Milei tvrdě seřízl nejen zbytečné výdaje, ale taky argentinskou demokracii
foto: Kaboompics / Pexels/Motorová pila (ilustrační foto)
KOMENTÁŘ: Kontroverzní anarchokapitalista Javier Milei dokazuje, že dokáže přečkat snad cokoli. Posledním velkým úspěchem bylo zrušení primárek za desítky milionů dolarů.
Prezident jihoamerické Argentiny Javier Milei je kontroverzní osobnost s obrovským množstvím kritiků i obdivovatelů. V posledních několika dnech čelil Milei obrovské kontroverzi spojené s propagací kryptoměny $LIBRA na svém účtu na sociální platformě X, u které se nedlouho po zveřejnění příspěvku razantně propadla její hodnota. Dle svých zastánců je Milei naopak brilantním ekonomem, který za rok v úřadu prezidenta udělal hned několik zásadních ekonomických změn, které vedly ke snížení hyperinflace z 211 % v roce 2023 na 117,8 % za rok 2024.
Mileimu nestačí ekonomické změny, chce upravit volební systém Argentiny
Milei se netají svými anarchokapitalistickými a minarchistickými názory a jedním z jeho nejdůležitějších cílů je proto co nejvíce omezit specifické státní výdaje, které spatřuje jako nadbytečné a bránící svobodě občanů, jak uvedl ve svém nedávném projevu na prestižním World Economic Forum 2025. Nedlouho po vstupu do úřadu prezidenta proto Milei začal s razantními škrty vládních výdajů, když snížil počty ministerstev a dalších státních úřadů, zastavil všechny projekty výstavby veřejné infrastruktury nebo na čas omezil růst platů ve veřejném sektoru.
Milei však nezůstal pouze u těchto změn. Rozhodl se totiž ovlivnit také samotný proces voleb v Argentině, který byl dle jeho názoru příliš komplikovaný. Dle Financial Times proto v tomto týdnu argentinští zákonodárci odsouhlasili zrušení tzv. primárek, které se podle argentinských volebních zákonů konaly před každými prezidentskými, parlamentními (v případě horní i dolní komory) nebo lokálními volbami. Dle informací Buenos Aires Herald se v podstatě týká o určité dodatečné volby konající se před finálními volbami, ve kterých si občané státu mohou v rámci stran vybrat ty kandidáty, jenž se následně zúčastní voleb o několik měsíců později.
V podstatě tento proces funguje tak, že místo toho, aby si strana sama vybrala svoje vlastní politiky na kandidátní listiny, kteří za ně následně budou kandidovat ve volbách, jako je tomu třeba v České republice, jednotlivé osobnosti na kandidátce nebo přímo kandidáty strany vybírají občané. Podobně jako u nás také v Argentině pro zrušení primárek stačila pouze změna volebního zákona a nebylo nutné měnit samotnou ústavu státu, takže se o zrušení hlasovalo pouze v obou komorách parlamentu.
Co vlastně Milei změnou volebního systému docílí?
Milei tento razantní krok vedoucí ke změně volebního systému zdůvodňoval tím, že organizování primárek stojí stát při každých volbách desítky milionů dolarů, a proto je tento krok nadbytečný. Z hlediska politické vědy však zrušení primárek vlastně vede ke snížení demokratičnosti volebního procesu. Primárkami totiž měli občané možnost ovlivnit to, jací kandidáti proti sobě následně budou postaveni ve volbách a nyní tato pravomoc zůstane samotným politickým stranám. Moc tak byla odebrána z rukou lidí a předána politickým stranám.
Ať už je argument se zbytečnými náklady na primárky opodstatněný či nikoliv však nakonec musí zhodnotit sami občané Argentiny, kteří si Mileiho zvolili do čela své země. Již nyní je však jisté to, že argentinský prezident, který byl zvolený ve velmi nejisté době a jehož cílem měla být ekonomická stabilizace země, drží moc ve státě pevně ve svých rukou. Jeho kroky jsou vidět nejen v rámci Argentiny a jejich obchodních partnerů, ale ozvěny můžeme zaznamenat také v Evropě nebo USA. Není náhodou že v tomto týdnu se Milei sešel s poradcem Donalda Trumpa č. 1 Elonem Muskem, aby jej inspiroval v podobných škrtech, které se Ameriky rozhodně nevyhnou. Mileiho hvězda nevyhnutelně stoupá i přes přešlapy.
Autor: Jan Evím