Bitevní lodě místo dronů. Plány námořnictva ukazují úpadek USA
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Americké námořnictvo představilo plán, který má během příštích let obnovit převahu své flotily vůči Číně. Postup podle toho plánu však povede k přesnému opaku.
Plán budování flotily amerického námořnictva vyvolal velkou kritiku. Vypadá, že Američané se připravují na námořní bitvy jako ve druhé světové válce – a že se nic nenaučili od Ukrajinců, Íránců či Hútsiů. V době námořních dronů, přesných střel a masové výroby v Číně chce americké námořnictvo investovat značnou část svých omezených kapacit do výstavby pár bitevních lodí.
Námořnictvo otevřeně přiznává, že úpadek průmyslové základny a stagnující rozpočty vedly k dlouhodobému zmenšování jeho flotily. Dokument také zdůrazňuje potřebu levnějších bezpilotních systémů – ale plán počítá s flotilou 451 plavidel, z toho pouze 83 bezpilotních.
Rozpory mezi obecnými deklaracemi a konkrétními plány v dokumentu jsou do očí bijící. Především se to týká námořních dronů. Plán je správně označuje za „postradatelné“ systémy, tady za něco jako spotřební materiál, který lze v případě ztrát rychle nahrazovat. Ale z tohoto pohledu je počet 83 (navíc až do roku 2031) nesmyslný – spíš než v desítkách budou v případném velkém námořním konfliktu potřeba v tisících.
Užitečnost námořních dronů ukazují zkušenosti z aktuálních konfliktů. Ukrajina dokázala jejich pomocí (v kombinaci s přesnými střelami) paralyzovat ruskou Černomořskou flotilu, přestože sama nedisponuje klasickým oceánským námořnictvem. V Rudém moři zase Hútsíové opakovaně ukázali, jak obtížné a nákladné je bránit se levným bezpilotním prostředkům.
Místo toho chce americké námořnictvo bitevní lodě. Námořnictvo nevysvětluje důvody pro návrat konceptu, který Američané i všichni ostatní opustili krátce po druhé světové válce – pokud tedy nauvažujeme zmínku o potřebě „odolných velitelských center“ a „vysoké koncentrace palebné síly“. To první nesmysl není, to druhé spíš ano – a hlavně, nesmyslná je koncentrace obou zmíněných funkcí do jednoho prostředku.
Co se týče palebné síly: není jasné, k čemu by měla obří děla takových lodí vůbec sloužit. Moderní námořní boj je založen na torpédech a přesných střelách dlouhého dosahu, nikoli na pancéřování a dělostřeleckých soubojích. Jediným myslitelným využitím je ničení pobřežních cílů – ale americká vojenská doktrína vůbec nepočítá s vyloděním v nezabezpečeném prostoru.
A především, představa, že se bitevní loď bude pohybovat okolo jakéhokoli cíle pro svá děla je absurdní. Vypadá, jako by americké námořní velení netušilo, že Čína má obrovskou převahu v hypersonických střelách – a to jak technologickou, tak i početní. Velitelské centrum pár desítek kilometrů od čínského pobřeží? Je úplně jedno, jak odolné by bylo…
Plán počítá s tím, že bitevní lodě by měly mít jaderný pohon, mimo jiné kvůli napájení laserových zbraní. Pokud by ale laserové zbraně měly být důvodem pro stavbu bitevních lodí, vypadá to jako šílený plán. Především, tyto zbraně jsou ve stadiu vývoje. A i kdyby na pouštních střelnicích fungovaly fantasticky, na moři mají zásadní problém: jejich účinnost zásadně závisí na podmínkách. Nízká oblačnost, nemluvě o dešti nebo mlze, jejich použitelnost zásadně omezuje. Ale výrazným problémem pro ně je i všudypřítomný mořský aerosol (slaný opar).
Mimochodem, je dobré položit si otázku: Kdyby byly lasery opravdu klíčové, proč musí být integrovány právě do nové bitevní lodě? Proč omezit použití klíčové zbraně na tři plavidla? To přece nedává žádný smysl…
Kromě toho je podle kritiků krajně nepravděpodobné, že by se vývoj nového jaderného reaktoru a nové konstrukce trupu vešly do plánovaných 17 miliard dolarů za první loď. Nejspíš by došlo jak k výraznému překročení nákladů, tak k časovému skluzu (obojí znají akviziční programy US Navy velmi dobře).
Psali jsme
Podle nové studie Spojené státy prakticky vyklidily trh stavby lodí. Země, jejíž průmysl rozhodl druhou světovou válku, by dnes při rozsáhlejším…
Čínská dominance
Zaostávání Spojených států za výrobními kapacitami Číny je markantní ve všech oblastech, ale stavba lodí je extrémní příklad. Zatímco před padesáti lety stavěly Spojené státy nejvíc lodí na světě, aktuálně je naprosto dominantním producentem Čína. Má víc než polovinu globálního trhu – a USA jen nějakých pět procent.
Americké loděnice již dnes zaostávají za plánovanou výrobou pro US Navy. Produkce útočných i strategických jaderných ponorek dlouhodobě nedosahuje požadovaných počtů – a nový plán počítá s urychlením tempa výstavby, přičemž průmysl nezvládá ani současné požadavky.
Americké námořnictvo dlouhodobě tvrdí (a opakuje to i v citovaném plánu), že hlavní problém představuje čínská schopnost vyrábět bojová plavidla v masovém měřítku. Současně navrhuje řešení založené na několika mimořádně drahých platformách, které tuto nevýhodu ještě zvýrazňují.
Plán amerického námořnictva kriticky rozebírá například report think tanku American Enterprise Institute. Autoři tvrdí, že americkému námořnictvu chybí vedle peněz především jasná odpověď na otázku, jak má vypadat námořní válka v době dronů, přesně naváděných střel a čínské průmyslové převahy.