Prezidentský kandidát Zima kriticky k Zemanovi: Pražský hrad je srdcem země, ne uzavřený prostor
foto: tomaszima.cz/prof. MUDr, Tomáš Zima, DrSc.
Prezidentský kandidát Tomáš Zima (Nezávislý) chce do kampaně přinést, jako jeden z devíti kandidátů, zdravý selský rozum. Bývalý rektor Univerzity Karlovy nabízí novou vizi směřování země a nechce komunikovat jako současná hlava státu Miloš Zeman. Pražský hrad má pak být otevřeným a maximálně živým místem.
V rozhovoru na webu Čtidoma.cz uvedl, že ho práce na akademické půdě velmi baví, jelikož je pestrá. „Dá se říci, že začínám den jako lékař, pokračuji jako manažer a pedagog,“ okomentoval svůj pracovní den a dodal, že nežije v uzavřené bublině. Proč se ale přes oblibu své dosavadní práce rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky? Prý se na něj obraceli přátele a známí. „Říkali, že Česká republika potřebuje, aby se v politickém životě prosazovali lidé, kteří mají zkušenosti s řízením lidí, mají přesah mimo svoji každodenní pracovní činnost a jsou nezávislí na zájmech politických stran či ekonomických subjektů,“ řekl a dodal, že jeho rozhodnutí kandidovat podpořila myšlenka, že v této rozbouřené době může přinést schopnost dohody, vnímaní potřeb celku a nové myšlenky.
Zima také konstatoval, že jeho kandidatura může zdůraznit důležité myšlenky a vize směřování České republiky. Chtěl by osobní souboj nahradit debatou o dalším směřováním země. „Pro ni jsou nezbytné dvě oblasti, které jsou mimo pozornost ostatních kandidátů tak, jak je sleduji: jde o vzdělání a nebezpečí extremismu,“ konstatoval. Bez vzdělaných lidí nebude dle jeho vyjádření Česká republika schopna konkurovat v žádné oblasti lidské činnosti. Obává se také při pohledu na kroky vlády a slova opozice, že hrozí velké nebezpečí sociální nejistoty u občanů, podnikatelů a u živnostníků pak ekonomické nejistoty. „Může to pak vést k tomu, že tato země na celou generaci ztratí svůj ekonomický i inovativní potenciál,“ řekl.
Na rozdíl od prezidenta Miloše Zemana by jinak spolupracoval s ústavními činiteli, odbornou veřejností a odlišně komunikoval se samotnými občany. „Pražský hrad je srdcem této země. Musí to být maximálně otevřené živé místo, ne uzavřený prostor. Jsem člověk zvyklý spolupracovat, kooperovat, hledat dohodu, společný zájem,“ vyjádřil svůj postoj k postu prezidenta republiky a zároveň zmínil, že nejdůležitějším úkolem by pro něj bylo přinést klid a spolupráci do společnosti. Chtěl by svým působením společnost spojovat a nerozdělovat. Prezident republiky je podle profesora spojovacím článkem veřejného života, prosazující zájem celku.
Psali jsme
Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku se dohodla s Evropským parlamentem na mandátu pro vyjednávání o evropské digitální identitě.…
„Jako děkan i rektor jsem byl součástí veřejného života. Naučil jsem se spolupracovat s lidmi různých oborů a pohledů. Uvědomte si, že na Karlově univerzitě musíte sladit pohledy a zájmy tak odlišných oborů, jako je filozofie, teologie a například přírodní vědy, právo či biochemie,“ odpověděl na otázku, jak se podle něj liší politika v rámci akademického světa od státní politiky. „Současně jste denně v kontaktu s představiteli státu či Prahy na všech možných úrovních. A díky pravidelným pracovním kontaktům se zahraničím reprezentujete svoji zem a její výsledky,“ pověděl a dotknul se následně i tématu univerzitních úspěchů. Tím největším považuje zapojení univerzity do univerzitní aliance 4EU+ či výstavbu a otevření několika kampusů a center.
V roce 1986 byl Zima přijat za člena Komunistické strany Československa. Je jeho účinkování ve straně odlišné od fungování protikandidátů, najmě Andreje Babiše (ANO) a generála Petra Pavla?, ptá se redaktor. „Moje jednání a chování v minulosti prošlo několika volbami. Zůstal jsem na stejné škole, kde jsem studoval, a byl zde studenty i kolegy dvakrát zvolen děkanem a dvakrát rektorem. Ti lidé mě dobře znali a asi měli svoje důvody, proč se tak rozhodli. Chci se zaměřit na současné problémy České republiky a její vizi do budoucna, ne hodnotit minulost jiných kandidátů. To udělají voliči,“ sdělil v závěru rozhovoru.