NÁZOR: Vizionářská módní kolekce a bojkot krvavé olympiádě

Tak už se milovníci sportu dočkali. A také hospodští, z nichž mnozí čekali na dobu hromadných sledování sportovních přenosů jako na smilování. Stále totiž doufají, že jim snad trochu vylepší tržby. Zatímco ještě před rokem se na sociálních sítích řešil především možný bojkot olympiády, pokud na ní vystoupí ruští a běloruští sportovci, v období těsně před vypuknutím vrcholového setkání sportovců toto téma beznadějně zapadlo. Úplně je vytlačila česká olympijská kolekce designéra Jana Černého.

Každý měl potřebu vyjádřit se. My Češi, Moravané a Slezané jsme přece národem odborníků. Co Čech, Moravan či Slezan, to učitel národů, zdatný fotbalový a hokejový trenér, klidně i dva v jednom, a nejnověji i módní guru.

Havárie v továrně na barvy

Česká olympijská kolekce rázem získala přezdívku Havárie v továrně na barvy a ihned se vyrojily četné parodie. Zaujalo nejen oblečení samotné, ale i jeho prezentace. Skupina modelek a modelů doprovodila předvedení kolekce tragicky znuděnými výrazy. Není jasné, zda tím předvídali výsledky českých olympioniků nebo jen demonstrovali životní postoj generace sněhových vloček, potýkající se s nepochopením okolí, duševními problémy a sebepoškozováním. (Zřejmě jen vyhlížejí svou neradostnou budoucnost plnou vysokých nároků a celkového nepochopení.) Navíc některé fotografie připomínají pár let staré předvolební plakáty SPD s černoškou v hanáckém kroji (prý těch krojů bylo víc a lišily se podle lokality, ale voliče tenkrát naštěstí moc neoslovily). V každém případě tento styl prezentace musel být vodou na mlýn Tomia Okamury a jeho stoupenců.

Krvavě rudé triko

Pokud jde o modely samotné, přiznám rovnou, že módě nerozumím. Na první pohled mi nepřijdou nijak zvlášť vybočující z toho, co vídám kolem sebe. Takhle nějak podobně ležérně oblečení chodí lidé ve volném čase, když vyrážejí třeba nakoupit nebo s odpadky k popelnicím. Ale i kdyby měly modelky a modelové na hlavě krabici od bot a v ruce koště, asi by mě to taky nijak zvlášť nezaskočilo. (Šlo by se třeba odvolávat na tradici moravských a slezských honů na čarodějnice.) Jediné, co opravdu zaráží, je krvavě rudé triko. Tvůrce se podle vlastních slov nechal inspirovat barvami české národní vlajky a červená v ní opravdu je. Uznávám, že barva trika je spíše dooranžova (proč?) než doruda, ale mně prostě na první pohled připomněla krev, snad proto, že kompaktní barva přechází v tečky evokující krvavé kapky. Krvavé triko pro krvavou olympiádu.

Česká olympijská kolekce možná vyjadřuje mnohem víc, než jsme ochotni si připustit. Navlékneme se do baloňáku, o kterém se domníváme, že je světový, ale když ho sundáme, je pod ním tričko ušpiněné krví. Nezhmotnilo se tu snad české národní podvědomí? Ukrajina krvácí, Rusové házejí bomby na dětské nemocnice a svět si užívá sportovní svátek.

Nemístné oslavy?

Jistě, nejsou to jen Češi. Ale pro nás Čechy je to zvlášť chucpe, protože Ukrajina a Ukrajinci jsou nám geograficky a etnicky mnohem bližší než třeba takovým Francouzům. Ještě v relativně nedávné éře existence Československa byla Ukrajina naším bezprostředním sousedem a v časech první republiky kus dnešní Ukrajiny dokonce součástí tehdejšího multinárodnostního státu. Ukrajinci tedy nebyli jen sousedé, ale spoluobčané. A copak se to sluší vyrazit na oslavy, když sousedy přepadli a vraždí se u nich, a zaklínat se při tom olympijskými ideály spolu s příchozími ze zemí agresorů, kteří přicestovali s pasy svých rašistických vlastí?

Rusové a Bělorusové? Chytrá horákyně

A vracíme se k tématu, jež se nejen na sociálních sítích řešilo před olympiádou až do doby, kdy je vytlačila nijak zvlášť důležitá aféra kolem nástupové kolekce. Dlouho se zvažoval zákaz účasti ruských a běloruských sportovců na pařížské olympiádě. Nakonec vše dopadlo ve stylu chytré horákyně. Rusové a Bělorusové na olympiádě vystupují pod neutrální vlajkou. Nebudou tedy moci mávat těmi svými rašistickými, ale i tak, prostě tam jsou! Je tohle vážně fair-play?

Vzpomeňme si, jak byl bezprostředně po napadení Ukrajiny jeden z ruských lyžařů dotázán, co říká válce, kterou Rusko právě rozpoutalo. Hluboce se zamyslel. „Válka, copak je někde válka?“ překvapeně a zmateně se rozhlížel. Když mu to reportér vysvětlil, se zřetelně viditelným ulehčením (že by v Rusku i sportovci navštěvovali herecké kurzy?) si oddechl: „Ale to přece není válka! Je to jen speciální vojenská operace.“ O dalších provokacích rašistických sportovců ani nemluvě.

Český olympijský výbor na svých webových stránkách horlivě ujišťuje, že se od samého počátku stavěl proti účasti Ruska na olympijských hrách po dobu trvání agrese proti Ukrajině. A zdůrazňuje, že se her v Paříži zúčastní opravdu jen ti sportovci, kteří jsou ochotni splnit všechna pravidla striktní neutrality.

Ale proč tam ti Rusové a Bělorusové vůbec jsou? Nemluví se o tom, ovšem důvod je zřejmý. „Pecunia non olet,“ pravil římský císař Vespasianus, když zdanil užívání veřejných záchodků. Ano, peníze nesmrdí. A ty krvavé taky ne. 

Ing. Vlaďka Krejčí, redaktorka Vektor.cz

Zdroj: Český olympijský výbor