Slovník Deníku Vektor – Likvidita

Likvidita označuje schopnost přeměnit aktivum (tedy majetek) rychle a bez výrazné ztráty hodnoty na hotovost.

Likvidita tedy vyjadřuje, jak snadno lze něco prodat nebo použít k úhradě závazků.
Hotovost je nejlikvidnější forma majetku, zatímco například podíl na firmě nebo umělecké dílo mají likviditu nízkou – jejich prodej může trvat měsíce a cena se může výrazně lišit od očekávání.

Likvidita je základní pojem finanční stability: čím vyšší likviditu má firma, banka nebo trh, tím lépe zvládá krátkodobé šoky a splácí své závazky.

Typy likvidity

- Likvidita aktiva se týká jednotlivého majetku nebo investice – například akcie má vyšší likviditu než dluhopis s dlouhou splatností, protože se s ní denně obchoduje.

- Likvidita podniku vyjadřuje, zda firma dokáže dostát svým krátkodobým závazkům. Sleduje se prostřednictvím ukazatelů, jako je běžná nebo pohotová likvidita.

- Tržní likvidita označuje hloubku a plynulost trhu – tedy kolik obchodů probíhá bez výrazných výkyvů cen.

- Likvidita bankovního systému vyjadřuje množství volných prostředků, které mají banky k dispozici pro poskytování úvěrů. Ovlivňuje ji mimo jiné repo sazba centrální banky (viz heslo Repo sazba).

Proč na likviditě záleží

Vysoká likvidita znamená, že účastníci trhu mají důvěru – snadno obchodují, financují se a investují.
Naopak nízká likvidita vede k riziku „zamrznutí“ trhu: ceny se stávají nestabilními a investoři mají problém zpeněžit aktiva.
V krizových obdobích tak mohou i kvalitní aktiva ztrácet hodnotu jen proto, že je nikdo nechce koupit. Tento jev byl patrný během finanční krize 2008, kdy se prakticky zastavil trh se strukturovanými úvěry (Federal Reserve, 2009).

Likvidita a centrální banky

Centrální banky sledují likviditu jako klíčový parametr finanční stability.
Pokud je nedostatek peněz v oběhu, mohou vstřikovat likviditu – tedy poskytovat krátkodobé úvěry komerčním bankám nebo nakupovat cenné papíry.
Naopak při přebytku prostředků mohou likviditu stahovat, aby zabránily přehřátí ekonomiky či růstu inflace.

Tímto způsobem likvidita přímo souvisí s měnovou politikou a vývojem úrokových sazeb: když je peněz dost, sazby klesají; když jich ubývá, rostou.

Český kontext

Česká národní banka reguluje likviditu bankovního systému především prostřednictvím dvoutýdenních repo operací.
Banky u ní mohou dočasně uložit přebytečné prostředky a získat zpět hotovost po uplynutí doby splatnosti.
Tento mechanismus pomáhá udržovat stabilní hladinu peněz v oběhu a zároveň slouží jako hlavní přenosový kanál měnové politiky (ČNB, 2023).

V českém kontextu se o likviditě mluví i v souvislosti s hypotečním a kapitálovým trhem. Například nízká likvidita některých firemních dluhopisů představuje riziko pro drobné investory, kteří by je v případě potřeby nemuseli rychle prodat.

Likvidita v investování

Investoři při rozhodování zvažují tzv. likvidní prémii – tedy vyšší očekávaný výnos za to, že své prostředky „uzamknou“ v méně likvidním aktivu.
Proto mají likvidní aktiva (např. akcie velkých firem) obvykle nižší výnos než nelikvidní (např. private equity fondy nebo nemovitosti).
Likvidita tak tvoří jeden z hlavních faktorů při konstrukci portfolia spolu s rizikem a očekávaným výnosem (viz heslo Portfoliová teorie).

Zdroje:

Česká národní banka (2023): Měnová politika – Likvidita a operace ČNB
//www.cnb.cz/cs/menova-politika/
Federal Reserve History (2009): The Subprime Mortgage Crisis
//www.federalreservehistory.org/essays/subprime-mortgage-crisis
International Monetary Fund (2023): Global Financial Stability Report
//www.imf.org/en/Publications/GFSR