Strach investorů. Francouzský státní dluh má stejný výnos jako litevský
foto: Gerd Altmann, Pixabay/Ilustrační snímek
Výnos francouzských dluhopisů se přiblížil úrovni Litvy. Politické otřesy ve druhé největší ekonomice eurozóny zvyšují rizikovou prémii, která dosud patřila spíše menším státům.
Ještě na začátku roku byly francouzské vládní dluhopisy považovány za jednu z nejbezpečnějších investic v Evropě. Francie, spolu s Německem považovaná za jádro eurozóny a vysoké rizikové prémie investoři požadovali jenom od států na jihu a východě Unie. Dnes je ale situace zcela jiná: desetiletý francouzský státní dluh se obchoduje s výnosem kolem 3,52–3,53 % - takže "za půl roku vzrostl téměř o 40 bazických bodů (z únorových 3,15 procenta. Aktuální výnos je na prakticky stejné úrovni jako u Slovenska nebo Litvy – zemí, s nižším ratingem, které jsou všeobecně považovány za rizikovější.
Pro srovnání, desetiletý český státní dluh se dnes obchoduje s výnosem kolem 4,25 procenta. To představuje prémii zhruba 0,7 procentního bodu oproti francouzským dluhopisům – a to přesto, že Česko je v poměru k HDP podstatně méně zadlužené.
Hlavním důvodem nárůstu výnosů je politická nejistota. Premiér François Bayrou čelí hlasování o důvěře naplánovanému na 8. září. Pokud jeho kabinet padne, mohou následovat předčasné volby. Už samotná možnost pádu vlády zvyšuje rizikovou prémii, protože investoři se obávají rozkolísané fiskální politiky a slabší schopnosti prosazovat rozpočtová opatření Financial Times.
Politická krize v Paříži tak smazala tradiční rozdíly mezi „jádrem“ a „periferií“ eurozóny. Investoři, kteří dlouhodobě vnímali Francii jako bezpečného dlužníka, nyní požadují obdobnou prémii jako u menších států. Výnos francouzského státního dluhu se dokonce dostal nad úroveň španělských a portugalských bondů – zemí ze skupiny, která v době dluhové krize dostala nelichotivou zkratku PIGS (spolu s s Itálií a Řeckem).
Ratingy státních dluhů a deriváty
Francie si zatím drží rating „AA–“ s negativním výhledem u agentury S&P a „AA(high)“ u DBRS Morningstar. Přesto se obchoduje na podobné úrovni jako Litva a Slovensko. Litva má rating „A“ se stabilním výhledem a výnos desetiletých bondů je aktuálně nižší, 3,45 procenta. Slovensko je u S&P hodnoceno dokonce „A+“, ale s negativním výhledem. Výnos jeho státního dluhu se podle dat OECD drží rovněž kolem 3,5 procenta.
Podle analytiků hrozí, že politické turbulence přimějí ratingové agentury snížení hodnocení francouzského státního dluhu. Agentura Fitch zveřejní aktualizaci 12. září, tedy krátce po hlasování o důvěře vládě, Moody’s bude následovat v říjnu.
Psali jsme
Názor: Společnost Moody's před několika dny v souvislosti s politickou změnou v zemi snížila credit rating Francie. Ke změně v hodnocení došlo…
Obavy o schopnost Francie splácet svůj státní dluh se projevily i na derivátech. Cena pojistek proti defaultu (CDS) francouzských dluhopisů stoupla na 37 bazických bodů – to znamená, že pojištění pětiletého dluhu tisíc eur na pět let stojí 3,70 eur ročně (s výjimkou prvního roku, kdy se platí prémie, v konkrétním případě je to 5,50 eur). To je o zhruba 11 bp více než v únoru 2025, kdy CDS dosahovaly asi 26 bazických bodů.
Investoři tedy začínají francouzský státní dluh vnímat jako rizikovější, ale stále ne na úrovni krizového ohrožení – CDS ve výši 37 bp zůstávají hluboko pod hranicí 50 bp, kterou trhy obvykle považují za signál zásadních obav o schopnost státu splácet. Statisticky vzato, riziko, že Francie nebude schopna splácet své závazky podle trhu CDS vychází na tři procenta. Pro porovnání: toto riziko pro Španělsko vychází na 2,2 % a pro UK na 1,5 procenta.
Politika ovlivňuje cenu peněz
Nejsou žádné náznaky, že by se Francie, navzdory svému zadlužení, potýkala s akutním rizikem defaultu. Naopak, země stále těží z robustní ekonomické základny a nemá žádné problémy financovat se na trzích. Problémem je však cena. Francie má veřejný dluh ve výši cca 3,35 bilionu eur. Zvýšení výnosů o 40 bazických bodů tedy znamená každoroční dodatečné náklady na úrokové platby přes 13 miliard eur, tedy v přepočtu 3,2 bilionu korun.
To je kritické zejména v době, kdy rozpočtový deficit zůstává vysoký a vláda se snaží plnit evropská fiskální pravidla. Ta jsou pro jednotlivé země přísná – navzdory tomu, že evropský dluh dramaticky roste.