Je Čína opravdu takovou ekonomickou velmocí, jak tvrdí?

20. 04. 2023
Je Čína opravdu takovou ekonomickou velmocí, jak tvrdí?
foto: Pixabay/ilustrativní

Známý ekonom Michael Nicoletos na svém oficiálním Twitteru zveřejnil svůj názor na současnou ekonomickou situaci v Číně. Dle jeho názoru není vše tak jednoznačné, jak to vypadá. Čína by naopak mohla být ve velkých problémech.

Základním měřením ekonomické vyspělosti států v současném světě je hrubý domácí produkt (HDP), který by měl ukazovat celkovou finanční hodnotu veškerých statků vytvořených na území země. Podle Nicolatose však spočívá problém v tom, že orgány měřící tento ukazatel v Číně jsou značně ovlivněny tamní vládou. „Národní účty jsou založeny na údajích shromážděných místními vládami, které jsou odměňovány za plnění růstových cílů; místní vlády jsou tedy motivovány ke zkreslování údajů, které poskytují ústřední vládě,“ vyjádřil se na Twitteru ekonom. Podle studie Brookings Institution by mohl být nárůst HDP Číny mezi lety 2008-2016 až o 1,7 % ročně nižší, než je veřejně přiznávané. Pokud by to byla pravda, jak by to ovlivnilo nejen postavení Číny, ale i její statistické ukazatele?

Podle Nicoletose je podezřelé takové chování Číny v závislosti na kapitálových účtech. Od roku 2017 pečlivě dokumentují jakoukoliv zahraniční hotovostní transakci vyšší než 50 tisíc čínských yuanů, což poukazuje na velkou opatrnost ze strany vlády. Pokud by tedy ekonomika neměla nějaké alespoň hrozící problémy, jaký by byl důvod? „Přebytek běžného účtu se vytrácí. Z přebytku běžného účtu ve výši 10 % HDP v roce 2007 se snížil na téměř 2,2 píše Nicoletos na Twitteru. Nicoletos věří, že pokud Hongkongská centrální banka v nejbližší době nezvedne sazby, čímž by nicméně ohrozila svou ekonomiku, všechny peníze postupně odejdou. V Hongkongu navíc dochází k obrovskému odlivu peněz. Ani jedna z možností nicméně není dobrá. Nelze mít volný pohyb kapitálu, pevný směnný kurz a nezávislou měnovou politiku zároveň. Vždy dohromady fungují pouze dva z těchto tří faktorů.

Autor hovoří o realitní bublině. „Objem silně zadlužených nemovitostí v Číně se odhaduje na 62 bilionů dolarů. Trh s rezidenčními nemovitostmi se rovná 20 % čínského HDP, včetně stavební činnosti tvořící služby spojené s nemovitostmi potom 29 % čínského HDP,“ komentuje ekonom. Přes 60 % bohatství domácností v Číně tvoří právě nemovitosti a jejich zadlužení vzrostlo z 2 bilionů amerických dolarů v roce 2010 na 10 bilionů za rok 2021. Přičemž poměr závazků k disponibilnímu důchodu dosahuje 130 %, což je více i než v USA.

K tomu jsou vysoce zadlužená i čínská města, jejichž zadlužení vzrostlo za poslední 3 roky o dvě třetiny. Dluhy provinčních vlád mají činit 9 bilionů dolarů. „Zadlužení čínských provinčních vlád roste a realitní bublina se zvětšuje. Současně však ekonomika zpomaluje (nemluvě o tom, že jejich údaje o HDP jsou nadsazené) a ceny nemovitostí klesají. Přesto při pohledu na Mezinárodní měnový fond vidíte, že bankovní rezervy jsou stále nižší než 2 %. To by podle jakýchkoli účetních standardů nemělo být možné,“ dále rozvíjí svou myšlenku Nicoletos.

Přestože čínská bankovní aktiva momentálně tvoří 55 % globálního HDP, zároveň rostou i poskytnuté nesplacené úvěry. Navíc při 2 % výnosech ztráta těchto poskytnutých úvěrů zatím nebyla zaregistrována. Navíc, která země by investovala do čínského yuanu, když se jedná zcela očividně o zemi s kontrolou kapitálových transakcí a kde vládne autoritářský režim. Jak se tedy ekonomická situace Číny vyvine bude ještě velmi zajímavé sledovat.

 

Tagy

▼-1.06%
1 den
▲+0.59%
1 týden
▲+3.87%
1 měsíc
▲+30.5%
1 rok
Akcioměr 32.41%
info
▲+1.5
1 den
▼-2.64
1 týden
▼-0.68
1 měsíc
▼-33.08
1 rok
Index stresu 36.14
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn