Hon na čarodějnice po Filipínsku: kam se během šesti let podělo milion narkomanů?

KOMENTÁŘ: Z historie známe množství případů, kdy na základě paniky a populismu vedení země začalo svatou válku s určitou částí populace s cílem dojít konečného vykoupení. Jak jsou na tom Filipíny téměř deset let od začátku války s drogami prezidenta Duterteho?

Zatčení bývalého prezidenta Filipín Rodriga Duterteho v souvislosti s uvalením zatykače Mezinárodním trestním soudem je zajímavou ukázkou toho, jak se populistická politika dělaná pro dobro lidu může lehce zvrhnout v bezprecedentní omezování svobody obyvatel demokratické země. Duterteho protidrogová politika se sice na první pohled tvářila jako snaha o řešení snad nejpalčivějšího problému jihoasijské země, obchodu s drogami, ale na základě razantních a dobře nepromyšlených politických rozhodnutí se překotně zvrhla v perzekuci a vyřizování si účtů. 

Drogy na Filipínách byly problémem, nikoliv však jejich užívání

Abychom však mohli rozplést tuto komplikovanou pavučinu a odpovědět na otázku, zda jsou drogy stále problémem filipínské populace, musíme se vrátit v čase o jedno desetiletí nazpět. Podle zprávy americké vlády z roku 2015 bylo hlavním problémem Filipín nejen množství obyvatel závislých na drogách, především metanfetaminu a marihuaně, ale hlavně skutečnost, že byla země kvůli své strategické poloze mezi Indonésií a Japonskem mezičlánkem a určitou bránou rozsáhlejšího dodavatelského řetězce drog směřujícího do celé jižní Asie. 

Filipíny tak na začátku minulého desetiletí sloužily především k tranzitu kromě metamfetaminu a marihuany, také kokainu. Drogy se do země dostávaly především ze zemí Afriky a Jižní Ameriky jak námořní cestou, tak i na základě nepříliš důsledných hraničních kontrol soukromých letů. Dle informací americké vlády celý obchod fungoval na principu, že peníze z těchto nelegálních obchodů byly sofistikovaně „vyprány” skrze bankovní systém, kasina a další komerční podniky a následně byly finance posílány na účty v zahraničí.  Obchod s drogami nejen že zvyšoval počet drogově závislých, ale především byl důvodem rozsáhlé kriminality, kterou se rozhodl řešit prezident Rodrigo Duterte.  

Počet drogově závislých Filipínců byl v roce 2015 alarmující

Podle oficiálních informací filipínských úřadů a analýzy filipínských a japonských vědců z roku 2023, bylo v době nástupu Duterteho do úřadu prezidenta v roce 2016 se potýkálo se závislostí na drogách přibližně 2,3 % tehdejší populace Filipín, tedy asi 1,8 milionů osob. Na základě těchto informací následně v roce 2016 spustil Duterte válku s drogovými kartely, která si za několik let vyžádala tisíce mrtvých. Právě počet obětí tohoto honu byl důvodem, proč Mezinárodní trestní soud (ICC) začal Duterteho prošetřovat za zločiny proti lidskosti a proč byl v úterý 11. března 2025 po několika letech zatčen. Oficiální data o obětech prezentovaná filipínskou vládou totiž byla v ostrém kontrastu s informacemi neziskových organizací.

Podle zprávy neziskové organizace ACLED totiž jen mezi roky 2016 a 2021 zemřelo o 25 % více civilistů, než uváděla oficiální čísla poskytnutá filipínskou vládou. Zatímco Duterteho administrativa připustila přibližně 6 000 obětí války s drogami, nezisková organizace naopak dala dohromady seznam až 7 742 civilistů zabitých příslušníky policejních sborů nebo občany státu napojenými na bezpečnostní infrastrukturu. Duterteho boj s drogami však nebyl namířen pouze proti drogovým kartelům a dealerům, ale také samotným drogově závislým. Podle neziskové organizace významné množství z těchto úmrtí nikdy nebylo prošetřeno a pravděpodobně k tomu bude příležitost až nyní v souvislosti se zatčením Duterteho.     

Jak je to s drogově závislou populací na Filipínách dnes? 

Jak už to tak s populistickým bojem vůči specifické skupině obyvatel bývá, reálná situace je často zveličená, aby byla v zemi záměrně způsobena panika a tím odvedena pozornost od jiných pochybných praktik. Pokud se totiž podíváme na mezinárodní srovnání zemí, které se potýkají s drogově závislou populací, podle informací World Population Review ani v roce 2021, kdy drogová válka na Filipínách stále probíhala, nebyla země ani zdaleka mezi státy s nejvyšším počtem drogově závislých obyvatel na světě. 

První příčku v tomto nezáviděníhodném žebříčku nejvyššího počtu drogově závislých občanů mají už několik let Spojené státy následované Čínou, Indií, Brazílií, Ruskem nebo Indonésií. Vzhledem k poměru drogově závislých k objemu populace jsou však před všemi těmito zěměmi kromě USA hlavně „západní demokracie” jako Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, Grónsko, Austrálie a množstvím států Evropské Unie. Vzhledem k počtu drogově závislých na 1000 obyvatel byly v roce 2021 dokonce Filipíny na nižší příčce než Česká republika, Německo nebo i Rakousko.  

Filipíny jako odstrašujícím příklad pro státy bojující s drogově závislou populací

Příklad Filipín nám ukazuje, jak důležité je v boji s drogami postupovat velmi obezřetně, aby tato válka nakonec mohla být skutečně efektivní a odstranila činitele problémů a nikoli jejich důsledky v podobě drogově závislých občanů. Na Filipínách totiž došlo ke smazání rozdílu mezi drogově závislou populací, která se měla zapojit do sociálních programů, a opravdovým reálným nepřítelem v podobě drogových kartelů a mafií, což vyústilo do mezinárodního skandálu, který nyní bude prošetřovat ICC. Snad prezident dokáže vysvělit, jak svou „politikou” dokázal způsobit, že počet drogově závislých za šest let klesl z 1,8 milionů osob uváděných za rok 2015 filipínskou vládou na 635 tisíc obyvatel za rok 2021, které zaznamenala WPR.