Kdo a kolik vydělává? Hloubková analýza válečného byznysu

KOMENTÁŘ: Zbraně brání naši civilizaci. Vyplatí se do nich investovat? Zbrojní průmysl je předmětem mnoha legend a spekulací. Na sociálních sítích se takřka denně setkáváme s názorem, že zbrojařské firmy pohádkově bohatnou na válkách — a co více, některé konflikty jsou údajně zbrojaři přímo vyprovokovány a dlouhodobě živeny.

Vyplácí se investovat do zbrojení?

Podívejme se nyní na čísla: jak vlastně výnosné je investovat do leteckého a obranného průmyslu? Věnujme nejprve pozornost třem nejvýznamnějším indexovým investičním nástrojům, které tento sektor pokrývají. Jsou to iShares US Aerospace & Defense (zkratka ITA), Invesco Aerospace & Defense (PPA) a SPDR S&P Aerospace & Defense (XAR). Uvedené zkratky představují tzv. ticker kódy, pod nimiž se tyto nástroje obchodují na burze.

Všechny tři indexové nástroje pokrývají americkou leteckou výrobu. V případě letecké výroby nicméně nelze rozlišit mezi vojenským a civilním sektorem, neboť například Boeing má i významný civilní program (zhruba 40 procent tržeb). Nicméně jde o nejlepší dostupné přiblížení tomu, co nás zajímá.

Při pohledu na vývoj těchto tří investičních nástrojů počínaje dubnem 2006 (starší údaje nejsou k dispozici) se zdá, že zbrojní průmysl je skutečně zlatý důl. Výkonnost obranného a leteckého průmyslu je očividně nad úrovní širokého akciového indexu S&P 500 (ticker kód SPX).

Graf ovšem ukazuje kumulativní výkonnost za dosti dlouhou dobu, a jak všichni víme, minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Z historie posledních deseti let (zhruba ke konci května 2024) je patrné, že v daném intervalu nesly zbrojařské a letecké firmy statisticky stejné výnosy jako hlavní akciový index S&P 500. PPA vynesl více, ITA méně, XAR prakticky totéž.

Z historie posledních pěti let je patrné, že zbrojařské firmy naopak zaostávaly za trhem. Bylo to způsobeno hlavně poklesem během období pandemie covidu. Logika je asi zřejmá: v období mimořádných výdajů ve zdravotnictví různé vlády šetřily jinde, tedy i v resortu obrany.

Během dvanácti měsíců po ruské invazi na Ukrajinu se akciím amerických zbrojařů dařilo lépe, avšak tento náskok dlouho nevydržel. Výkonnost opět upadla do průměru nebo spíše pod něj, jak si můžete sami ověřit například na stránkách www.aiolux.com. Určitý impuls směrem vzhůru přinesly i tragické události ze dne 7. října 2023: útok teroristů Hamásu proti izraelským civilistům, který se stal příčinou rozsáhlé vojenské operace v pásmu Gazy. Navzdory vojenskému a politickému významu této události však její vliv na burzu netrval déle než dva týdny počínaje pondělím 9. října 2023. 

Intuitivně bychom asi čekali, že podobné světodějné události budou mít větší dopad na akciové trhy, ale čísla jsou čísla.

Lockheed Martin: šťastný příběh

Pokud se budeme věnovat jednotlivým akciím, existuje šance vybrat výbornou investici. Samozřejmě s vědomím, že šťastná minulost nemusí trvat navěky. Akcie společnosti Lockheed Martin má za sebou docela úspěšnou historii. Od konce roku 1999 až do konce května 2025 nesly v průměru 16,73 procenta ročně.

Cena akcie Lockheed Martin upravená o dividendy a štěpení:

Zdroj: www.macrotrends.net

Alfou a omegou úspěšnosti zbrojního průmyslu jsou státní zakázky. Nepřekvapí, že zlatou érou bylo období vietnamské války, která skončila v roce 1975. Poté následovala řada let útlumu, který byl ještě posílen reformou zadávání veřejných zakázek. Reformy měly za cíl zavést konkurenci a tím eliminovat plýtvání a podvody. Měly ale katastrofální dopad na ekonomiku zbrojního průmyslu. Reformy spojily fáze nabídkového řízení a výzkumu a vývoje. Dodavatelé museli financovat větší část výzkumu a vývoje předem, i když šance na získání zakázky byly malé.

Dále, zavedení kontraktů s pevnou cenou znemožnilo dodavatelům sdílet překročení nákladů s vládou. Dodavatelé tak přišli o možnost kompenzovat rizikové investice do výzkumu a vývoje. Konkurenční nabídková řízení navíc nutila dodavatele nabízet tak nízké ceny, že nemohli pokrýt nevyhnutelné překročení nákladů. Vítěz řízení často vyhrál jen právo ztratit miliony dolarů. Důsledkem reforem byl prudký pokles ziskovosti všech hlavních dodavatelů v druhé polovině 80. let, uvádí článek publikovaný Harvard Business Review v prosinci 1992.

Potíže se zakázkami

Příběh Lockheed Martin vypráví o silné společnosti se skvěmýi technologiemi a dobrým managementem, která navíc měla i trochu štěstí. Existovaly však i jiné zbrojovky, které tolik štěstí neměly. Zde je několik příkladů:

• Remington Outdoor Company (ROC): Jeden z nejstarších amerických výrobců zbraní, založený v roce 1816, vyhlásil bankrot v letech 2018 a znovu v roce 2020. Firma čelila řadě problémů, včetně klesajících tržeb, vysokého zadlužení a právních sporů souvisejících s masovými střelbami.

• Colt Defense LLC: Americká zbrojovka, známá výrobou pistolí a pušek, vyhlásila bankrot v roce 2015. Společnost trápily klesající vládní zakázky, vysoké provozní náklady a dluhy. V roce 2021 ji koupil český zbrojní konglomerát Česká zbrojovka Group (CZG).

• Heckler & Koch (H&K): Německý výrobce ručních zbraní se dostal do finančních potíží v letech 2017-2018 kvůli klesajícím tržbám a vysokým dluhům. Společnost byla nucena restrukturalizovat dluh a prodat část aktiv, aby se vyhnula bankrotu.

• Manroy Engineering: Britský výrobce zbraní a munice, který zbankrotoval v roce 2016. Firma čelila problémům po ztrátě klíčových kontraktů s britským ministerstvem obrany.

Smutný konec společnosti Avro

O kritickém významu státních zakázek vypráví následující nešťastný příběh. Avro byl britský výrobce letadel, který působil od roku 1910 do roku 1963. Za druhé světové války Avro vyrábělo letadla pro RAF, především strategický bombardér Avro Lancaster. Po válce firma pokračovala ve vývoji inovativních letadel, jako bylo proudové dopravní letadlo Avro Jetliner a bombardér Avro Vulcan — stroj úctyhodných rozměrů, který měl v případě třetí světové války shazovat atomové bomby na Sovětský svaz.

Firma Avro se ale v 50. letech se dostala do potíží kvůli vysokým nákladům na vývoj, zrušeným vládním zakázkám a také neúspěchu v oblasti civilních dopravních letounů. Dále je třeba zmínit projekt Avro Arrow, nadzvukový stíhač určený pro kanadské letectvo, který byl zrušen za kontroverzních okolností. Vláda nečekaně rozhodla o zrušení zakázky v době, kdy společnost Avro Canada byla po vynaložení značných nákladů na vývoj připravena k sériové výrobě.

Avro Arrow měl přitom všechny předpoklady uspět. Byl navržen pro let vysokou nadzvukovou rychlostí (Mach 2+) ve velké výšce, s doletem přes 1 000 mil. To by mu umožnilo účinně zachytit sovětské bombardéry. Využíval řadu pokročilých technologií, jako byl vysokotlaký hydraulický ovládací systém, fly-by-wire ovládání, pokročilá avionika a radary. Mnoho z těchto funkcí se později stalo standardem u moderních stíhaček. Používal delta křídlo, které poskytovalo dobrý poměr vztlaku a odporu ve vysokých rychlostech a nadmořských výškách. Tento design ovlivnil pozdější letouny jako Concorde a Eurofighter Typhoon. Měl schopnost nést pokročilé zbraňové systémy, včetně řízených střel vzduch-vzduch a vyspělých kanonů. Zkušební lety prototypů ukázaly slibný výkon a potvrdily mnohé z jeho projektových schopností.

V roce 1963 bylo krachující Avro začleněno do společnosti Hawker Siddeley Group, čímž prakticky zaniklo. (Avro Canada bylo dceřinou společností Hawker Siddeley již dříve.) Tento příběh ukazuje, jak i úspěšná a inovativní zbrojní firma může čelit finančním problémům kvůli jedinému rozhodnutí vlády. Je to připomínka, že investice do obranného průmyslu nesou specifická rizika, i když se jedná o etablované společnosti s dlouhou historií.

Je tedy dobré investovat do leteckého a obranného průmyslu? Jako vždy a všude ve financích je vhodné diverzifikovat, nesázet vše na jednu akcii. Toto odvětví může přinést slušné výnosy, zejména v neklidných obdobích světové historie. A pak je tu ještě etický rozměr věci. Zbrojní průmysl pomáhá bránit naši civilizaci a kulturu. Beze zbraní by náš svět byl převálcován barbary a tyrany, ať už je řeč o nacistech, komunistech, islamistech nebo o komkoli jiném, kdo si přeje zkázu Západu. Investice do zbrojení je vlastně morální imperativ dnešní doby.

V komentáři byl použit: Algorithmic SICAV