ROZHOVOR: Republikán, nebo demokratka? Jak volba prezidenta v USA ovlivní akciové trhy

15. 10. 2024
ROZHOVOR: Republikán, nebo demokratka? Jak volba prezidenta v USA ovlivní akciové trhy
foto: Se svolením Tomáše Tyla/Tomáš Tyl

Datum prezidentských voleb v USA se blíží. Kdo stane v čele jedné z nejsilnějších a nejvlivnějších ekonomik světa, zajímá zbytek planety už jen proto, že výsledek by mohl mít vliv na akciové trhy. Deník Vektor proto požádal o rozhovor Tomáše Tyla, šéfa analytického oddělení Fichtner Wealth Managers.

Analytik Tomáš Tyl sdílí své zkušenosti, které načerpal za 22 let působení na investičním trhu. Zažil hned několik prezidentských klání a výhru Bushe ml., Obamy, Trumpa i Bidena. Při analýze dat poukazuje i na to, co má na trhy větší vliv, než jaký prezident v USA zrovna vládne.

V čem spočívá zásadní rozdíl mezi republikány a demokraty? Můžeme to jako Evropané vůbec pochopit a vnímat, k čemu teď v Americe dochází?

Kdybychom se na to dívali jednoduchým pohledem pro ty, kdo mají rádi nálepky, tak často se ty dvě strany odlišují podle toho, že republikáni představují pravici. U nás se to bere hodně z ekonomického hlediska. Pravice versus levice, pravice víc pro byznys. Levice spíš pro solidaritu. V USA je to ještě navíc spojeno s konzervativností. Takže v tom politickém spektru konzervativní strany jsou více chápány jako pravicové. Liberálnější jako levicové. To je takové ploché přemýšlení a já nemám nálepky rád. Někdo nálepkuje republikány jako pravičáky, demokraty jako levičáky. Kdo má rád diskuzi vyostřenou, tak pravicovou část spektra označuje za fašisty a levicovou za komunisty. Ale tohle podle mě není dobrý přístup.

Jak to tedy vidíte vy? Jaké rozdělení by lépe odpovídalo skutečnosti?

Je důležité si uvědomit, že v Americe funguje systém, ve kterém jsou dvě strany dominantní. A ty strany v sobě mají mnoho různých proudů. A třeba středové proudy mezi demokraty mají možná mnohem blíže ke středovým proudům u republikánů než k extrémním křídlům vlastních stran. V každé straně můžeme nalézt lidi s umírněným i extrémním postojem. Dávat nálepky, říkat, že tento je extrémní, to dle mého úplně nepomáhá diskusi a pochopení.

Přece jen… Zkuste to prosím pro nás, obyvatele malé země ve středu Evropy, trochu zjednodušit.

Obecně má demokratická strana blíže k levici, ale určitě jsou v ní poměrně pravicoví lidé. A stejně tak je to na druhé straně. Existuje i takové vnímání, jako kdyby republikáni měli být více probyznysoví, demokrati méně. Jenže celá Amerika je hodně probyznysová a v podstatě celá je po ekonomické stránce víc posunutá doprava oproti tomu, co známe. Takže i demokratická strana by u nás určitě patřila spíše k pravému křídlu.

Někteří lidé mají pocit, že volba Donalda Trumpa může být konec Ameriky. Nebo naopak volba Kamaly Harris může znamenat nástup komunismu. Takto jsou postavené americké volební spoty a v poslední době jsou vidět stále více. Takže člověk, který žije tady v České republice a kouká na Ameriku zdálky, může si říkat podle toho, jaký zdroj vnímá, že jeden kandidát je totálně mimo. Je to opravdu takto extrémní, nebo jde jen o zkreslený mediální obraz, který k nám přichází?

Já se domnívám, že to určitě není tak extrémní. Případné rozdíly nebudou zdaleka tak dramatické. Americká demokracie je postavená poměrně robustně na to, aby jeden člověk, byť se stane prezidentem, s ní dokázal výrazně pohnout. Pořád nemá absolutní moc. Není to diktátor. A pokud chce prosazovat nové zákony, potřebuje k tomu kongres. Potřebuje v něm najít shodu, někdy i s tou druhou stranou. A někdy i v té vlastní straně musí najít shodu. A to napomáhá tomu, že je velmi málo pravděpodobné, že by prezident dokázal stát strhnout do nějaké katastrofy. Samozřejmě pokud by nerozpoutal jadernou válku nebo něco takového. Ale v těch běžných věcech nemůže udělat něco příliš katastrofického. Respektive ty další mechanismy poměrně pomáhají tomuhle bránit.

A může třeba na druhou stranu udělat něco naprosto velkolepého, přínosného pro všechny. Něco, co v dobrém změní USA a třeba i celý svět?

Nemůže. Nic úžasného se nestane. I kdyby to byl skvělý, úžasný člověk, tak jeho možnosti něco změnit budou velmi limitované. Protože při každém jednání narazí na něčí zájmy. Výhoda demokracie spočívá v tom, že se neutrhne nikdy úplně špatným směrem. Samozřejmě pokud si Američané nezvolí výraznou většinou někoho, kdo demokracii ovládne a změní ji na něco jiného. To je nebezpečí, o kterém se píše a mluví. Myslím si, že americká demokracie je pořád poměrně robustní na to, aby se něco takového přihodilo. Od demokracie nikdy nemůžeme očekávat, že dojde k revoluci a nějakému zásadnímu zlepšení. Spíše jde o udržování současného stavu. Někde se něco možná lehce zlepší, někde se udělá zase krok zpátky. Ale rozhodně to není výrazné a je to vlastně výhoda demokracie. Oproti tomu by osvícený panovník mohl zavést změny, které by byly výrazně pozitivní. Nicméně ze zkušenosti také víme, že osvícených panovníků je podstatně méně než diktátorů, kteří svou moc zneužijí.

Americké prezidentské volby sleduje celý svět. A to znamená, že volby naopak mohou ovlivňovat celý svět. My to vnímáme v posledních letech v souvislosti s Ukrajinou, protože každý z kandidátů na prezidenta má svůj názor na to, jak by se mělo postupovat ve válce s Ruskem. Sledujeme i konflikt v Izraeli. Zde má také vliv, kdo bude prezidentem. Celkově na světě geopolitická situace není rozhodně jednoduchá. Co by podle vás mohlo ohrozit náš současný blahobyt?

To je zajímavé téma. Podle mého může být paradoxně pro svět mimo USA výrazně důležitější, kdo se stane prezidentem. A může ho to ovlivňovat více než americkou vnitřní politiku. Pro nás a okolní svět je to možná důležitější volba. Trump bude podle toho, co říká, patrně směřovat spíše k izolaci USA a k menší kooperaci třeba s Evropou, možná menšímu zasahování do konfliktů. Naopak vyostří obchodní válku s Čínou. Myslím si, že paradoxně může mít volba mnohem větší vliv na vnější svět než na vnitřní záležitosti USA.

Bavili jsme se o politické situaci, ale vaše expertíza spočívá spíše v pohledu na finanční trhy. Podívejme se tedy na vývoj amerických akcií. Promítne se do výnosů, zda je prezident republikán, nebo demokrat?

Výnosy amerického akciového trhu v době vlády republikánských prezidentů bývaly v minulosti nižší, zatímco v časech demokratických vyšší. Ale na druhou stranu je potřeba říci, a to je pozorování Fisher Investments, od kterých čerpáme data, že výnosy nebyly nutně ovlivněny tím, kdo byl prezidentem, ale mnohem větší dopad na akciové trhy mají vnější události, které prezident a jeho vláda úplně neovlivní. Například je to dobře vidět na období, kdy po Clintonovi vládl prezident Bush ml. Začal v době, kdy finanční trhy za sebou měly velký růst. Přišlo splasknutí bubliny, následně nafouknutí hypoteční bubliny a její splasknutí. Hovoří se o mrtvé dekádě, což je jedno z období, které republikánským prezidentům výrazně snižuje dlouhodobou výnosnost. Mnohem více se na chování trhů podepisuje FED a sazby, což je vlastně věc, která je nezávislá na prezidentovi, vládě a podobně.

Takže si myslíte, že samotná osobnost prezidenta nemá až tak významný vliv na vývoj akciového trhu?

Prezident zcela neovlivní, jak se bude vyvíjet trh. Může to některými rozhodnutími popohnat, jinými zkomplikovat. Na straně republikánů to bývá snižování daní, na straně demokratů zase různé pobídky, balíčky, jako byly třeba po covidu. Celá Amerika je nastavená více probyznysově. Mnohem důležitější je celková situace na trzích, jak se daří firmám, jestli přichází recese než to, kdo je zrovna prezident. I když by to podle čísel mohlo vypadat tak, že za demokratických prezidentů byl výnos vyšší, tak ve skutečnosti máme pozorování jen několik a nedá se z toho statisticky usuzovat. A když známe kontext volebních období, tak nám to říká, že rozdíly nejsou dány tím, kdo je prezidentem.

Co dále může mít vliv na výnos akcií?

Další věc je, že do toho, jak prezident může ovlivňovat politiku, vstupuje americký kongres. Prezident má určité pravomoci, ale samozřejmě některé věci musí projít kongresem a záleží na tom, zda je více demokratický, více republikánský nebo rozdělený. Opět se jedná o určitou statistiku výnosů, ale jak říkám, hodně to ovlivňuje to, že kdybychom vyškrtli hodně špatná období, tak by výsledek byl relativně podobný. Z dlouhodobého hlediska nezáleží příliš na tom, kdo aktuálně sedí v Bílém domě. Důležitější než prezident je obsazení kongresu. Ať už je prezident demokratický, nebo republikánský, tak pokud v něm mají většinu demokraté, výnosy amerických akcií jsou nejnižší. Ale statistika není tak robustní, abych si řekl, že když nastane nějaká situace, tak vím, teď to bude dobré, výnos bude nadprůměrný, nebo čeká nás výnos podprůměrný a poměrně špatný.

Takže vliv prezidenta se může ukázat v průběhu let jako malý...

Republikáni jsou považováni za více probyznysové. V roce, kdy bude zvolen republikánský prezident, trhy mohou růst v očekávání, že právě jim pomůže, že bude snižovat daně a bude dělat takovou politiku, která se bude firmám líbit, jenže následně se třeba ukáže, že to není zase taková sláva. Na druhou stranu u demokratů taková očekávání nejsou mimo jiné i proto, že mají nálepku levicové strany. Ale v následujícím období se možná ukáže, že to není taková bída. A když se historicky podíváme na volební roky, kdy prezident vstoupil do úřadu, a průměrujeme to, tak vidíme, že tam zase takový rozdíl není. Vidíme, že volby můžou vytvářet určitá očekávání a pak realita ukáže, jestli očekávání byla správná, nebo ne. Ale celkově vše směřuje k tomu, že se trhy v průběhu času relativně srovnají a vliv volby je poměrně nízký.

Výnosy trhů tedy v průběhu let silně kolísají...

Z minulosti je vidět, že v každém roce byly výnosy různé a je u nich poměrně velký rozptyl. Opět se nedá říci, že některý rok vládnutí prezidenta byl jednoznačně správný. Nejlépe vychází třetí rok, který má v historii nejméně průšvihů, ztrát, a tak přinesl průměrně nejvyšší výnos, což vlastně platilo i minulý rok, to byl rok 2023. Teď jsme v tom roce 4 – před volbou. Usuzovat na to, že některé roky jsou výrazně lepší nebo horší, dle historie moc nejde. V každém období byly nějaké ztráty. I v tom třetím období, které vypadá nejlépe, tak tam byl taky pokles 40 % za Hoovera. Neexistuje žádná záruka výnosu nebo průšvihu na základě toho, v jakém volebním roce jsme nebo kdo je u vesla.

Znamená to, že se investoři nemají volbami nechat zneklidnit, protože dlouhodobě mají na trhy minimální vliv?

Směruji k tomu, abychom se volbou prezidenta z hlediska vývoje akcií nebo trhů nestresovali. Demokracie je poměrně robustní a dopad je relativně malý. Mnohem důležitější je celková situace na trhu, zda se firmám daří zvyšovat zisky. To je hlavní motor toho, proč trhy dlouhodobě rostou. Naše strategická a taktická alokace se v důsledku voleb v USA nemění. Volby nepovažujeme za něco, co by na naše investice mělo mít vliv. My se víc díváme na fundamenty, na výhled zisků, na férové hodnoty akcií, psychologii trhu a tak podobně. To jsou podle nás důležitější věci, které vyhodnocujeme v našem investičním výboru.

Tagy

▼-1%
1 den
▼-0.33%
1 týden
▲+4.15%
1 měsíc
▲+32.76%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▲+1.13
1 den
▲+4.6
1 týden
▼-8.17
1 měsíc
▼-7.04
1 rok
Index stresu 40.57
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn