Analýza: Co bude s Blízkým východem po vítězství Trumpa?
foto: Executive Office of the President of the United States / Picryl/Americký prezident Donald Trump po podepsání Abrahámovských dohod
Zvolení Donalda Trumpa čtyřicátým sedmým prezidentem USA s sebou ponese proměnu v přístupu Ameriky vůči zemím Blízkého východu. Budoucí prezident se bude chtít strategicky zaměřit především na Saúdskou Arábii a eliminaci síly a vlivu osy Írán-Rusko-Čína.
Podle výzkumné skupiny The Economist Group, která vypracovává nezávislé analýzy o politické i bezpečnostní situaci v různých zemích světa již od roku 1946, bylo vítězství Donalda Trumpa velmi pravděpodobné již týdny dopředu. Ve světle těchto předpokladů proto skupina vypracovala odbornou zprávu s názvem „US election: impact on the Middle East" věnující se právě vlivu výsledků amerických prezidenstkých voleb a vítězství Donalda Trumpa na politickou, ekonomickou i bezpečnostní situaci na Blízkém východě.
Trump a jeho taktika co s Blízkým východem
Hlavním názorem skupiny vědců je předpoklad, že vítězství Donalda Trumpa bude znamenat zásadní obrat v zahraniční politice USA vůči Blízkému východu. Zatímco dosavadní viceprezidentka Kamala Harris by pravděpodobně s největší pravděpodobností pokračovala v Bidenově administrativě i prezidentově dlouhodobé vizi, u Trumpa se podle The Economist Group dají očekávat v některých ohledech zásadnější a v některých méně důležité změny amerického přístupu k arabským státům, ale také dlouhodobému spojenci v regionu, Izraeli.
Dle názoru vědců by mělo v příštích letetech ze streny Trumpa dojít ke snaze o prohloubení vztahů se Saúdskou Arábií, zvýšení tlaku na Izrael, eskalaci napětí s Íránem, ale současně také zásadním strategickým proměnám týkajícím se americké armády a její koncentrace v regionu. Podle The Economist Group lze očekávat, že konflikt v Gaze, agrese Hútíů a útoky teroristických skupin financovaných Íránem na americké pozice na Blízkém východě budou na začátku příštího roku významně omezeny a to bude vést k možnosti přesunu části z 45-58 tisíců amerických vojáků do pro USA strategičtější oblasti, východní Asie. V této souvislosti je zde řeč především o Číně.
Trump se místo na Blízký východ bude soustředit na Čínu
Právě Čína nejen svým zahraničním obchodem s vojenskou technikou totiž čím dál více rozšiřuje svůj vliv především do oblastí Afriky, ale také i na Blízký východ, čímž začíná strategicky ohrožovat USA, NATO a jejich spojence v Asii. Čína navíc také v posledních několika letech investuje velké prostředky do rozvoje armády, především námořnictva, ale jsou známé také simulace čínských útoků na západní vojenskou techniku. Čína se také netají plánem na případný útok vůči ostrovnímu státu a spojenci USA, Taiwanu.
Trump a jeho poradci si pravděpodobně velmi dobře uvědomují, jak velké prostředky šplhající do miliard dolarů jsou vynakládány na ochranu obchodních lodí před Hútii v rámci operace Prosperity Guardian v Rudém moři a Adénském zálivu, ale také vzdušného prostoru Izraele a více než 32 amerických základen na Blízkém východě. V rámci svého volebního chce Trump proto s největší pravděpodobností prostředky delegovat k přímému a mnohem většímu potenciálnímu nepříteli Ameriky, Číně.
Právě obchodní a bezpečnostní spolupráce se Saúdskou arábií je podle The Economist Group pro Trumpa klíčovým prvkem, jak vymanit Blízký východ z politického i ekonomického vlivu Číny, ale také Ruska. V rámci tohoto bodu agendy však Trump naváže na již rozjednanou snahu o kooperaci mezi sunitským královstvím a USA, které bylo započato za Bidenovy administrativy. USA se zavázala ochránit Saudy před případným útokem Íránu a sdílet s zemí některé technologie. Sunnitské království na oplátku posílí vztahy s Izraelem a odkloní se od ekonomických a bezpečnostních vztahů s Ruskem a Činou.
Vítězství Trumpa přinese na Blízkém východě napětí s Íránem
The Economist Group s vítězstvím Trumpa očekává pokračování a spíše větší prohloubení amerických sankcí vůči Íránu, které byly v jisté podobě ekonomických, vědeckých, vojenských nebo obchodních omezení na šíitskou velmoc uvaleny již v roce 1979. V té době byly stanoveny na 8,1 miliard dolarů (asi 188 miliard Kč) a týkaly se především íránského majetku a bankovních prostředků v amerických ústavech. Dle informací amerického ministerstva zahraničí bylo k sankcím přistoupeno na základě obsazení americké ambasády v Teheránu, k níž došlo v rámci islámské revoluce a jež do současné doby nebyla stále obnovena.
Sankce však byly postupně zvýšeny především z důvodu porušování lidských práv v zemi, ale také kvůli útokům proti americkým pozicím na Blízkém východě, Izraeli ale i celkové bezpečnosti a politické stabilitě USA. Pravidelně jsou proto navyšovány při každém z přímých výpadů Íránu proti Izraeli, hackerském útoku vůči americkým institucím nebo napadení americké základny na Blízkém východě teroristickou skupinou napojenou na Írán. S ustanovením prezidenta Trumpa do úřadu tak lze očekávat zásadní ochlazení a možná i eskalaci situace s Íránem.
Autor: Ponte Ponte