NÁZOR: Trumpovy sliby o clech by neměly zůstat naplněny
foto: Deviant Art / Creative Commons Attribution 3.0 License/Donald Trump jako superhrdina Captain Amerika (dílo fanouška)
Den před americkými volbami jsem na síť X napsal, že nebudu předpovídat výsledek. Nicméně očekával jsem, že pokud zvítězí Kamala Harris, budu doufat, že nebude plnit své sliby úplně do puntíku. V případě výhry Donalda Trumpa, si však budu přát něco podobného.
Pokud se jednalo o sliby Kamaly Harrisové, měl jsem především na mysli populistické plány ekonomického charakteru. Naštěstí se nedozvíme, jak by dopadlo zavedení daně z nerealizovaných kapitálových výnosů. Budeme doufat, že už se to nedozvíme nikdy, neboť případné plnění tohoto slibu nemá žádný příznivý scénář. Totéž platí pro slib, že federální vláda si posvítí na „šroubování maloobchodních cen“ (price gouging). V tom úplně nejlepším případě by skončil nějakými symbolickými gesty. Nicméně už jen pouhý fakt, že tento slib byl součástí předvolebního boje, měl být varováním.
Pokud jde o Trumpovy sliby, zde se jedná v první řadě o celní tarify. Téměř žádný ekonom nemá rád cla a to z dobrých důvodů. Cla i mimocelní bariéry představují nevítané překážky v mezinárodním obchodě, protože brání jednotlivým ekonomikám plně využít své komparativní výhody. Máte pocit, že některé průmyslové odvětví ve vaší zemi strádá kvůli zahraniční konkurenci a hrozí mu zánik? Odpovědí politika může být návrh ochranných cel. Tím lze katastrofu odvrátit, někdy i na dost dlouhou dobu. Ekonom však vidí, že dané odvětví si bohužel svůj zánik nejspíše zaslouží a uvolněné výrobní prostředky by bylo lépe použít na něco jiného.
Trumpem slibovaná cla nejsou rozumným krokem
Byli jsme svědky, jak se během 90. let zhroutila řada českých a slovenských podniků kvůli tomu, že ve světové konkurenci nemohly obstát. Uvolněné pozemky a pracovní síly našly jiné využití a i když někdo může cítit nostalgii po televizorech, magnetofonech, fotoaparátech nebo průmyslových investičních celcích české výroby, pravda je zkrátka taková, že celní bariéry by znamenaly jen prodlužování agonie a oddalování nevyhnutelného konce. Nový článek od Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER) ukazuje, že cla přinášejí více škody než užitku. Na základě pečlivě shromážděných údajů na úrovni odvětví a států sleduje článek dopad konkrétních celních sazeb jasněji než dříve. Výsledky nejsou pěkné.
Průmyslová odvětví s vyššími tarify měla nižší produktivitu. Tarify sice zvýšily počet amerických firem v daném odvětví, ale prostřednictvím ochrany těch méně produktivních. Obecně není moudré používat obchodní politiku k udržení méně produktivních firem v podnikání. Nejenže to zpomaluje hospodářský růst, ale také to udržuje pracovníky v zaměstnání bez budoucnosti. Tyto výsledky jsou v rozporu s tradičním protekcionistickým argumentem, a sice že cla umožňují nejlepším firmám zvětšit se a obsadit velký domácí trh. Ve skutečnosti cla udržují firmy menší a snižují produktivitu výroby.
Trumpovy sliby v podobě cel by mohly mít neblahé důsledky
„Cla rovněž zvýšila ceny výrobků na domácím trhu. To snižuje životní úroveň a mělo by být důvodem k zamyšlení pro druhou Trumpovu vládu, která právě vyhrála volby, v nichž byla inflace hlavním problémem,“ uvádí ve svém textu na webovém portálu Bloomberg renomovaný ekonom Tyler Cowen. Zjištění o inflaci také odporuje dalšímu hlavnímu protekcionistickému argumentu, že cla nakonec snižují domácí ceny, protože umožňují americkým firmám expandovat a využívat úspor z rozsahu. Ve skutečnosti se stal pravý opak.
Zopakujme, co Trump slíbil před volbami:
-
Univerzální 10% clo na veškeré dovozy: Trump navrhl zavedení 10% cla na všechny produkty dovážené do USA. Tento krok má za cíl podpořit domácí výrobu a snížit závislost na zahraničních dodavatelích.
-
Zvýšení cel na čínské zboží: Pokračování v tlaku na Čínu prostřednictvím vyšších cel na čínské produkty, s cílem vyrovnat obchodní bilanci a chránit americké pracovníky před nekalou konkurencí.
-
Renegociace obchodních dohod: Trump plánuje znovu projednat stávající obchodní dohody, aby zajistil pro USA výhodnější podmínky, a to i za cenu zavedení nových celních bariér.
Velký problém Trumpových slibů se zavedením cel: reakce Číny
Existuje přece jen nějaká možnost, aby cla dávala jiný smysl než populistické gesto anebo zvýhodnění pro „spřátelené“ firmy? Ano, ale to již opouštíme poměrně pevnou půdu ekonomie hlavního proudu a vydáváme se na na nejisté území strategických a vojenských úvah. Omezení závislosti na čínských dodávkách a vlivu může snížit rizika spojená s přerušením dodávek, zejména v případě politického napětí nebo obchodních sporů. Závislost na dovozu z Číny může být strategicky riskantní v krizových situacích, kdy Čína bude mít možnost využít omezení vývozu jako nástroj nátlaku.
Některá cla mohou být zaměřena na zboží z klíčových odvětví, jako jsou elektronika, telekomunikace, nebo farmaceutika, aby chránila domácí produkci a rozvoj těchto odvětví na americkém trhu. Cla mohou omezit čínské dovozy v citlivých oblastech, jako jsou technologie s vojenským nebo dvojím použitím (civilním i vojenským). Tím je potenciálně možné zajistit, že USA zůstanou v klíčových technologických oblastech konkurenceschopné a soběstačné. Americký hliník bude asi dražší než čínský, vyráběný pomocí levné elektřiny z tepelných elektráren, ale bude v tomto smyslu americký!
Vzpomeňme, jak jsme si zoufali kvůli závislosti na ruských energetických surovinách v roce 2022. Ano, bylo ekonomicky skvělé mít s Ruskem neomezený obchod, ale strategicky to bylo krátkozraké. V případě možnosti konfliktu s Čínou by závislost na ní byla ještě mnohem horší. Ropu a plyn lze koupit leckde, ale mnohé čínské výrobky jsou jinde nesehnatelné. Proto navrhuji vyčkat s rychlými a tvrdými soudy na pozdější dobu. Koneckonců do inaugurace prezidenta Trumpa zbývá ještě řada týdnů.
Autor: Pavel Kohout
Algorithmic SICAV