Fotbálek přitahuje investory. Kdy přijde řada na Hanspaulku?
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Ve světě fotbalu vzniká nová třída soutěží. Neměří se počtem gólů, ale počtem zhlédnutí – a také objemem přilákaných investic.
Bývalý fotbalista Toni Kroos a digitální tvůrce Elias Nerlich rozjíždějí v Německu další variantu fotbálku pro sociální sítě, The Icon League. Přesněji, přišli s ní loni a po první sezóně teď startup, který soutěž provozuje, získal venture kapitálovou investici. Vykázaných 1,3 miliardy zhlédnutí na sociálních sítích přilákalo investory jako fondy HV Capital – a také známé osobnosti jako třeba bývalého trenéra Jürgena Kloppa. Ti společně nalili do startupu 15 milionů eur s cílem pomoci expandovat z Německa do dalších evropských zemí.
The Icon League následuje příklad projektu Kings League, který ve Španělsku rozjel bývalý fotbalista Gerard Piqué. Oba formáty mají společné to, že z malého fotbalu dělají mediální produkt. V jejich podání jde spíš o show než o sport. Hraje se na menším hřišti, kratší čas, s menším počtem hráčů – a s pravidly, která do hry vnášejí prvek náhody.
Kroosova The Icon League se hraje na umělé trávě obehnané mantinely, bez ofsajdu, pět na pět, dva poločasy po dvanácti minutách. Dramatičnost mají zvýšit takzvané Rulebreaker moments – speciální pravidla, která mění průběh hry. Je to obdoba Piquého Kings League – tam prvek náhody zajišťuje „tajná karta“ se speciální výhodou, kterou může každý tým může během zápasu vytáhnout.
The Icon League je uzavřená soutěž, kde hraje 14 týmů, které jsou namíchány z bývalých profesionálních hráčů i influencerů. Ve finále sice jde především o mediální produkt, který kombinuje prvky e-sportu a reality show, ale sportovní stránka je aspoň v náznaku přítomna. Hraje se totiž o peníze: čtyři týmy, které postoupí do play-off si rozdělí půl milionu eur, z toho 300 tisíc dostane vítěz.
Důležitější ale je, že zápasy mají až 20 tisíc diváků na tribunách – a ještě důležitější je, že na streamech je sleduje dalších v průměru 1,4 milionu. Ale úplně nejdůležitější je, že týmy jsou finančně v plusu: několik jich za první sezónu údajně vydělalo, v eurech, šestimístné částky a získalo sedmimístné investice.
A pak je tu Hanspaulka
V Praze funguje už skoro šedesát let přesný protiklad k oběma projektům. Pražská Hanspaulská liga má deset ligových úrovní a víc než tisíc týmů, se zhruba dvanácti tisíci hráčů, odehraje ročně na 15 tisíc zápasů. Je to největší organizovaná fotbalová liga v Evropě, která dodnes funguje jako čistý komunitní projekt: žádné sponzorské bannery, žádné přenosy – ani v televizi, ani na TikToku. Jen rozpis na webu a nepsané pravidlo, že po zápase se jde na pivo.
Z pohledu hráčů je Hanspaulská liga očividně ideál – přestože, na rozdíl od hvězd tiktokového fotbálku sítí, peníze nedostávají, nýbrž utrácejí. Příspěvky, pronájem hřišť a rozhodčí vyjdou tým na zhruba 30 tisíc za sezónu.
Ale investoři si musí rvát vlasy nad nevyužitou obchodní příležitostí. V čase, kdy se sportovní zábava fragmentuje do kratších formátů a menších arén, by se Hanspaulská liga dala označit za spící startup. Má síť týmů, zázemí a fanouškovskou základnu – jen chybí kapitál a produkční ambice.
Hanspaulskou ligu provozuje spolek Pražský svaz malého fotbalu, který zastřešuje ligu, rozhodčí a správu hřišť. Případná komercializace by tedy vyžadovala získat pro projekt tento spolek. Z technického pohledu by byl pilot jednoduchý. Stačilo by vybrat jednu divizi jako test, postavit produkční tým, domluvit mobilní přenosy a nechat běžet stream. Náklady nízké, potenciál virality vysoký – už jenom díky obrovské hráčské základně. Společensky by to bylo složitější: bylo by třeba přesvědčit hráče, že z jejich hry má být scéna pro mediální show.
Fenomén tiktokového fotbálku dřív nebo později dorazí i k nám – a jeho srážku s Hanspaulskou ligou bude zajímavé sledovat.