Trump je kšeftař s osudy lidstva. Zefektivnění státní správy potřebujeme víc než USA, míní Münich
foto: Redakce Deníku Vektor/Pavel Kohout a Daniel Münich
Ekonomové Pavel Kohout a Daniel Münich v novém díle podcastu S Pavlem Kohoutem probrali školné na vysokých školách, Muskovo hromadné vyhazování úředníků nebo proč potřebujeme audit české státní správy jako sůl.
V nejnovějším díle podcastu S Pavlem Kohoutem byl hostem ekonom, akademik a výzkumník Daniel Münich působící na Karlově Univerzitě a Akademii věd. Münich v rozhovoru představil svůj think tank IDEA, ve kterém se věnuje výzkumu aplikací jednotlivých politik a politických opatření na ekonomiku státu. V rozhovoru oba muži rozebrali současnou politickou i ekonomickou situaci Spojených států, alarmující nutnost auditu vzkypělé státní správy, problémy dotačních systémů, stav českého školství a vědy a také velmi důležitou otázku, jak si správně vybrat studijní obor, který následně ovlivní kariéru i životní dráhu každého člověka.
Akademik Münich vidí Trumpovy kroky spíše skepticky
Daniel Münich v rozhovoru konstatoval, že si netroufá komentovat Trumpovu ekonomickou politiku, jelikož se nejedná o člověka, který by měl příslušné vzdělání pro uskutečňování ekonomických změn. „(Trump) je spíše úspěšný velký populista, celkem profesionální lhář a kšeftař s osudy lidstva (…) Nedokážu předvídat, co bude a nemyslím si, že by to dneska někdo dokázal,” uvedl k současné situaci v USA Münich. Kohout se v rozhovoru dále zajímal i o systému zjednodušení byrokracie DOGE prováděný podnikatelem a vlastníkem SpaceX a automobilky Tesla Elonem Muskem. Münicha se nepřímo zeptal, zda jde tento pokus brát vážně, nebo se jedná spíše o populistické gesto. Münich záměr ulehčit často přehnané americké byrokracii a zefektivizovat ji zhodnotil jako velmi důležitý a potřebný krok, ale pozastavil se nad způsobem jeho implementace prováděné Muskem.
Zefektivnění dle Münicha nutně potřebujeme
Münich a Kohout připomněli, že v rámci NERV byli před několika lety autory doporučujícího dokumentu, jak zefektivnit chod byrokracie v Česku, který však nikdy nevyšel v platnost. Místo Muskova způsobu, který je sice velmi viditelný a efektní, ale může během něj dojít ke ztrátě někdy velmi cenného know-how, by Münich navrhoval umírněnější technicistní přístup auditu, k němuž běžně dochází v soukromém sektoru. „Samotná cesta zefektivňování státní správy je velice žádoucí a možná ještě víc u nás než ve Spojených Státech,” komentoval téma Münich. Vydal by se tedy cestou profesních auditů a snažil by se přijít na to, jaké pozice jsou ve státní správě stále zapotřebí. Kohout naopak vyzdvihl, že zefektivňování prováděné Muskem nemusí být tak špatné, jelikož na pozice byli umístěni mladí stážisti pocházející většinou z jeho firem. Münich je však toho názoru, že právě nedostatek znalostí a zkušeností těchto perspektivních lidí může nakonec napáchat větší škodu než užitek.
Škrty a zefektivňování byrokratického aparátu i státních výdajů jsou potřebné, ale zněny je potřeba dělat profesionálním způsobem. Münich také vysvětlil, že samotná digitalizace státní správy je přímo závislá na znalosti toho, jak procesy uvnitř ní fungují. Problém nespočívá v tom, že by se financovaly nákladné a zbytečné sociální programy jako podpora sportu nebo systém školek, ale naopak ve zbytečné byrokracii. „Problém jsou neefektivní procesy, protože za nimi stojí lidé, kteří dělají něco, co se dělat nemusí, vykazují něco, sbírají data, posílají data, vyžadují formuláře ant., které nikdo nepotřebuje, ale nikdo to neví,” popisuje situaci Münich. Kohout tuto situaci sám potvrdil a uvedl vtipný příklad těchto praktik z auditu, který za svého působení v NERV provedl na ŘSD. Podle obou ekonomů je tak pro audit rozhodující především autorita instituce, která jej bude provádět a jasné definování cílů.
Zefektivnění by se dle Münicha mělo dotknout především dotačních systémů
Řeč take přišla na téma dotací. Münich vysvětlil, že není expertem na tuto oblast střetnutí ekonomie a politiky, ale jako zásadní problém vidí především velké množství různých dotačních titulů a programů, které vlastně nikdo nekontroluje. Podle Münicha si to můžeme představit tak, že na staré programy se nabalují nové, ale následně již není prověřováno reálné naplňování starších programů vůči novějším. Münich nehodnotí finanční kontrolu, ale naopak prověření, zda je program dobře zacílen a jeho výsledky přinesou nějakou reálnou přidanou hodnotu. Státní aparát je tak dle Münicha zbytnělý a překypuje právníky a byrokraty, ale chybí analytici, kteří by byli schopni vyhodnocovat efektivitu a jeho reálné fungování. Bez tohoto potřebného článku zpětné kontroly tak politici vlastně vedou stát, který funguje sám o sobě a nemají moc možnost tento běh věcí změnit.
Částečné zavedení školného na vysokých školách je nutnost
Jedním z řešených témat bylo také zavedení školného na vysokých školách. Podle Münicha nemá stát ve svém rozpočtu dostatek financí na to, aby dobře financoval školský systém, ale současně není vůle od občanů ani vlád ke zvyšování daní, zvětšování zadlužení nebo zavedení školného. Dle Münicha by proto bylo řešením možnost připlácet si za vzdělání kromě soukromého také ve veřejném školství a to ve formě, která byla od 90. let zavedena ve Velké Británii. Lidé, kteří si studium nemohli dovolit, dostali v podstatě půjčku od státu. Ta sice pokryla náklady, ale současně se studenti zavázali k tomu, že až dostudují, nad určitý příjem budou postupně splácet školné specifickou daní. Münich tento způsob financování označuje jako “vratné granty”, které jsou ideální jak pro motivaci studentů tak i zaplacení školského systému.
Pokud se chcete dozvědět, co si Münich jako akademik myslí o českých vysokých školách, zda bychom potřebovali víc vysokoškolských absolventů nebo jestli se studium na vysoké škole vůbec vyplatí, celé video naleznete na stránkách podcastu S Pavlem Kohoutem na platformě Patreon.
O Danieli Münichovi
Daniel Münich je akademický ekonom působící v doktorském programu CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, kde se zaměřuje na ekonomii trh práce, školství a další výzkum. Kromě pedagogické a výzkumné činnosti v posledních patnácti letech působil jako expert a poradce pro projekty Evropské unie, MMF, OECD, Světové banky a národní instituce. Je aktivním členem České společnosti ekonomické a pravidelně publikuje články v novinách a komentuje témata týkající se trhu práce, vzdělávání a výzkumu.