Štěpán Křeček: Je jedno, kdo v USA vyhraje volby
foto: VŠE / se souhlasem/Štěpán Křeček
KOMENTÁŘ: Svět se od roku 2020 razantně změnil, ale částečně i díky kumulaci změn, které probíhaly ještě před nástupem pandemie a pouze čekaly na svoji manifestaci. Inflace, kterou jsme se na západě snažili po více než dekádu nastartovat, se nyní vymyká kontrole. Zajeté konstrukty investičních portfolií z poslední dekády tak pravděpodobně již nebudou aktuální pro následující léta.
Inflace bude v dalších několika letech pravděpodobně strukturálně vyšší, což je faktor, který výrazně mění strukturu optimálního investičního portfolia. Vztahy Západu s Čínou, Ruskem a spřízněnými státy Asie se vyostřily a rivalita bude dlouho bránit v efektivní spolupráci těchto regionů (myšleno obzvlášť Čína a USA). To vede k reorganizaci a diverzifikaci dodavatelských řetězců západních společností mimo Čínu. Ovšem Čína má zdaleka nejefektivnější výrobní infrastrukturu s relativně levnou pracovní silou a je tedy skutečně tím nejlepším místem pro outsourcing. Tedy diverzifikace dodavatelských řetězců do méně efektivních zemí s horší infrastrukturou a dražší pracovní silou bude mít v dalších letech inflační vliv na západní ekonomiky.
Jinými slovy státní fiskální politika přebere otěže soukromého sektoru a bude více určovat, kam budou směřovat investice. V tomto období část ekonomiky pod správou státu bude růst na úkor soukromého sektoru. Také hrozí, že se rozhoří obchodní a konvenční války, je jedno, kdo bude nakonec zvolen v listopadových volbách USA. Jedno je jisté – tvrdší přístup vůči Číně a zhoršení podmínek mezinárodního obchodu. To je totiž jedno centrální téma, na čem se výjimečně obě strany v americkém Kongresu shodnou. Čína je hrozbou pro USA.
Také se rozhořel trend ve zbrojení, kdy jednotlivé státy jsou nuceny okolnostmi zvýšit rozpočet na obranu, a to se týká takřka všech zemí. To je často taktéž v režii státu a vyžaduje to větší státní deficit a vyšší zdanění spolu s investicemi do infrastruktury a povede to ke zvětšující se státní ekonomice.
V neposlední řadě je třeba také vypíchnout vysokou míru investic společností do rozvoje umělé inteligence. Největší americké korporace musí nově mezi sebou soupeřit na poli umělé inteligence v době, kdy potřebný hardware k rozvoji této technologie je vysoce naceněný kvůli vysoké poptávce a (zatím) nestíhající nabídce. Ovšem návratnost této investice je posunuta v čase dopředu, tedy ačkoli nyní investice již probíhají, skutečné ekonomické přínosy svět pocítí až za několik let.
Další léta budou tedy v duchu silných státních zásahů do ekonomiky a na trzích, trvale zvýšené inflace a dražšího dluhu (vyšší úrokové sazby). To je značně rozdílné v porovnání s prostředím v poslední dekádě, kdy peníze byly velice levné.
Dluhopisy nejsou podle našeho názoru v tomto prostředí vhodnou investicí. V době, kdy se tiskne velké množství peněz a vše v důsledku zdražuje, je kupec dluhopisů v nevýhodném postavení.
Nemovitosti pravděpodobně zůstanou atraktivním aktivem, neboť světová populace obecně roste a urbanizace zatím pokračuje.
Modelové portfolio „nové éry“ by tedy mohlo vypadat následovně: 40 procent americké akcie, 25 procent akcie rozvojových trhů, 15 procent dluhopisy rozvojových zemí, 10 procent komodity a 10 procent zlato.
Autorem komentáře je Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Text byl redakčně krácen.