ROZHOVOR: Hřebčín Kladruby slaví výročí zápisu na seznam UNESCO. Pokusí se o rekord

Před pěti lety se zápisu na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO dočkala Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ocenila toto území v Pardubickém kraji jako vynikající spojení díla přírody a člověka. Mimořádná kulturní krajina zahrnuje hřebčín a okolní pastviny, včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Reprezentuje významný fenomén lidské civilizace, kterým byl po staletí specializovaný chov ceremoniálních koní.

Hřebčín dodnes slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně. Národní hřebčín Kladruby nad Labem si spolu s celým Pardubickým krajem připomíná zápis na seznam UNESCO, proto Deník Vektor požádal o rozhovor Jiřího Šlesarika, náměstka ředitele pro právní služby a styk s veřejností.

Pětileté výročí vybízí k ohlédnutí a přináší příležitost k bilancování. Když se v roce 2019 Kladruby ocitly na prestižním seznamu, očekával se nárůst turistů a jen samé další přínosy pro kraj. Naplnila se tato pozitivní očekávání, nebo se dostavily nějaké problémy?

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla na Seznam světového dědictví zapsána v roce 2019. Vzhledem k celosvětové pandemii COVID-19, která zapříčinila omezení provozu kulturních památek a pohybu turistů se návštěvnost hřebčína v Kladrubech nad Labem razantně snížila z bezmála 72 tis. v roce 2019 na cca 30 tis. návštěvníků v roce 2020 a přibližně 34 tis. návštěvníků v roce 2021. Výraznější oživení návštěvnosti jsme evidovali až v roce 2022, kdy do hřebčína v Kladrubech nad Labem zavítalo 48 tis. návštěvníků. Obdobné množství si našlo do Hřebčína Kladruby nad Labem cestu i v roce 2023. Mírně vyšší nárůst návštěvnosti očekáváme dle předběžných čísel v tomto roce, a to přestože drtivá většina návštěvníků pochází stále z tuzemska, a nikoli ze zahraničí. Nad rámec uvedeného považujeme za nutné zmínit, že z důvodu zachování vysokého standardu chovu a výcviku koní, plynulého provozu, bezpečnosti ošetřovatelů a samotných návštěvníků byla od roku 2020 přizpůsobena velikost skupiny návštěvníků pro prohlídkový okruh Stáje na nanejvýš 15 osob.

Pandemické roky negativně zasáhly celou společnost i každého z nás. Ne vše, co jsme si přáli, se splnilo. Teď však jdeme dál a předpokládám, že i Národní hřebčín Kladruby nad Labem si významné výročí připomene…

Zařazení na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, výjimečnost památky a její hodnoty prezentuje národní hřebčín prostřednictvím tematicky zaměřených událostí, mezi něž řadíme pravidelné projížďky výletním vozem Krajinou UNESCO určené široké veřejnosti, procházky Krajinou s vedoucí správy kulturní krajiny v rámci Víkendu otevřených zahrad či speciální prohlídky s vedoucím chovu a výcviku koní v rámci Dnů evropského dědictví. Pro návštěvníky je též k dispozici stálá panelová expozice na rozhledně a celoročně je volně přístupná naučná stezka Krajinou. Na podzim tohoto roku plánujeme uspořádat mezinárodní konferenci určenou odborníkům a také půldenní seminář pro širokou veřejnost. U příležitosti 5 let v UNESCO umístíme v areálu Hřebčína Kladruby nad Labem exteriérovou panelovou expozici mapující pětiletý vývoj péče o Krajinu UNESCO.

Předpokládám, že zmíněná mezinárodní konference bude pro Kladruby mimořádnou událostí. Co je jejím účelem? O čem se na ní bude hovořit?

Národní hřebčín Kladruby nad Labem pořádá ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem odbornou mezinárodní konferenci konanou u příležitosti pětiletého výročí zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Konference je dvoudenní. Slavnostní část konference se koná v Kladrubech nad Labem ve středu 11. září 2024. O den později, ve čtvrtek 12. září 2024 je na pořadu v sále Císařského hostince v Kladrubech nad Labem pracovní část konference. V rámci konference vystoupí odborníci jak z České republiky, tak ze zahraničí, pohovoří na téma příkladů zapsaných kulturních krajin nebo krajin zamýšlených k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a jejich monitoringu. Budou se věnovat evaluaci stavu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Podrobnější informace o programu a seznam hostů jsou k dispozici na našem webu.

Po pěti letech už určitě můžete říct, co hřebčínu zápis na prestižní seznam přineslo. Zaznamenali jste nějaké finanční přínosy?

Zápis na Seznam UNESCO často bývá hodnocen preferenčními body při vyhodnocování různých žádostí pro čerpání dotačních titulů. Nejhodnotnějším významem zápisu je však pro nás skutečnost, že tento akt významnou měrou přispěje k zachování Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem pro budoucí generace lidstva.

Je pravda, že v podmínkách zápisu na Seznam dědictví UNESCO byla demolice jízdárny? Co konkrétně vadilo?

Stávající krytá jízdárna se nachází v jádrovém území národní kulturní památky a Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o stavbu, která byla realizována v 80. letech 20. stol. z běžných typových prvků dobového stavebnictví a svým industriálním charakterem velmi podstatně narušuje prostředí kulturní krajiny historického areálu, a to v místě, kde původně byla pastvina pro koně. Navíc se nachází v pohledové ose z kladrubského zámku do okolní krajiny. Odstranění této závadné stavby z krajiny je uvedeno jako jeden z úkolů Management Plánu památky zapsané na Seznamu světového dědictví. Tento dokument byl předmětný pro úspěšný zápis na seznam UNESCO.

Pokud dáme stranou nevhodné architektonické řešení jízdárny, nakolik vyhovuje z funkčního hlediska?

Vzhledem ke skutečnosti, že Národní hřebčín Kladruby nad Labem starou jízdárnu částečně využívá, lze říci, že je již v téměř havarijním stavu a její naléhavá rekonstrukce by byla nezbytná. Součástí stávající kryté jízdárny není sociální zázemí, což je v současnosti, i vzhledem k výcviku žáků, zcela nevyhovující. Stávající krytá jízdárna nemá pro výcvik jezdců a koní optimální rozměry. Optimální vnitřní rozměr je s min. šířkou 20 m a s min. délkou 40 m. Vnitřní rozměry stávající haly jsou 14 x 54 m, pro jízdu na koni je příliš úzká.

Kdo jízdárnu vlastní a co se s ní stane?

Jízdárna je ve vlastnictví Pardubického kraje. S tímto majetkem hospodaří Střední škola chovu koní a jezdectví Kladruby nad Labem. Osud staré jízdárny je plně v kompetenci Pardubického kraje. Z průběžných pravidelných jednání, která vedeme s Pardubických krajem, vyplývá, že počítá s demolicí stavby.

Kdo jízdárnu zbourá? Je nějaký termín, dokdy má být demolice provedena?

Předpokládáme, že demolici zajistí Pardubický kraj, který starou jízdárnu vlastní. Demolice přijde na řadu po kolaudaci nové jízdárny, jež se nachází přímo v areálu učiliště.

Co se stane s místem, kde se stávající stará jízdárna nachází? Jak bude prostor využit?

Rádi bychom, aby místo po demolici jízdárny sloužilo svému původnímu účelu, tj. k pastvě starokladrubských koní.

Chystáte v blízké době nějakou zajímavou akci pro veřejnost?

Ano, 14. září pořádáme naši tradiční akci určenou především pro rodiny s dětmi Kladruby naruby, která se koná tento rok již po osmé. V rámci letošního ročníku budeme usilovat o nový český rekord – zápřež 24 starokladrubských koní!