Koupil jsem psa za milión… Byznys okolo AI připomíná starý vtip
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Výrobce čipů pro AI nabídl lídrovi trhu AI služeb deset procent svých akcií. Je to hlavně účetní trik, který dál nafukuje bublinu okolo AI. Ta čím dál víc připomíná americkou hypoteční bublinu před rokem 2008.
Společnost AMD, která ve stínu kolosu Nvidia také vyrábí AI čipy, přislíbila OpenAI možnost získat až deset procent svých akcií výměnou za spolupráci na byznysu okolo AI čipů. Je to obdoba spolupráce OpenAI se společností Microsoft, která do tehdy začínajícího startupu nalila miliardy dolarů – ovšem z velké části ve formě kreditů na svou cloudovou službu Azure.
Tyto spolupráce vypadají skvěle, ale jak jich přibývá, tak se čím dál víc ukazuje, že jde o takzvané kruhové investice. Jedna strana dodá čipy, druhá umělou inteligenci, třetí infrastrukturu – a všechny díky tomu vykazují účetně růst. Ve skutečnosti jde jen o výměnu aktiv v uzavřeném ekosystému, kde se všichni navzájem utvrzují, že jejich majetek má vysokou hodnotu.
Připomíná to starý vtip: „Koupil jsem psa za milion – dal jsem za něj dvě kočky po půl milionu.“
Psali jsme
Česká republika se uchází o vybudování jednoho z pěti evropských AI datacenter za víc než sto miliard korun. Jenže AI je podle analytiků…
Spisovatel Cory Doctorow v příspěvku na svém blogu razí pojem subprime intelligence jako obdobu subprime mortgages (podřadné hypoteční úvěry). Upozorňuje tím na podobu současné bubliny s americkou hypoteční krizí, která následně vedla ke globální finanční krizi. Tehdy si banky mezi sebou prodávaly finanční deriváty odvozené od hypoték – a to za ceny absolutně odtržené od reality.
Jistě, hypoteční krize zasáhla globální ekonomiku kvůli tomu, že se dostaly do problémů banky. Nebýt toho, nikoho by nemuselo zajímat, jestli někdo splácí svou hypotéku a jak dobře je případně zajištěná. To je na první pohled ten případ u bubliny AI: přinejhorším utrpí ztráty investoři, kteří do startupů typu OpenAI lijí biliony (ano, v přepočtu na koruny je řeč o číslech, za nimiž je dvanáct nul). Bližší pohled však ukazuje, že úplně bezbolestný by případný kolaps AI bubliny nebyl: v akciích firem jako je Nvidia, a jejich kursy by drasticky spadly, mají peníze i drobní investoři, ať už přímo, nebo třeba přes penzijní fondy.
Prasknutí AI bubliny by zasáhlo i banky
Ze systémového pohledu je největší problém, že se kolem umělé inteligence formuje celý průmysl zástav a finančních derivátů. Například: AI čipy – nebo i jen opce na jejich nákup – se čím dál častěji používají jako zástava za bankovní úvěry. Některé společnosti dokonce používají budoucí dodávky čipů jako zajištění pro vydané dluhopisy. Jinými slovy, na AI průmysl se začínají nabalovat finanční vrstvy, které nemají se samotným AI byznysem přímo nic společného.
V případě ochladnutí poptávky po AI službách – ono by stačilo, kdyby došla víra v raketový růst, na níž celá AI bublina stojí – by tak nespadly jenom excelské tabulky, kde si technologičtí giganti zapisují, jak bohatí jsou. Nastal by překvapivě rychlý domino efekt: od firemních dluhopisů přes fondy až k bankám. Přesně jako v roce 2008.