Slovník Deníku Vektor – Úroková sazba
foto: Deník Vektor/Ilustrační foto
Úroková sazba vyjadřuje cenu peněz v čase – kolik stojí možnost použít cizí kapitál, nebo naopak, jakou odměnu získá ten, kdo kapitál půjčí. Je to procento z jistiny, které se platí za určité období, obvykle za rok.
V praxi tak úroková sazba určuje, kolik dlužník zaplatí věřiteli nad rámec půjčené částky, a tím ovlivňuje ochotu domácností i firem brát si úvěry či ukládat peníze.
Rozlišujeme nominální a reálnou úrokovou sazbu.
Reálná sazba očišťuje nominální hodnotu o inflaci, a proto lépe ukazuje, zda se peníze zhodnocují, nebo ztrácejí kupní sílu.
Typy úrokových sazeb
- Tržní úrokové sazby se tvoří na finančních trzích podle nabídky a poptávky po penězích.
- Repo sazba (v Česku klíčová sazba ČNB) určuje, za kolik si komerční banky mohou uložit přebytečnou likviditu u centrální banky. Je základním nástrojem měnové politiky.
- Diskontní sazba se vztahuje na krátkodobé půjčky bank centrální bance.
- Lombardní sazba stanoví cenu, za kterou si banky mohou od centrální banky půjčit proti zástavě cenných papírů.
- Fixní vs. pohyblivá sazba – fixní zůstává po dohodnuté období stejná, pohyblivá se mění podle tržních podmínek.
Jak úroková sazba ovlivňuje ekonomiku
Úrokové sazby jsou hlavním „termostatem“ ekonomiky.
Když centrální banka sazby zvyšuje, úvěry se zdražují a ekonomická aktivita klesá – tlumí se inflace.
Když sazby snižuje, peníze zlevňují, což podporuje investice i spotřebu, ale může vyvolat cenové tlaky.
Sazby také určují kurz měny: vyšší úroky přitahují zahraniční kapitál a posilují měnu, nižší naopak oslabují.
Proto centrální banky musejí při rozhodování zvažovat nejen domácí inflaci, ale i pohyby okolních ekonomik.
Globální vývoj
Po finanční krizi 2008 se většina vyspělých zemí dostala do období extrémně nízkých nebo nulových sazeb.
Evropská centrální banka (ECB) držela základní sazbu na nule téměř deset let, aby podpořila růst a zabránila deflaci.
Po pandemii a prudkém růstu inflace ale přišel obrat: od roku 2022 sazby v eurozóně vzrostly z 0 % až na 4,5 %, ve Spojených státech Fed dosáhl 5,25 % – nejvíce od roku 2001 (ECB, 2024; Federal Reserve, 2024).
Český kontext
Česká národní banka reagovala na inflaci rychleji než většina západních bank.
Od léta 2021 do poloviny 2022 zvýšila základní repo sazbu z 0,25 % na 7 %.
Výsledkem byl prudký nárůst úroků z hypoték – zhruba z 2 % na 6 % ročně (ČNB, 2023).
Zdražování úvěrů přibrzdilo trh s nemovitostmi i spotřebitelskou poptávku, ale přispělo ke zpomalení inflace v roce 2024.
V současnosti (2025) se repo sazba pohybuje kolem 4 %, což naznačuje postupný návrat k normálnějším podmínkám.
ČNB zároveň sleduje rozdíl mezi domácími a zahraničními sazbami, aby předešla odlivu kapitálu a oslabení koruny.
Vztah k dalším pojmům
Úrokové sazby přímo ovlivňují výnosy z dluhopisů, oceňování akcií i rozhodování investorů o alokaci aktiv.
Jsou úzce propojeny s inflací, likviditou a ratingem země či emitenta.
Jejich vývoj proto tvoří základní rámec, v němž se odehrává většina finančních rozhodnutí.
Zdroje:
Česká národní banka (2023): Měnová politika – Základní sazby
//www.cnb.cz/cs/menova-politika/
Český statistický úřad (2024): Ceny a inflace
//www.czso.cz/csu/czso/spotrebni-ceny
European Central Bank (2024): Key ECB Interest Rates
//www.ecb.europa.eu/stats/policy_and_exchange_rates/key_ecb_interest_rates/html/index.en.html
Federal Reserve (2024): Historical Federal Funds Rate Data
//www.federalreserve.gov/monetarypolicy/openmarket.htm