Poprvé v dějinách je možné účinně předstírat práci. Co s tím?
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Množí se stížnosti, že pracovníci vydávají výstupy AI za svou práci. Jednak jde o kvalitu – a taky je otázka, za co přesně vlastně takoví uživatelé AI berou peníze.
Například webeditorka zpravodajského portálu popisuje boj s autorem, který odevzdává články generované umělou inteligencí a odmítá to přiznat. Ten problém vidí každý: média i sociální sítě zaplavuje obsah, který vypadá perfektně, ale ve skutečnosti je to nezajímavá, neužitečná vata.
Ale nejde jen o články či posty. Vata generovaná AI modely – chatboty – zaplavuje i firmy. Reporty jsou čím dál delší a preciznější, s dokonalou strukturou… není jim co vytknout. Ale jejich reálná použitelnost je často omezená.
Psali jsme
Nejpozději do sedmého června má Česká republika zavést do právního řádu evropskou směrnici o spravedlivém odměňování. Co z toho vyplývá…
Je to tím, že zaměstnanci – bavíme se o těch, kteří pracují s počítačem – našli způsob, jak si zásadně ulehčit život. Dostanou úkol, obratem ho předají chatbotovi a jeho výstup pak, často také obratem, tedy bez jakékoli kontroly, prezentují jako svou práci. Ale místo deklarovaných dvou dnů měli požadovaný report hotový za čtvrt hodiny.
Samozřejmě, nemusí na tom nic být nic špatného – naopak, firmy na využívání AI tlačí. Některé dokonce zaměstnance motivují k utrácení za tokeny (tedy za AI kapacity), což vytváří perverzní motivaci. V takových případech je to firma, kdo těží z obrovské rychlosti, s níž AI generuje své výstupy – což je v pořádku.
Ale často je to tak, že zaměstnanec vydává práci chatbota za svou vlastní. A to už v pořádku není. Takový zaměstnanec pracuje malý zlomek času, za který je placen, riskuje únik citlivých firemních informací a pak odevzdá práci, která se dá často charakterizovat jako „precizní mlha“. A – podobně jako v kauze ve zmiňované glose – mu to prakticky nejde dokázat.
Psali jsme
Neschválená smlouva je vždy problém, někdy dokonce neřešitelný. Advokát Vladimír Janošek tvrdí, že takových případů je překvapivě hodně.
Očividně práce AI? Soud nemusí souhlasit
V praktické rovině je to jasné: report vygenerovaný chatbotem samozřejmě poznat jde, některé atributy jsou do očí bijící. Ale dokázat, v právním smyslu? Stačí jenom elementární snaha zamést stopy – mimochodem, i s tím samozřejmě pomůže chatbot – a zaměstnavatel nemá šanci.
Důsledky jsou děsivé. Znamená to, že AI umožňuje pracovníkům nepracovat, a to způsobem, který je neprokazatelný a nepostižitelný. Nikdy v historii to tak nebylo. Zkazky o francouzském úředníkovi, co desítky let pobíral plat, aniž by chodil do práce, jsou úsměvné, ale v principu vždycky platilo, že prostě není možné systematicky nepracovat a brát peníze.
AI to teď umožňuje.
Problém je, že pravidla pro vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem s něčím takovým nepočítají. Dopad AI na pracovněprávní vztahy se zatím podceňuje – ale je to časovaná bomba. Řešení přitom nemají v rukách jen firmy a nejspíš bude muset dojít i k legislativním změnám.