NÁZOR: Slovensko i přes sankce navýšilo dovoz ruské ropy. Lukáš Kovanda

Slovensko v červenci i přes ukrajinské sankce několikanásobně navýšilo dovoz ruské ropy, jež ve velkém tekla i do Maďarska, díky Tatarům. Budapešť i Bratislava přitom varovaly, že jim v důsledku sankcí a nedostatku ropy hrozí palivová krize, napsal Lukáš Kovanda, Ph.D., ekonom, autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. V letech 2020-2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, která se zaměřovala zejména na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění COVID-19.

To je nečekané. Slovensko nakonec letos v červenci dováželo několikanásobně více ruské ropy než v předchozích měsících. Ve velkém ruská ropa dále proudila také do Maďarska. Obě země ji odebírají jižní větví ropovodu Družba.

Nenastal tedy sebemenší výpadek v dodávkách, přestože Budapešť i Bratislava varovaly, že u nich doma může nastat palivová krize.

Jenže výpadek ruských ropných dodávek soukromé firmy Lukoil více než vykompenzoval nárůst dodávek zajišťovaný jiným ruským podnikem, Tatněfť. Ten na rozdíl od Lukoilu totiž není ukrajinskou stranou sankcionovaný.

Kyjev s platností od začátku července zpřísnil své sankce na Lukoil, nikoli však na další ruské podniky, které Družbou ropu přepravují, jako je právě Tatněfť či Kremlem přímo ovládaná společnost Rosněfť.

Ovšem i špičky Taťněfti jsou v úzkém napojení na Kreml. Vždyť její předseda představenstva Rustam Minnichanov je současně hlavou státu Tatarstán, oddaný Vladimiru Putinovi. Tatněfť má i své kořeny v Tatarstánu. Její zmíněný šéf je sunnitský muslim, i celý podnik tak těží ze své blízkosti islámskému světu.

Přes Ukrajinu tedy navzdory sankcím vůči Lukoilu v červenci proudilo do Maďarska a na Slovensko celkově více ruské ropy, právě díky Kremlu oddaným Tatarům.

Se svolením Lukáše Kovandy