Guvernér ČNB Michl: Koruna posiluje. Motivujeme lidi spořit namísto útrat
foto: ČNB/Guvernér ČNB Aleš Michl
Česká republika disponuje nejsilnější měnou za posledních 14 let a mimo jiné v těchto posledních letech nikdo tak výrazně nebojoval s inflací, jako nová bankovní rada. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla dochází k motivaci lidí šetřit, namísto útrat. S návazností na aktuální posílení koruny zavzpomínal na úplné počátky naší měny.
„Na počátku minulého týdne jsme v ČNB uspořádali tiskovou konferenci a vlastně tak i zahájili oslavy vzniku české koruny, které nás budou provázet celým rokem. Právě před třiceti lety totiž kulminovaly přípravy na oddělení naší měny a vlastně nejen naší, ale i slovenské. Z dobových článků je jasné, že byla odluka v tu dobu již pro všechny hotová věc, jen se spekulovalo o termínu. Přitom ještě o půl roku dříve si spíš jen hrstka lidí dokázala představit, že by k ní skutečně mohlo dojít, a navíc tak rychle,“ vyjádřil se podle ČNB 5. guvernér ČNB Aleš Michl, který bude pozici zastávat do léta 2028.
„Máme nejsilnější korunu za čtrnáct let. Vážíme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za dvacet let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada ČNB,“ uvedl Michl na svém Twitteru.
Michl zavzpomínal, že na konci července 1992 bylo zřejmé, že Slovensko usiluje o vytvoření vlastní centrální banky. Státní banka se tak z toho důvodu musela začít zamýšlet nad možným řešením jedné měny se dvěma centrálními bankami. „Bylo jasné, že před vznikem samostatných měn bude ještě nějakou dobu trvat měnová unie a nad nimi koordinační orgán pro daňovou a finanční politiku obou zemí,“ poznamenal guvernér ČNB.
Konkrétnější podobu podle něj získaly návrhy v září a nakonec se obě republikové vlády shodly 10. října v Kolodějích na podobě měnového uspořádání. Její finální verze se stala předmětem jedné z dohod, kterou na pražském letišti podepsali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. „Vytvořený Měnový výbor se sešel nakonec jen dvakrát, 8. a 25. ledna 1993. Ukázalo se, že měnová unie dvou zemí s naprosto odlišnými potřebami není ani krátkodobě udržitelná,“ okomentoval a vysvětlil, že Česká republika na rozdíl od Slovenska potřebovala výrazně restriktivnější měnové nástroje, k čemuž přispívala i spekulace ze strany mezinárodních finančních trhů.
Ve chvíli, kdy se úspěšně povedlo ukončit trvání československé měnové unie, se podařilo českou a slovenskou korunou opět uklidnit mezinárodní a domácí veřejnost. „Právě individuální nastavení měnových nástrojů dle potřeb ekonomiky je jako před třiceti lety i dnes poselstvím lednových dní. Ať je naše koruna dále pevná,“ řekl Michl v závěru.