Britové svou nízkou DPH na energie snižují. My naši vysokou ne?
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Politici se předhánějí v odsuzování režimu povolenek ETS 2 a v tom, jak budou bránit, aby zdražily energie domácnostem. Jestli to myslí vážně, mohou snížit DPH na energie – máme ji jednu z nejvyšších v Evropě.
Ve Velké Británii se objevily zprávy, že vláda zvažuje zrušení DPH na energie pro domácnosti – a pozor, to je tamní DPH jenom pětiprocentní. V zemích EU je sice nulová sazba DPH na energie zcela výjimečná (v Česku stát DPH odpouštěl jen krátce, v době vrcholící energetické krize), ale naprostá většina států uplatňuje u energií sazbu nižší, než máme v Česku. A často výrazně: zatímco u nás platí standardní sazba 21 % pro elektřinu, plyn i teplo, například v Polsku nebo Španělsku je to pět procent a ve Francii 5,5 procenta. Třeba v Německu je to 19 procent, ale na teplo pouze sedm.
Psali jsme
Zatímco Maďaři nebo Slováci těží z vládních zásahů do cen energií, čeští odběratelé platí za elektřinu skoro trojnásobek. A co hůř – v poměru…
Jak přesně dopadne rozšíření režimu uhlíkových povolenek na vytápění budov nebo na dopravu (ETS 2) na domácnosti, zatím nikdo neví. Není totiž zřejmé, zda a jak bude systém doplněn o cenový strop či „stabilizační rezervu“, která by omezila růst cen povolenek. V každém případě je jasné, že kombinace předpokládaného zdražení energií kvůli ETS 2 a vysoké DPH na energie dopadne relativně víc na domácnosti s menšími příjmy. Nástroje kompenzace existují – klimatický sociální fond, cílené podpory – ale snížení DPH by stálo za úvahu.
Sociální efekty snížení DPH na energie by byly protichůdné. Na jednu stranu je DPH v podstatě regresivní daň – procentuálně více zatěžuje nízkopříjmové domácnosti než ty s vyššími příjmy. Na druhou stranu, v absolutních částkách by bohatší domácnosti ušetřily víc (protože spotřebovávají více energie), takže snížení DPH by z tohoto pohledu mohlo být kritizováno jako asociální.
Psali jsme
Od roku 2027 zdraží kvůli emisním povolenkám nejen elektřina, ale i benzín, nafta nebo plyn. Evropská unie proto spouští Sociální klimatický fond,…
Daň z daně
Snížení DPH na energie by ale mělo ještě jeden, řekněme filozofický, rozměr. Do základu pro výpočet daně se totiž u elektřiny nezapočítává jen cena samotné dodávky, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie nebo na modernizaci sítě – a nově samozřejmě i náklady na povolenky. Ty nebudou samostatnou položkou na faktuře, ale výrobce je prostě promítne do své ceny. Stát tak vybírá DPH i z toho, co sám nařídil platit – a bude vybírat DPH dokonce z toho, co sám prodává.
Jak příspěvek na obnovitelné zdroje, tak povolenky mají v mnohém charakter daně – a platby na modernizaci sítě mají k dani už opravdu blízko, pokud jsou tedy pravdivá obvinění, že se používají i na jiné než deklarované účely. A když už mají občané z těchto „daní“ platit DPH, měla by aspoň její sazba být co nejnižší.
Překvapení, které bylo dávno jasné
Dosavadní diskuse o ETS 2 ukazují, že politici nedokázali veřejnosti vysvětlit smysl celého systému. K omezení emisí CO₂ je potřeba tlak na výrobce i spotřebitele – a povolenky jsou pro takový tlak pravděpodobně nejméně špatným nástrojem. Teď se však političtí lídři tváří, že žádný dopad na obyvatele nesmí nastat. Ale ten dopad byl od začátku záměrem celého systému. Nikdo přece nebude zateplovat dům, měnit kotel za tepelné čerpadlo nebo přesedat z auta na vlak, dokud se mu to ekonomicky nevyplatí.
Pokud teď politici chtějí občany ochránit před tím, co sami pomáhali vytvořit, mají jen málo možností. Pokud pomineme sociální síť a specifická opatření typu převzetí poplatku za obnovitelné zdroje energie státem, vedle snížení DPH už moc nástrojů nezbývá.