Zvládne ekonomika Íránu válku s Izraelem?
foto: mohammad ramezani / Pexels/Muslim v íránské mešitě
Íránské hlavní město Teherán a další strategická místa v zemi čelí intenzivnímu bombardování. Jak se válečný konflikt s Izraelem promítne do ekonomiky země a máme se obávat dalšího hladomoru na Blízkém východě?
Izraelský útok na íránské strategické pozice a vrchní představitele armády islámského státu na konci minulého týdne, jenž odstartoval otevřený konflikt mezi oběma zeměmi, byl skutečností, které se dlouho obávali mnozí diplomaté, politici i odborníci na mezinárodní vztahy. Jak už to však koneckonců bývá s jakýmkoliv jiným válečným konfliktem, napětí, stres a ekonomické výkyvy se významně promítají především do normálních životů běžných obyvatel obou zemí. I když Írán vypaluje na Izrael jednu salvu balistických raket za druhou a může se zdát, že i přes ztrátu vedení armády je režim při síle, opak bude možná pravdou.
Psali jsme
Vývoj posledních dnů naznačuje, že válka v Gaze se chýlí ke konci. Je však otázkou o jaký typ „konce” vlastně půjde a zda se z něj…
Ekonomika Íránu byla na pokraji zhroucení ještě před útokem Izraele
Vypuknutí otevřeného konfliktu rozhodně velmi vážně poškodilo již tak oslabenou ekonomiku Íránu, která je dle Ata Sahita z TRT Global na úpadku již poslední dvě desetiletí. HDP země výrazně klesá a podle hodnocení z minulého roku je Írán na přibližně 117 pozici v rámci porovnání států podle jejich HDP na občana. Pro představu, podle odhadů mezinárodní banky bylo HDP Íránu v roce 2023 asi 401 miliard dolarů zatímco HDP Saudské Arábie bylo asi dvojnásobně vyšší. Írán má však oproti svému sunnitskému blízkovýchodní rivalovi až třikrát větší počet obyvatel. Vlivem války se tak logicky očekává ještě větší oslabení ekonomiky.
Přímé důsledky války: pád rialu a zvýšení inflace
Izraelské útoky se instantně projevily do některých ekonomických ukazatelů. Již nyní velmi oslabený kurz íránské měny, rial, se ještě více propadl. Kromě oslabení měny se navíc očekává další zvýšení inflace, která však v posledních letech naopak klesala. Zatímco v roce 2022 dosáhla inflace v Íránu dle Statista svého maxima od poloviny 90. let a činila 45 %, do roku 2024 se snížila na 32 % za rok. Pokud by nevypukla otevřená válka a konflikt by byl pouze na rovině vzájemných výhrůžek, inflace Íránu mohla podle podle Aarona O’Neila dokonce klesnout do roku 2029 na méně než 25 % za rok. Konflikt však tuto predikci jistě negativně ovlivní.
Vzhledem k izraelským útokům, z nichž některé byly mířeny přímo na strategická místa íránské těžby ropy jako v případě útoku ze 14. června na rafinérie South Pars spoluvlastněné Katarem, se navíc dá v příštích měsísích jistě očekávat také pokles produkce této suroviny. Írán sice roky čelí sankcím, které mu ropu znesnadňují prodávat jiným zemím, ale i přesto je těžební průmysl pro zemi a její ekonomiku stále nadmíru důležitý. Úbytek příjmů z prodeje surovin, který s sebou válka jistě ponese, tak zásadně může ovlivnit devizové příjmy Íránu a především dlouhodobé mezinárodní obchodní vazby země.
Hrozí Íránu hladomor?
Zhoršení ekonomiky Íránu však není jediným vážným problémem, který doprovází válku. V případě prodloužení konfliktu na několik měsíců nebo let se totiž mohou objevit také možné problémy spojené s dovozem a následně zvýšením cen výrobků a potravin. Írán je dle BBC plně soběstačný co se týká produktů jako zelenina, ovoce, maso nebo tak pro Blízký východ důležité koření. Co však Írán musí dovážet a v čem je plně závislý na zahraničí jsou obyloviny, rýže nebo kukuřice. Další navýšení cel, námořní blokáda nebo případný válečný konflikt s USA, která v oblasti od začátku války v Gaze soustředí nemalé množství své flotily, by případně mohl vést ke komplikacím s importem potravin nebo by mohl zvednout jejich ceny. Dlouhodobý nedostatek pak může vést k humanitární krizi. Ekonomické dopady války tak nejen zvyšují tlak na íránské domácnosti, ale v důsledku je nakonec ohrožena celková sociální stabilita země.
O ekonomice Íránu toho vlastně moc nevíme
Žádné z těchto predikcí však zatím nejde spolehlivě ověřit na základě veřejně dostupných informací. Írán je koneckonců tvrdě řízenou teokracií, která podobně jako Rusko nebo Severní Korea kvůli otevřenému nepřátelství s USA a potažmo některými zeměmi západního světa a Blízkého východu v posledních letech nezveřejňuje mnoho informací o svém ekonomickém stavu. Na sociálních sítích sice můžeme zahlédnout alespoň nějaké informace o současném situaci íránských civilistů, avšak kromě videí izraelských bombardování nebo záběrů prchajících obyvatel hlavního města Teheránu se zatím moc nedozvíme. Ekonomické ukazatele a situace posledních let vyvolaná sankcemi však naznačují, že země nebyla na válku úplně nejlépe připravena. Je proto otázka, zda země a její režim dokáže konflikt překonat.