Česko by Trumpovými cly přišlo o stovky miliard ročně. Kovanda v podcastu S Pavlem Kohoutem
foto: Podcast S Pavlem Kohoutem/Ekonomové Pavel Kohout a Lukáš Kovanda v podcastu S Pavlem Kohoutem
Hostem dalšího dílu podcastu S Pavlem Kohoutem byl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ekonomové spolu probrali nově zvoleného amerického prezidenta Trumpa a jeho budoucí kroky, ale především zkritizovali dlouhodobou strategii Evropy vůči Rusku.
Do posledního dílu svého podcastu S Pavlem Kohoutem si šéfredaktor pozval svého kolegu a přítele Lukáše Kovandu. Muži spolu rozebrali pro Kovandu poněkud nečekané vítězství Donalda Trumpa prezidentem USA a především jeho rozhodnutí zavést cla na produkty přicházející do Spojených států z různých zemí světa. Právě ty by mohly podle mnohých kritiků mít neblahý vliv na americký trh a především jednotlivé spotřebitele. V souvislosti se zavedením cel, které mají dle Trumpa donutit velké firmy přesídlit jejich výrobu do USA, by totiž výrobci mohli zvýšit cenu výrobků na trhu. Tu by nejvíc pocítili právě američtí spotřebitelé.
Na Trumpových clech by tratilo i Česko, míní Kovanda
Podle Kovandy by se tak tato univerzální cla ve výši 20 % na celý svět kromě Číny mohly neblaze odrazit také na českém trhu. „Nyní on (Trump) skutečně hrozí tím tzv. clem univerzálním. Pro českou ekonomiku by to byla skutečně pohroma, pokud by k naplnění této hrozby, tohoto slibu, došlo. V Česku podle studie Dánské konfederace průmyslu, která propočítala dopad a to pouze 10% plošného Trumpova cla na všechny jednotlivé země Evropské unie, tak by v roce 2027 Česká ekonomika přicházela o nějakých až 300 miliard korun ročně a v přepočtu na počet pracovních míst by to znamenalo, že o práci by mohlo přijít až 55 tisíc lidí”, k přiblížení přání nového amerického prezidenta komentoval Kovanda.
Ekonom však vysvětlil, že toto je jen krátkodobý a střednědobý pohled, protože z dlouhodobého hlediska se cla mohou vyplatit nejen USA, ale také Evropě. Kovanda tuto dlouhodobou změnu přirovnal k Trumpovu tlaku na evropské státy NATO v otázce závazku investice alespoň 2 % HDP do zbrojení, které se následně po začátku vypuknutí konfliktu na Ukrajině ukázaly jako takticky velmi dobrý krok. Podle Kovandy by tak naopak mělo dojít ke zvýšení investic do zbrojení členských států NATO na 3 % HDP, jelikož by právě tento krok mohl vést k „odstrašení” Ruska od jeho možných plánů další expanze do Evropy.
Pokud totiž Rusko dle Kovandy uvidí, že stejně jako východoevropská velmoc nemáme problém investovat do masivního zbrojení, na základě zkušenosti se Studenovou válkou i dalšími konflikty je patrné, že si Putin rozmyslí, zda ve své činnosti bude chtít dál pokračovat. „Pokud Rusko uvidí, že zbrojíme, tak to je přece nejlepší způsob, jak ho odstrašit a jak nakonec dosáhnout i pro Ukrajinu i pro západ přijatelného řešení, aniž by muselo umírat ještě více lidí, než umírá,” komentoval svou myšlenku Kovanda.
Proti Rusku nepomůže nic jiného než strach, míní Kohout i Kovanda
Kohout myšlenky Kovandy potvrdil a doplnil, že také z jeho osobní zkušenosti z komunistického Československa si byl vědom toho, že na Sovětský svaz platila taktika Spojených států vedená skrze zastrašování možným vývojem kosmických zbraní. Dle Kohouta se nakonec logicky ukázalo, že ekonomika Sovětského svazu udělala své a způsobila zhroucení celého systému, zatímco svobodný západ v čele s USA studenou válku nakonec právě na základě této skutečnosti vyhrál. Kohout však namítl, že tento plán přezbrojit Rusko však může být z důvodu větších dluhů států problematičtější než dříve.
Dle Kovandy je tento fakt důležitý, ale to neznamená, že na zbrojení se nemohou ve státě najít peníze. Jde totiž spíše než o změnu taktiky o prioritizování specifických kroků nad jiné. Podle Kovandy je proto třeba umenšit na nějaký čas důraz kladený na kroky směřující k udržitelnější budoucnosti, jelikož na tuto strategii jde obrovské množství financí, lidských zdrojů a především také času. Všechny tyto zdroje je naopak třeba investovat do jiných odvětví, které jsou schopné Rusko efektivně odradit od dalšího pokračování války. Podle Kovandy je možné se o tématech jako obnovitelné zdroje nebo elektromobilita bavit v období dlouhodobého míru a nikoli v naší dnešní situaci konfliktu na Ukrajině.
Zbylou část podcastu, ve které Kohout a Kovanda dále hovořilli o ekonomice hlavních lídrů Evropy, strategii USA a Číny v porovnání k zemím EU a NATO, ale také druhý díl, který se zaobíral umělou inteligencí v rukou ekonomů, naleznete na platformě Patreon.
O Lukáši Kovandovi
Lukáš Kovanda je hlavní ekonom Trinity Bank, který se specializuje na makroekonomii, finanční trhy a hospodářskou politiku, přičemž pravidelně komentuje aktuální ekonomické dění v médiích. Je autorem několika knih, včetně titulů zaměřených na ekonomické krize a investování, a jeho články se objevují v předních českých i zahraničních médiích. Jeho ekonomické a politické komentáře, které naleznete i na sociální síti X, vynikají srozumitelností a schopností přiblížit složitá ekonomická témata široké veřejnosti.