„Již nyní máme několikaletý skluz ve výstavbě jaderných zdrojů,“ říká pro Deník Vektor poslanec Hofmann
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti elektrické energie. Hlavní metou, které se snaží docílit, je přechod všech členských států na obnovitelné zdroje. Podle současných informací se nově plánuje do roku 2030 42,5 % veškeré spotřebované energie EU využívat z obnovitelných zdrojů. Původní plán stanovil pouze 32% podíl. Nicméně jaké bude mít tento plán dopady na energetiku České republiky? Právě na toto téma přechodu k obnovitelným zdrojům se redakce Deník Vektor zeptala poslance a člena podvýboru pro energetiku Jana Hofmanna (ODS).
foto: Pixabay/ilustrativní
Rozhodně nelze říct, že by si Evropská unie stanovila malé cíle. Nicméně tyto plány se přímo dotýkají i nás. Je Česká republika vůbec na takovou změnu připravena?
Obecně lze dnes říci, že obnovitelné zdroje energií jsou označovány jako náhradní (dočasné) zdroje. Mezi ně patří fotovoltaiky, vodní či větrné elektrárny. Česko svou polohou není příliš vhodné k instalaci těchto zdrojů. I proto jsme se zasadili o to, aby jaderné zdroje byly označeny jako čistý zdroj energie, což je i cesta pro Česko. Nyní musíme nutně zahájit výstavbu dalších jaderných zdrojů k pokrytí alespoň minimální stálé spotřeby a výkyvy poté můžeme řešit náhradními zdroji.
Dokázali bychom v současné době vyrobit 42,5 % veškeré potřebné energie z obnovitelných zdrojů? A jaký z těchto ekologických zdrojů má v České republice největší potenciál?
Ne. V Česku nejsme schopni dlouhodobě pokrývat takové množství energie pouze z přírodních zdrojů a se současnými možnostmi výroby. Pokud ovšem započítáme i zdroje jaderné, tak se u tohoto čísla nacházíme již nyní. Problémem je však posun dopravy k elektromobilitě, která enormně zvýší energetické požadavky naší země, na které v tuto chvíli nejsme připraveni reagovat. Proto je třeba budovat primárně stálé zdroje energie, jako jsou právě jaderné elektrárny. Jedním reaktorem v Dukovanech s výkonem 1000MW to nesmí končit a je třeba urychleně řešit další. Již nyní máme několikaletý skluz ve výstavbě jaderných zdrojů.
Psali jsme
Evropská unie zvyšuje své energetické cíle nastavené do roku 2030. Původně se plánovalo, že 32 % veškeré spotřebované energie na jejím území by…
Jaký bude mít toto opatření vliv jak na cenu energie pro spotřebitele, tak na množství u nás vyrobené energie?
Pokud by bylo nutné využívat pouze fotovoltaické zdroje, pak je potřebný výkon těchto zdrojů podstatně vyšší než u zdrojů stálých, jelikož je třeba energii uchovat i na dobu, kdy nebude slunce svítit. Mluví se zde až o pětinásobku potřebného výkonu. Problémem je i uchovávání takového množství energie, které v současnosti neumíme v takovém množství řešit. To samozřejmě může ceny elektřiny zvedat. Pokud půjdeme cestou jaderných zdrojů, pak věřím, že ceny elektřiny zůstanou více méně stejné.
Myslíte si, že se jedná o chytrý krok ze strany Evropské unie, který motivuje rychlejší pokrok, nebo se naopak přecenily síly některých členských států?
Osobně si myslím, že se přecenili síly ne některých států, ale všech států. Je třeba počítat s tím, že budeme muset nahradit energie pro dopravu z emisních zdrojů bezemisními, což značně zvýší energetickou náročnost v celé EU. Zdrojů elektřiny nepřibývá tolik, aby případný nárůst počtu elektromobilů nahrazující spalovací motory pokryl. Jestliže víme, že nové jaderné zdroje, jejichž smlouvy o realizaci jsou uzavírány letos, budou v provozu v roce 2035, pak nám minimálně 5 let chybí. I proto není vůbec šťastný schválený zákaz spalovacích motorů, jelikož nám chybí zdroje energie, který spalovací motory nahradí.