ROZHOVOR: Věž budovaného kostela možná poslouží i jako lezecká stěna

Nový kostel za 244 milionů korun roste ve středočeských Neratovicích, ve městě, které v 50. letech minulého století založili komunisté. Podle jejich představ měly Neratovice být vzorným socialistickým městem, v němž budou žít jen ateisté. Po dlouhá desetiletí jim to vycházelo. Nakonec se však místní lidé rozhodli, že chtějí nejen kostel, ale i důstojnou dominantu města, ba dokonce architektonický skvost.

O mimořádné stavbě Deník Vektor již informoval. Komplex budov – kostela se zvonicí, farou a komunitním centrem – má být hotový v roce 2027. Budování kostela je v současnosti v Česku poměrně neobvyklou událostí, proto jsme požádali o rozhovor Marka Matochu, člena správní rady Nadace neratovického komunitního centra.

V Neratovicích má vyrůst nejen „obyčejný“ kostel, ale i osobité dílo moderní architektury. Řešení zpracoval přední český architekt Zdeněk Fránek. Promiňte mi můj laický názor, ale na vizualizaci stavba připomíná spíše stadion než kostel…

Každá ve své době nová a moderní budova budila rozpaky a někdy i vášně. Jinak tomu asi nemůže být ani v případě našeho kostela a komunitního centra. My jsme si ale jisti, že se do něj široká veřejnost nakonec zamiluje stejně jako my. Je to umělecké dílo odkazující na klasické architektonické styly, které ale nekopíruje. Tato originální stavba bude nepřehlédnutelnou dominantou širokého okolí a bude místem setkávání a smíření. Nám budova nejvíce připomíná loď nebo též archu a věž evokuje přistupujícího a dotýkajícího se člověka. Zkrátka žijeme v 21. století a to již tolik nesrovnává nové budovy ani kostely s normou architektury dekád minulých, ale snaží se být nově svěží, originální a nekopírovat jen to, co bylo v minulosti. Samozřejmě že inspirace často pochází z povedených uměleckých děl, která tu již po staletí stojí. Však se také architekt Zdeněk Fránek inspiroval celou řadou existujících chrámů. Ale nikdo přece neočekává, že v 21. století bude cílem stavět kostely jako kopie těch několik staletí starých budov, na které jsme jaksi zvyklí. A možná je i paradoxně považuje za normu. Také se pochopitelně nemůže tvůrce nikdy zavděčit všem z hlediska estetiky. Vždycky bude existovat skupina, které se to líbit nebude nebo to nebude odpovídat jejich vkusu a uměleckému vnímání.

Architekt Zdeněk Fránek je autorem například kontroverzní Stezky v oblacích v Dolní Moravě. Někteří ji obdivují jako skvost moderní architektury, jiní si stěžují, že hyzdí krásnou krajinu jesenických hor. Navrhl také řadu významných veřejných budov i rodinných domů. Proč jste si vybrali právě jeho návrh?

Návrh architekta Zdeňka Fránka nás zaujal od samého začátku pro svoji hlubokou symboliku a neotřelost. Pan architekt je v oboru známý díky realizacím návrhů sakrálních staveb. Podle jeho návrhu se postavily například modlitebny Církve bratrské v Černošicích nebo v Litomyšli.

Jak se vůbec v Neratovicích zrodila myšlenka postavit kostel?

Myšlenka na stavbu kostela pro neratovickou farnost není úplně nová. Na území Neratovic žádný kostel nikdy nestál a mělo tomu tak za minulého režimu i zůstat. Po převratu vznikl projekt na nápravu této dějinné křivdy, ale nakonec nebyl realizován. Dnešní projekt z toho předchozího myšlenkově vychází, ale především vychází z potřeb mladé a rychle rostoucí farnosti. Pořádáme velké množství akcí v pronajatých prostorách a po domácnostech. Také stávající kostel v Lobkovicích není úplně vyhovující pro potřeby moderního člověka. Například místo záchodu kadibudka, úplně chybí voda, kostel není vytápěný, což je obzvláště v zimě s malými dětmi, kterými se to tam jen hemží, dost nepohodlné. Nová budova nám poskytne odpovídající zázemí. Nebude to jen kostel, ale současně i komunitní centrum, které má ambici shromažďovat lidi a nabízet jim důstojné prostory pro pořádání nejrůznějších aktivit.

V Česku není v současné době úplně běžné stavět kostely…

Není to úplně neobvyklé, asi nejbližší podobný projekt z nedávné doby je relativně nově postavený kostel na Barrandově, který byl vyhlášen stavbou roku 2021. Podobně jako v našem projektu jsou okolo kostela dostupné různé klubovny, které jsou v průběhu roku opravdu velmi hojně využívány. Nebo nedávno postavený kostel v Brně-Lesné a také se plánuje kostel v Brně-Líšni.

Co by měl nový kostel pro věřící v Neratovicích znamenat?

Jak už zaznělo, pro nás věřící bude nový kostel a komunitní centrum znamenat nový domov, protože naše farnost a společenství jsou jedna velká rodina, která domov potřebuje. Tady najdeme prostor pro náš duchovní, ale i společenský život. A také tvoříme společenství se všemi občany Neratovic a okolí. Proto se nejedná o stavbu, kterou využijí jenom lidé, kteří chodí v neděli na katolické bohoslužby, ale bude nabízet své využití opravdu všem lidem dobré vůle. Bude kultivovat krajinu a nabízet lidem své prostory k všestrannému využití (pořádání koncertů, přednášek, výstav, workshopů, rodinných setkání, svateb, dobročinnost a mnoho dalšího).

Takže půjde o katolický kostel…

Ano, půjde o římskokatolický kostel a faru. Stavba s komunitním centrem a její okolí bude otevřena k využití všem občanům města a okolí. Bude to místo určené pro všechny lidi dobré vůle. Budou se zde pořádat svatby, oslavy, besídky, výstavy, koncerty, kroužky pro děti atd.

Kde se věřící scházejí teď?

Farnost Neratovice se dnes schází převážně ve dvou kostelích – v soukromé kapli v Neratovicích pro asi 30 lidí a v kostele v Lobkovicích, pro zhruba 80 sedících návštěvníků, kam chodí většina farníků. Tyto kostely budou nadále používány, pouze v menší míře. Nový kostel a komunitní centrum bude odpovídat potřebám našeho společenství, a to jak z hlediska kapacity, tak z hlediska účelu. Pro příklad bych uvedl, že se moc těšíme, až nebudeme vystaveni větru, mrazu a dešti při společných setkávání po mši u kávy a koláče.

Kolik věřících asi tak bude nový kostel navštěvovat? A jaká bude jeho kapacita?

Nedělní mši pravidelně navštěvuje 100 až 150 lidí. Počítáme s tím, že nový kostel bude lidi lákat, takže odhadujeme návštěvnost asi 200 lidí na nedělní bohoslužby a takový počet návštěvníků by se tam, na rozdíl od současných prostor, měl pohodlně vejít. Kromě kostela ale stavba bude disponovat sálem a klubovnami, což budou prostory, které budeme využívat na výuku náboženství, besídky, zkoušky sborů a kapel, setkávání maminek s dětmi, setkávání mládeže i seniorů, výstavy, koncerty a které bude moci využívat za určitých podmínek úplně každý.

Příprava výstavby kostela vás stála už hodně času a energie. Proč je nevěnujete něčemu jinému, co by vám třeba přineslo osobní prospěch?

Protože věřím, že vytváříme něco, co nás přesahuje, co naše společenství potřebuje, jak po duchovní, tak estetické stránce. Takové stavby by měly vznikat, aby v budoucnosti podaly svědectví o našich životech a naší víře. Nebude to jen kostel a komunitní centrum, které bude využívat široká skupina obyvatel. Vzniká tady unikátní, moderní stavba, která dodá místu neopakovatelný charakter a stane se na mnoho let architektonickým skvostem a centrem zájmu lidí ze všech koutů světa a svojí existencí bude tento kousek země kultivovat.

Jaké má být vnitřní vybavení kostela a jeho výzdoba?

Projekt na vnitřní vybavení a výzdobu se v současné době dokončuje ve spolupráci s panem architektem Fránkem a jeho týmem. Řeší se praktické věci jako dispozice kůru, aby co nejlépe vyhovoval potřebám hudebníků, vybírá se osvětlení a nábytek, ale také podoba a dispozice liturgického prostoru a liturgických předmětů. Chtěli bychom do tvarově čistého, moderního prostoru umístit nějaký historický prvek, jako třeba barokní oltář. Máme také vyhlédnutého umělce pro zpracování křížové cesty, která bude zasazena do stěny kostela a provedena ve skle.

Kostel bude mít také věž. Má sloužit čistě jako zvonice, nebo bude mít i jiné využití?

Věž bude sloužit hlavně jako zvonice a také je poměrně zásadním prvkem z estetického hlediska. Tvar té naší vychází ze symbolu historického zpodobnění madony držící své děťátko. Několik dalších alternativ využití věže jsme diskutovali, ale zatím jsme se definitivně nerozhodli. Zvažujeme například její využití jako lezeckou stěnu. Ale máme ještě čas – vzhledem k průběžnému systému financování z prodejů majetku a darů budeme věž s největší pravděpodobnost stavět s pomocí 3D tisku až naposledy.

Jakým způsobem zajišťujete financování stavby? Dostáváte dotace, prostředky z veřejných rozpočtů...

Stavba se financuje převážně z darů. Nadace neratovického komunitního centra dostala darem nemovité majetky, které zhodnocujeme a zisk z jejich prodeje pokryje významnou část stavby. Nebude to stačit na plné dokončení díla a na vybavení interiérů staveb, ale věříme, že chybějící prostředky vybereme prostřednictvím sbírky.

Zdroj: Marek Matocha, Nadace neratovického komunitního centra