Otestujte se způsobem amerických mariňáků

KOMENTÁŘ: Mezi věčná témata sociálních sítí patří školství a vzdělávání vůbec: které obory jsou užitečné a které k ničemu, zdali by mělo být školné či nikoli, jak si vybrat studijní obor, a tak dále.

Před časem jsem hovořil s jedním klientem, od něhož jsem slyšel zajímavý příběh. Jeho švagr je původem Američan. Do Česka se dostal díky své znalosti češtiny, kterou vystudoval v USA a kterou hodlal pracovně uplatnit. Jak se občas stává, zamiloval se a ve své nové vlasti již zůstal. Ale to není podstata sdělení.

Pointa příběhu spočívá v cestě, kterou se Američan vůbec dostal ke studiu češtiny. Neměl žádné české předky, ani se původně o střední a východní Evropu nezajímal. Pocházel ze spíše chudších vrstev a při volbě kariéry hrály velkou roli náklady na studium. Dal se tedy na vojnu, konkrétně k námořnictvu.

Možná vás napadne, jakým spletitým řízením osudu se americký námořník dostane do suchozemského středoevropského státu? Odpověď spočívá v personální práci US Navy. Dávno minuly doby, kdy nováčky čekal jenom dril a drhnutí paluby. Moderní námořnictvo se snaží vytěžit ze svých lidských zdrojů maximum. Proto zkoumá jejich individuální schopnosti: jaký mají talent pro matematiku a fyziku, jaké jsou jejich rozhodovací schopnosti, vlohy pro velitelskou kariéru, jestli jsou schopni absolvovat pilotní či potápěčské kursy, zdali by dokázali sloužit na ponorkách, a tak dále. Snad neexistuje jediná schopnost, která by americké námořnictvo nezajímala. Včetně talentu na jazyky.

V případě „našeho“ námořníka testy zjistily, že má výjimečný talent pro slovanské jazyky. Byl tím sám překvapen, neboť v rodině nebyl nikdo původem ze slovansky hovořících zemí. Nicméně testy nelhaly. V rámci výcviku zvládl mimo jiné i češtinu. Po odsloužení předepsaného počtu let se rozhodl odejít do civilu – a jak již bylo řečeno, zakotvil v zemi, jejíž jazyk se naučil díky námořnickým testům.

Proč reálný socialismus zkrachoval?

Od doby, kdy jsem slyšel tento příběh, se nemohu zbavit otázky, jak by se vyvíjel můj život, kdybych ve věku osmnácti let podstoupil podobné testy. Dělal bych dnes totéž, co ve skutečnosti dělám, anebo něco úplně jiného? Již v temném dávnověku 80. let jsem se začal zajímat o umělou inteligenci, avšak v tehdejším socialistickém Československu nebylo kde tento obor studovat. Byl bych dnes kapacita v tomto oboru? Anebo bych v sobě objevil něco naprosto nečekaného, například talent pro mikrobiologii nebo egyptologii? Či snad bych se dal na dráhu účetního nebo dokonce auditora?

Odpověď se již nikdy nedozvím. Proč by ale tajemství ideální kariéry mělo zůstat utajeno mladým lidem, kteří teprve stojí na samém počátku produktivního života? Co kdybychom každému maturantovi umožnili udělat stejnou baterii testů, jaké předkládá rekrutům americké námořnictvo? Máme snad nadbytek talentů, abychom si mohli dovolit s nimi plýtvat? Žijeme ve světě, kde nejcennějším zdrojem je lidský kapitál. A zamyslete se, jak s ním zacházíme. Kromě toho žijeme v zemi, která trpí demografickým propadem – optimální využití schopností nepříliš početné mladé generace bude klíčem k pouhému udržení se nad vodou; o vyšvihnutí se do první ligy vyspělých zemí ani nemluvím.

Když jsme u lidských zdrojů a první ligy: jedním z důvodů, proč reálný socialismus zkrachoval, byla neschopnost využít intelektuální potenciál národa. Socialistické vysoké školství je dodnes často předmětem nekritické chvály ze strany pamětníků – prý bylo náročné a kvalitní. Ale kdepak. Nevěřte povídačkám starých zbrojnošů. Socialistické technické školství bylo o dvacet let za světovým vývojem, s absencí základních učebnic (zejména v IT oborech) a s naprosto zoufalým technickým vybavením: každý student, který měl na koleji Sinclair ZX Spectrum, disponoval lepším hardwarem i softwarem, než jaký měla fakulta.

Zastaralost však ještě nebyla to nejhorší – i s nedostatkem učebnic a vybavení lze rozvíjet poznání. Nejhorším nedostatkem byl naprostý nezájem škol o schopnosti studentů. Systém byl založen na předpokladu, že zájemců o studium je prakticky nekonečný počet. Ideálem nebylo rozvíjet všechny existující schopnosti a talenty studentů. Ideálem socialistického školství bylo vyprodukovat určitý počet standardizovaných absolventů bez ohledu na možné vedlejší ztráty.

Rekrut US Navy

Od té doby se školství samozřejmě zlepšilo. Přinejmenším již není nedostatek moderní odborné literatury a obsah kursů umožňuje částečnou volbu předmětů. Potíž je ale se samotnou volbou vysoké školy. Maturant se rozhoduje podle svých kratičkých životních zkušeností, někdy pod vlivem módy či podle některé ze svých aktuálních zálib. Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě bývá často výsledkem impulsu nebo nedostatečné dostupnosti informací – včetně informací o vlastních schopnostech a talentech.

Představte si, že by každý český maturant obdržel detailní hodnocení své osobnosti, podobně jako rekrut US Navy. Na základě tohoto hodnocení by si mohl vybrat vysokou školu optimálně odpovídající jeho schopnostem. Nebylo by to fantastické? Jistě, něco by to stálo, ale peníze ve školství by se daly ušetřit na nesmyslné a škodlivé inkluzi.

Má to jen jeden háček. Možná tušíte jaký.

Nezanedbatelné procento čerstvých maturantů by se dozvědělo, že žádný speciální talent prostě nemají. Existují lidé, kteří nemají ani mozek na čísla ani paměť na jazyky či paragrafy, nemohou vidět krev, stěží napíší jednoduché slohové cvičení, neumějí kreslit, nemají hudební sluch, neplanou vášní pro kulturu a i jejich sportovní výsledky spadají do pásma průměrnosti. Ale i takoví se mohou v životě uplatnit: natolik dobře, že nikoho ani nenapadne považovat je za méněcenné. I pro ně platí, že je lepší vědět o sobě pravdu než trápit se v nereálných iluzích. Vědět je vždy lepší než nevědět.

Pavel Kohout
Algorithmic SICAV

Dodatek

Námořnictvo USA používá k hodnocení schopností nových rekrutů několik nástrojů osobního hodnocení. Zde je jejich přehled:

1. Test ASVAB (Armed Services Vocational Aptitude Battery):

   - Jedná se o hlavní test, který používají všechny složky americké armády.

   - Hodnotí schopnosti v různých oblastech, včetně matematiky, porozumění textu, přírodních věd a mechanické představivosti.

   - Námořnictvo používá výsledky ASVAB k určení způsobilosti pro zařazení do armády a kvalifikace pro konkrétní pracovní pozice.

2. Navy Advanced Placement Test (NAPT):

   - Tento test se používá pro uchazeče, kteří se ucházejí o pokročilé technické pozice, zejména v jaderné oblasti.

   - Je zaměřen na matematické a přírodovědné dovednosti.

3. Defense Language Aptitude Battery (DLAB):

   - Používá se k posouzení potenciálu uchazečů o studium cizích jazyků.

   - Důležité pro pozice zahrnující lingvistiku nebo zpravodajství.

4. Computerized Adaptive Screening Test (CAST):

   - Používá se k posouzení specifických technických schopností pro určitá zařazení v námořnictvu.

5. Testy fyzické zdatnosti specifické pro danou pracovní pozici:

   - Tyto testy sice nejsou přísně vzato testy schopností, ale hodnotí fyzické schopnosti pro konkrétní funkce, například pro námořnictvo SEAL nebo potápěče.

6. Hodnocení důstojnických schopností (Officer Aptitude Rating, OAR):

   - Používá se u důstojnických kandidátů k posouzení matematických schopností, schopnosti porozumět textu a mechanických schopností.

7. Aviation Selection Test Battery (ASTB):

   - Speciálně pro uchazeče, kteří mají zájem o programy námořního letectva.

8. Biographical Inventory Questionnaire (BIQ):

   - Hodnotí osobní historii a vlastnosti, které mohou předpovídat úspěch v konkrétních funkcích v námořnictvu.

9. Lékařské vyšetření:

   - Přestože se nejedná o testy způsobilosti jako takové, hodnotí fyzickou a duševní způsobilost pro službu v námořnictvu.

Tyto nástroje pomáhají námořnictvu umisťovat rekruty na pozice, kde mají největší šanci uspět, a zajišťují, že se personál dobře hodí k plnění přidělených povinností a může účinně přispívat k plnění úkolů.

Tento souhrn poskytl Claude.ai