Důvěra v ekonomiku je slibná
foto: Deník Vektor/Peníze, ilustrační foto
KOMENTÁŘ: Důvěra domácích ekonomických subjektů v červnu oproti květnu vzrostla o 1,6 bodu na hodnotu 98. Jedná se o nejvyšší hodnotu důvěry (souhrnného indikátoru důvěry) za poslední dva roky a potvrzuje se tak pokračující oživování tuzemské ekonomiky ve 2. čtvrtletí. Zároveň je však třeba dodat, že v červnu k růstu důvěry přispíval výhradně podnikatelský sektor a de facto jen průmysl, zatímco důvěra mezi spotřebiteli meziměsíčně mírně poklesla.
V červnu oproti květnu vzrostla důvěra podnikatelů o dva body na hodnotu 97,4 a to téměř výhradně díky zlepšení důvěry v průmyslu (+4,3 bodu m/m na hodnotu 94,8). V ostatních odvětvích, jako ve stavebnictví (+0,6 bodu) či ve vybraných službách (+0,1 bodu) důvěra rostla jen mírně nebo dokonce poklesla jako v případě obchodu (-0,8 bodu). Podniky v průmyslu jsou v červnu nejoptimističtější v letošním roce, ale jejich důvěra je stále mírně pod loňským prosincem.
Pokud půjdu více do detailu, tak za zlepšením důvěry v průmyslu stál v červnu především růst očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících (jedná se však o velmi proměnlivou položku) a zlepšení hodnocení současné celkové poptávky. Na druhé straně např. slabší červnový index PMI ve výrobě v Německu další rychlý růst důvěry tuzemských průmyslových podniků podle mě příliš nepodporuje.
Spotřebitelská důvěra v červnu druhý měsíc v řadě poklesla (hodnota 101 v červnu oproti 101,6 v květnu a 103,8 v dubnu). Za meziměsíčním poklesem spotřebitelské důvěry stál v červnu téměř výhradně zhoršený výhled domácností na hospodářskou situaci v následujících dvanácti měsících. Zbylé ukazatele, jako finanční situace domácností směrem do budoucna i porovnání s minulostí a plánované velké nákupy, de facto stagnovaly.
K prudkému zvýšení spotřebitelské důvěry v prvních čtyřech měsících letošního roku nepochybně významně přispěla nižší spotřebitelské inflace a obnovený růst reálných mezd. Zatímco však průměrná mzda v 1. čtvrtletí meziročně reálně vzrostla o 4,8 procenta, tak reálný růst mediánové mzdy byl nižší a činil 3,3 procenta. K tomu, aby spotřebitelská důvěra ze současných hodnot (lehce nad 100) dále rostla, je podle mě nezbytný silnější růst mediánové mzdy v dalších čtvrtletích, alespoň na úrovni průměru, tj. aby se více zlepšovala finanční situace středně a nízkopříjmových domácností.
Autorem komentáře je analytik Miroslav Novák. Text nebyl redakčně krácen.