Spojí se proti Číně. Automobilky mění pravidla konkurence
foto: Toyota, licence CC BY-NC-ND 2.0/Ilustrační foto
Automobilky šetří díky platformám, ale každá má svou. V Japonsku chystají něco podobného pro všechny výrobce – a úspory mají být obrovské.
Pokud se něco nezmění, nepřežijeme. Tak dramaticky popsal situaci japonského automobilového průmyslu Koji Sato, předseda JAMA, asociace tamních automobilek, který je zároveň místopředsedou Toyoty. Odpovědí japonského automobilového průmyslu má být spolupráce postavená na masivní standardizaci komponent, které dnes jednotlivé automobilky vyvíjejí odděleně.
Standardizace není v automobilovém průmyslu ničím novým. První vlna proběhla v americkém průmyslu už kolem roku 1915 – a výrobci tehdy tvrdili, že sjednocení technických řešení dokáže u některých komponent snížit náklady o 20 až 30 procent. Od té doby vznikly tisíce norem pro materiály, závity, ložiska, zkušební metody nebo elektrické konektory.
JAMA tuto logiku posouvá o úroveň výš. Prvním cílem mají být kabelové svazky – složité systémy stovek vodičů a konektorů propojujících elektrickou výbavu automobilu. Dnes existuje podle představitelů JAMA přibližně 70 tisíc jejich variant. Předseda asociace tvrdí, že jejich sjednocení by mohlo zvýšit produktivitu jejich výroby a aplikace více než desetinásobně. Do budoucna se hovoří také o sjednocení některých druhů ocelí, plastů a dalších komoditních součástí vozidel.
Konkrétní terče standardizačního procesu dosud nejsou známé, ale dá se odhadovat, že mezi prvními na řadě budou třeba olejové filtry. Důvody, proč srovnatelné motory používají různé filtry, se určitě dají celkem jednoduše odstranit. Totéž může platit také pro všechny ostatní filtry, klimatizační jednotky, nádoby všeho druhu (pro chladicí či brzdová kapalina, ostřikovače…) – prostě pro všechny součástky, které zákazník nikdy neuvidí a podle nichž si auto nekupuje.
Dopady ale zdaleka neskončí u automobilek. Pokud vzniknou společné specifikace, změní se i ekonomika dodavatelského řetězce. Dodavatelé už nebudou vyvíjet několik vzájemně nekompatibilních verzí stejné součásti pro různé výrobce. Budou moci soutěžit výrobní efektivitou, kvalitou nebo cenou při dodávkách stejného standardizovaného modulu. Pokud se naplní i úvahy o společné certifikaci dodavatelů, mohl by se tento efekt ještě výrazně prohloubit.
Psali jsme
Český Úřad průmyslového vlastnictví zveřejnil patentovou přihlášku na univerzální palivovou trubku. Čínský dodavatel zkouší posunout hranici…
Co na to soutěžní právo
JAMA zdůrazňuje, že společné standardy rozhodně nepovedou k unifikaci aut. Jako cíl prezentuje oddělení „oblastí spolupráce“ od „oblastí soutěže“ – s tím, že smyslem není vyrábět stejná auta, ale přesunout inženýrské kapacity tam, kde skutečně vzniká konkurenční výhoda.
Otázka, jak daleko mohou konkurenti při společné standardizaci zajít, aniž narazí na protimonopolní pravidla, je ale na stole. Na jednu stranu jsou technické standardy běžnou součástí průmyslu, na druhou stranu mají blízko k obchodním podmínkám, výběru dodavatelů nebo přístupu na trh. Úspěch projektu tedy nebude záviset jen na technických řešeních, ale také na tom, jak přesně budou vymezeny hranice mezi spoluprací a konkurencí.
Postoj strážců hospodářské soutěže ale může ovlivnit ekonomická realita Po zásadním zvýšení konkurenceschopnosti celého automotive je zjevná společenská poptávka, vyvolaná hrozbou útlumu stěžejního průmyslu a návazného masivního propouštění.
JAMA se netají, že hlavním impulsem pro tito iniciativu je obrovský tlak čínských automobilek. Ty za první pololetí vychrlily 650 nových nebo faceliftovaných aut – a drtí ty japonské jak na domácím japonském trhu, tak na trzích, kam Toyota a spol. historicky úspěšně exportovaly. Například v Austrálii letos sesadily Japonsko z pozice největšího importéra (nemluvě o tom, že řada japonských modelů má čínský základ).
Psali jsme
Čínský regulátor trhu vydal soubor pokynů pro automobilky, jimiž zakazuje prodej vozidel pod celkovými náklady. To ukončí cenovou válku…
Evropa jen přešlapuje
Japonská strategie ostře konstrastuje s přístupem automobilek v EU. Jejich asociace se soustředí hlavně na lobbing proti údajně nekalé čínské konkurenci (ne, že by na tom nebylo hodně pravdy) a za vstřícnější regulaci (ano, ta má devastující dopady).
Ale spolupráce?
Snad nejvýznamnějším projektem je iniciativa European Connected and Autonomous Vehicle Alliance. Tu vede Evropská komise – a omezuje se na výpočetní platformy, čipy nebo polovodiče. Ale systémová snaha vyrábět samotné auto levněji, rychleji a s menším plýtváním, to na evropské úrovni nevidíme.
A to je obrovský problém: Souboj automobilek totiž nerozhoduje jen kvalita jejich aut a výrobních procesů, ale také (možná hlavně) efektivita celého průmyslového systému, který za nimi stojí.
Číňané na tom postavili svou průmyslovou expanzi. Japonci teď reagují. Možná je čas na budíček i v Evropě.