Cla, která bolí: Trump si hraje na hrdinu, ale americké rodiny to zaplatí
foto: Redakce Deníku Vektor/Vlajka USA na domě ve Washington DC
KOMENTÁŘ: Trumpův příchod do Bílého domu je sice pro většinu americké populace pozitivním krokem, ale jen ekonomové dokáží již nyní odhadovat možné důsledky ohlášených cel na dovoz do USA. Kritici se obávají negativních dopadů především na americké domácnosti již nyní významně ohrožené chudobou a bezdomovectvím.
Plánovaná cla Donalda Trumpa jsou logicky jedním z největších ekonomických strašáků spojených s jeho druhým nástupem do funkce prezidenta USA. Zavedení plošných cel na dovoz výrobků z celého světa do Spojených států byl jedním z Trumpových základních ekonomických pilířů již v předchozím funkčním obdobím a ve stejném duchu se nesla i jeho předvolební kampaň. Již na začátku února však Trump tomuto svému slibu dostál a na zboží z Kanady a Mexika podle oficiálního vyjádření Bílého domu uvalil 25 % clo, které následovalo 10% clo na veškeré výrobky od amerického „nejurputnějšího nepřítele”, Číny.
Zatímco rozhodnutí spojené s Kanadou a Mexikem prezident Trump nakonec o měsíc odložil, dalším „pánem na holení” by nyní měla být Evropa. Politici našeho kontinentu sice trochu zaspali, ale i přesto se EU snaží rychle vyřešit budoucí problémy spojené s cly ze strany USA například větším spojenectvím s Mexikem. Představitelé EU a Mexika proto v lednu 2025 znovu zmodernizovali stávající smlouvu o ekonomické a politické spolupráci, která kromě podpory protikorupčních mechanismů bude posilovat vliv evropských firem v latinskoamerickém státě. Klíčové bude také odstranění až 100 % cel na dovoz potravinových produktů z Evropy do Mexika.
Americké firmy se obávají „pomsty” za Trumpova cla
Cla samozřejmě nepocítí jen země dovážející svoje výrobky do USA, ale s problémy se mohou setkat také samotné americké firmy. Japonská matka Suntory Holdings vlastnící americké značky whiskey Jim Beam a Maker's Mark se dle FT obává toho, že vzhledem k politice Trumpa budou spotřebitelé po celém světě americké značky kvůli vyšší ceně oproti konkurenci bojkotovat. Z tohoto důvodu proto počítají s menším odbytem a kvůli tomu také v tomto roce omezí export alkoholických nápojů těchto značek ze Spojených států do Evropy, Mexika i Kanady.
Podobné obavy však kromě Suntory Holdings má také množství větších i menších amerických podnikatelů, jejichž firmy sídlí sice ve Spojených státech, ale jejich dodavatelský řetězec jde určitou svou částí přes Čínu. Jako příklad lze uvést menšího amerického výrobce zmrzliny Penny z Kalifornie, který si sice produkty dle Euronews vyrábí sám, ale k výrobě a následnému chlazení používá technologii z Číny. Podle ředitele firmy Zacha Davise se dalo v roce 2025 po několika letech navyšování ceny jeho produktů konečně počítat s určitou stabilizací. Ta však kvůli Trumpovým clům nejspíš vůbec nepřijde.
Na Trumpova cla nakonec nejvíc doplatí řadoví občané USA
Cla na dovoz do USA sice znatelně pocítí američtí podnikatelé a mohou se rozhodně odrazit i na bojkotu výrobků ze Spojených států po celém světě, ale na čem se většina ekonomických expertů shodne je skutečnost, že dopady cel nakonec nejvíc pocítí řadoví občané největší demokracie na světě. Na výdajích jedné americké domácnosti se totiž podle Budget Lab z Yale University cla projeví nárůstem cen výrobků i služeb za jeden rok až o 1000 až 1200 dolarů. Pro představu se jedná o přibližně 24 až 29 tisíc korun, což může za jeden měsíc být až o 2 400 Kč více, než oproti stávajícímu roku.
Problém cel však nespočívá pouze v nárůstu spotřebitelských cen, ale může se také sekundárně odrazit do dalších ekonomických ukazatelů jako zvýšení nezaměstnanosti, prohloubení inflace nebo snížení exportu. Americké společnosti totiž nemusí pouze zvýšit ceny, ale pravděpodobně budou muset také přejít k větší automatizaci a logickému propuštění některých zaměstnanců. Rodiny se tak mohou ocitnout bez příjmů a mohou být ohroženy v USA již několik let zvyšující se chudobou a v nejhorším případě nakonec také bezdomovectvím.
Již nyní tvoří přibližně 34 % lidí bez domova ve Spojených státech rodiny s dětmi, přičemž oproti minulému roku vzrostl jejich počet až o alarmujících 39 %. Částečně dobrou zprávou je skutečnost, že velká většina z nich úspěšně nalezlo přístřeší nebo přežívá v útulcích pro lidi bez domova. Přibližně 10 % z rodin se však se situací nedokázalo vyrovnat a jsou nyní odkázáni k životu na ulici. Zatímco v minulých letech byly důvodem pro zvyšující se počet lidí bez domova především rostoucí náklady na bydlení a jeho nedostupnost, cla pravděpodobně ještě prohloubí velmi špatnou situaci již nyní vážně ohrožených skupin obyvatel.