Mexiko a EU se snaží řešit Trumpova cla, ale ujel jim vlak
foto: Tracy Lee Carroll / Flickr/Vlajka Mexika
Možné cla Donalda Trumpa na dovoz do USA pocítí snad každá země na světě. Evropská komise s Mexikem se snaží situaci urychleně řešit, ale řešení se zdá být výhodné jen pro jednu ze stran.
Vyhrožování amerického prezidenta Donalda Trumpa v podobě možného uvalení cel na dovoz zboží samozřejmě nebude mít důsledky jen na americký průmysl a potažmo také spotřebitele v zemi. Protekcionistické opatření, které má za cíl donutit americké firmy, aby přesídlily svoje továrny zpět do USA, totiž ovlivní právě také země, ve kterých se provozy nachází nebo své výrobky do Spojených států dovážejí. Zatímco v médiích se objevují zprávy o vlivu cel především na asijského rivala USA, Čínu, tato velmoc zdaleka není jedinou.
Mexiko a EU se snaží vyřešit problém Trumpových cel
Cla se totiž mohou promítnou také do exportu zemí Evropské unie a dalších amerických obchodních partnerů. Evropská unie společně s Mexikem chtějí předejít situaci, kdy by jejich trhy ztrácely ročně miliardy dolarů, ještě větším prohloubením stávajících dobrých ekonomických vztahů. Za tímto účelem byla proto dle Tiskové zprávy Evropské komise uzavřena mezi komisařem pro obchod a hospodářskou bezpečnost Marošem Šefčovičem a ministrem hospodářství Mexika Marcelem Ebrardem Dohoda týkající se modernizace stávajících vztahů.
Obě strany chtějí v budoucích letech kooperovat především v otázkách nových hospodářských příležitostí, ale také třeba v politických problémech korupce ve veřejné i soukromé sféře. Klíčem k vyřešení možného budoucího problému v podobě cel je však především opatření týkající se posílení vzájemných dodavatelských řetězců a dodávek kritických surovin nebo služeb. V dohodě se také hovoří o odstranění až 100 % cel na potravinové produkty jako sýry, víno nebo vepřové maso exportované z EU do Mexika.
Spolupráce mezi Mexikem a EU výhodná jen pro jednu stranu
Dohoda je pozitivní také i pro mexický vývoz a od prohloubení vztahů se očekává snadnější export přírodních surovin jako zinek, olovo nebo měď do Evropy, kde jsou prvky dále zpracovávány. Mexiko a EU tak chtějí vzájemně odstranit necelní překážky, poskytnout evropským firmám přístup k mexickým veřejným zakázkám a dále více posílit investice EU v zemi. V současné době Evropská unie v latinskoamerické zemi investuje především do automobilového průmyslu zřizovaním továren německých automobilek BMW nebo Volkswagen, ale také do služeb v energetice nebo finančnictví.
EU navíc také používá Mexiko jako způsob, jak umožnit svým podnikům se více přiblížit severoamerickým trhům. Mexiko je totiž součástí Dohody USA-Mexiko-Kanda (USMCA), která zemím zaručuje volný obchod. Pro obě strany se proto jedná o velmi pozitivní krok, protože EU je pro Mexiko druhým největším exportním trhem. Evropská Unie zase Mexiko řadí mezi deset svých nejdůležitějších strategických spojenců a druhého největšího hospodářského partnera v Latinské Americe. Mexiko a EU spolu v otázkách politiky a obchodu kooperují již od konce 90. let na základě Dohody o hospodárném partnerství, politické koordinaci a spolupráci z roku 2000. Ta byla hned několikrát modernizována.
I sepsání dohody však neznamená úplné zachránění mexického vývozu, který se dle AP z 80 % skládá především z exportu do USA. Pro Mexiko se tak jedná o významný krok směrem k diverzifikaci vývozu, ale pokud dohoda nebude vést k zásadnímu prohloubení ekonomických vztahů, latinskoamerickou zemi to od případných potíží s cly příliš neochrání. Dle statistik Evropské komise je navíc EU oproti Mexiku v mnohem výhodnější pozici, jelikož dovoz výrobků do Spojených států dělá přibližně 19 % a import zboží téměř 14 %. Dohoda je tak rozhodně dobrým směrem k tomu, jak situaci s Trumpovými cly z dlouhodobého hlediska případně zmírnit, ale nejedná se rozhodně o rychlé nebo úplné řešení. Mexiko se tak rozhodně nevyhne důsledkům nasazení Trumpových cel a Dohoda nezachrání ani EU.