Biliony v trapu: Americké nálety trhají strategickou smlouvu mezi Íránem a Ruskem
foto: redakce denikvektor.cz/ruská vlajka
KOMENTÁŘ: Donald Trump překročil společným izraelsko-americkým útokem na Írán pomyslný Rubikon. Svojí avantýrou se však dostal do podobného postavení jako Putin na Ukrajině. Hraje vabank, s tím rozdílem, že případná porážka Íránu znamená další hluboký ekonomický šrám pro Rusko. Naopak eskalace situace a přechod do vleklého konfliktu srazí Trumpův už tak pošramocený mezinárodní kredit na nulu.
Ještě teď mi zní v uších jeho předvolební prohlášení, v němž tehdy ještě kandidát na amerického prezidenta vychloubá, že válku na Ukrajině vyřeší za 24 hodin. Írán je bombardován už více než 48 hodin, a i přes zabití vrcholných představitelů včetně Chameneího odmítá kapitulovat. Ba naopak. Z původně avizovaných čtyř dnů operace s názvem Epická zuřivost, v níž ještě v neděli šlo podle Trumpa vše podle plánu, jsou v pondělí ráno ohlášené čtyři týdny.
A abych nezapomněl, člověk s kritickým myšlením se musí ptát, zda došlo k nevratnému zničení íránského jaderného programu nyní, jak tvrdí Trump nebo už loni v červnu po svržení podzemních bomb GBU-57 MOP, jak tvrdil Trump tenkrát. Co je součást taktiky a co projev poklesu mentálního zdraví úměrně k věku?
Místo ducha sílu
Přestože známý americký politolog a komentátor Fareed Zakaria po zabití íránského duchovního vůdce Chameneího prohlásil, že se jedná o průlomový okamžik (watershed), jedním dechem dodal, že nepředpokládá, že by se země zhroutila, jelikož se nejedná o diktaturu vystavenou na kultu osobnosti. Navíc je podle něj pravděpodobné, že se chopí moci Íránské revoluční gardy. Z duchovního režimu dostaneme režim vojenský. Írán není Venezuela ani Kuba, není to země, z níž kvůli hyperinflaci, resp. chudobě odešly miliony lidí. Jedná se o regionální velmoc, do níž přicházeli emigranti za prací. Navíc podle posledních zpráv nechce s Trumpem nikdo z nových představitelů jednat. Vymění naváděnými raketami i tyto nepohodlné? V každém případě se světoví komentátoři shodují na tom, že pokud měl íránský režim k pádu relativně daleko při krvavém potlačení nedávných demonstrací, nyní je mu o poznání blíže.
Psali jsme
Íránské hlavní město Teherán a další strategická místa v zemi čelí intenzivnímu bombardování. Jak se válečný konflikt s Izraelem promítne…
Od zpomalovače k pomahači?
Obohacování uranu je sofistikovaný proces a dostat se na 60%, tedy hranici pro mírové využití trvá měsíce, zatímco z 60% na 90%, tedy na limit pro výrobu k vojenskému účelu už jen týdny. Po většinu období po studené válce se Moskva snažila zabránit Íránu v zisku jaderných zbraní, k čemuž využívala jadernou spolupráci jako zdroj vlivu. Rusko se tehdy prezentovalo jako odpovědný aktér v rámci režimu nešíření jaderných zbraní.
Nicméně po napadení Ukrajiny a postupném sankčním osekávání ruských příjmů se vehnalo do íránského sevření z obchodních důvodů, což vygradovalo v loni podepsanou strategickou smlouvu mezi oběma zeměmi.
Bez povšimnutí světových médií zůstala zpráva z druhé poloviny února referující o návštěvě ruského ministra energetiky Sergeja Civiljova v Teheránu u prezidenta Masúda Pezeškijana. Na následné společné tiskové konferenci plné úsměvů prezident připomněl strategickou smlouvu a uvedl, že Írán je odhodlán tento dokument důrazně, rychle a přesně uvést do praxe ve všech oblastech, včetně dopravy, energetiky, ropy a plynu, zemědělství, potravinářství, obranné a bezpečnostní spolupráce. Strategická smlouva mimo ruských dodávek plynu a obilí, provázání platebních systémů, společných vojenských cvičení zahrnuje rovněž dílčí smlouvu s Rosatomem o výstavbě čtyř jaderných elektráren za 25 miliard amerických dolarů. Dojde vůbec k plnění? O jakou sumu může Moskva přijít?
Legitimní otázkou samozřejmě zůstává, zda se ruská poradní role pro mírové využití jádra nemohla ve vleku sáhodlouhé ukrajinské okupace a významnému importu účelných a levných dronů Shahed z Teheránu povýšit na konzultace v oblasti přípravy jaderných zbraní.
Putin na tahu
Pokud má plíživá třetí světová válka přerůst v otevřený konflikt mezi USA a Ruskem, tak se bohužel příznivější situace na mezinárodní scéně od dob Kubánské raketové krize nenaskytla. Sám Putin v dopise íránskému vedení označil útok za „cynickou vraždu“, popírající veškeré mezinárodní dohody i lidskou morálku, ale zatím zůstalo jen u slov.
Půdu pro intervenci se snaží připravit hlásná trouba Kremlu-ideolog Alexandr Dugin. Ten pohotově komentoval situaci na svém údajném telegramovém účtu. Podle něj už Rusko nemůže dál hrát hru na „mírový život, kde se nic neděje. Všechno je nyní odvislé od toho, zda se íránské Revoluční gardy udrží. Pokud se Írán zhroutí, jsme na řadě my.“ napsal-
Rusko se invazí na Ukrajinu dostalo samo do situace, kdy je nuceno sledovat svůj pozvolný ekonomický kolaps, ztrátu obchodních partnerů (Indie) a odpadávání spojenců jako v případě Asada. V opačném případě, tedy při případné vojenské pomoci revolučním gardám, s nimiž měli ještě minulý týden společné námořní cvičení v Ománském zálivu, by se dostalo i do křížku s Izraelem, čemuž se vždy zuby nehty bránilo.