je převálcovaly dovozy z levných zemí. Jejich patenty tedy očividně mají obrovskou hodnotu – ale skrytou.
V účetnictví jsou, pokud vůbec, zaneseny v „pořizovací hodnotě“. To je vzhledem k jejich reálné hodnotě typicky neporovnatelně nižší částka – jde pouze o náklady spojené s podáním a udržováním patentu a přímé náklady na vývoj, který k němu vedl. U inovativních firem to bývá mizivý zlomek reálné hodnoty.
Psali jsme
Univerzity v Česku loni utržily za patentové licence zanedbatelných 5,5 milionu korun. Na jednu licenci vychází v průměru 200 tisíc korun – což…
Proč je to problém? Jednak proto, že bez započtení reálné hodnoty duševního vlastnictví neposkytuje účetnictví „věrný obraz“ o stavu firmy. Což je přitom hlavním účelem rozvahy a účetnictví vůbec.
Ale ještě větší problém je, že patenty neslouží k financování. Je spousta případů, kdy firma disponuje hodnotnými patenty, které jí garantují monopolní postavení na obrovských trzích – a přesto má problém sehnat finance, aby na těch trzích mohla růst. Týká se to především startupů a firem v kategorii scale-up (které se dají charakterizovat jako „rychle rostoucí nedávný startup“).
Psali jsme
Pouze dvě procenta britských startupů, které získají seed investici, dokážou získat i investici v kole A. Přeběhnout toto údolí smrti navíc…
Čísla naznačují mezeru…
EUIPO tvrdí, že v rámci EU dnes odvětví intenzivně využívající duševní vlastnictví vytvářejí přibližně 48 % HDP a zajišťují asi 31 procent zaměstnanosti. Jinými slovy: podstatná část evropské ekonomiky stojí na aktivech, která se v účetnictví téměř neprojevují.
Zároveň podle EUIPO existuje výrazná mezera ve financování – zejména u malých a středních podniků, kde se odhaduje až na 365 miliard eur ročně. Úřad tvrdí, že na firmy, jejichž hlavním aktivem je IP, z toho připadá zhruba 20–40 procent. Z toho by vycházelo, že existuje obrovský potenciální trh pro financování kryté duševním vlastnictvím ve výši 70 až 150 miliard eur ročně.
EUIPO ve svém reportu dále předpokládá, že při zavedení potřebné infrastruktury, tedy standardizovaného zveřejňování informací o IP, oceňování a záruk (viz dále) by takové nástroje mohly postupně pokrýt 40 až 80 % tohoto potenciálního trhu. To by odpovídalo novému financování v objemu 30 až 120 miliard eur ročně.
Při obecně přijímaných odhadech dopadu investic na růst by to – teoreticky – znamenalo příspěvek k ročnímu HDP zemí EU mezi 0,2 a 1,1 procenta.
…ale má to několik háčků
S optimistickými čísly ostře kontrastuje výčet podmínek, aby bylo využití IP k financování vůbec možné. Jejich seznam v reportu EUIPO je dlouhý – a hlavně, ty podmínky vesměs vypadají jako těžko dosažitelné.
Podívejme se na ně postupně.
Za prvé: IP musí být „viditelné“.
Dnes většina firem svoje patenty a další nehmotná aktiva v účetnictví prakticky neukazuje. Neexistuje standardizovaný způsob, jak tyto informace předat bankám nebo investorům v použitelné podobě. Výsledkem je, že firma, která stojí na technologii, vypadá na papíře jako podkapitalizovaný podnik bez významných aktiv.
Za druhé: IP musí být ocenitelné.
Oceňování patentů dnes není standardizovaná disciplína, ale spíše zakázková expertiza. Metody se liší podle země, sektoru i účelu. Výsledky nejsou snadno porovnatelné a jejich kvalita závisí na omezeném počtu specialistů. Navíc, pro menší firmy jsou taková ocenění často finančně nedostupná a bylo by třeba je dotovat.
Psali jsme
Dramaticky vyšší náklady na selhání jsou podle studie jedním z hlavních faktorů, proč evropské technologické firmy raději investují do postupných…
Za třetí: ocenění musí být použitelné pro úvěr.
I kdyby banka uznala, že patent opravdu má určitou hodnotu, stále naráží na problém rizika. V případě defaultu není jasné, jak rychle a za jakou cenu lze IP zpeněžit. Proto banky aplikují vysoké „bezpečnostní koeficienty“, nebo o patentech jako záruce vůbec neuvažují. Report navrhuje využití dalších záruk a sdílení rizika, které by tuto bariéru překlenuly.
Za čtvrté: systém musí generovat data.
Bez historických dat o tom, jak se IP chová jako zajištění (defaulty, úspěšnost vymáhání a náklady na něj), nelze kalibrovat rizikové modely. A bez těchto modelů zůstávají finanční instituce konzervativní. Vzniká uzavřený cyklus: bez transakcí nejsou data, bez dat nejsou transakce.
Za páté: celý systém musí mít institucionální oporu.
Oceňování, metodiky, kvalita dat i samotné procesy musí být koordinované napříč státy. Jinak se trh nerozvine v měřítku, které by umožnilo skutečný dopad.
Dohromady to všechno znamená nutnost vzniku kompletní, úplně nové infrastruktury. Report EUIPO to implicitně přiznává. Ale tvrdí, že bez toho kapitál, který má Evropa k dispozici – včetně prostředků mobilizovaných v rámci připravované takzvané unie úspor a investic (Savings and Investment Union) – skončí jinde než u inovativních firem.