Stropek z Broker Trust: Obří IPO zatřesou akciovými indexy

22. 05. 2026
Stropek z Broker Trust: Obří IPO zatřesou akciovými indexy
foto: Filip Stropek, se svolením/Filip Stropek, ředitel investic v Broker Trust

Na trhy se valí vlna nových akcií – a jsou to tak velké firmy, že míří do akciových indexů. Investoři musí počítat s dopady.

OpenAI, Anthropic, SpaceX – to jsou chystané primární emise akcií, kvůli nimž se mění pravidla pro akciové indexy a správci pasivních fondů se obávají vynucených nákupů za přemrštěné ceny. Filip Stropek, investiční ředitel skupiny Broker Trust, vysvětluje, co to znamená pro investory.

Jak hodnotíte ty tři diskutované vstupy na burzu – je to podle Vás pro investory opravdu tak skvělá příležitost, jak nás masírují různí influenceři?

Obecně je pro investory dobré každé IPO, protože typicky jde o růstové příběhy a podílet se na nich na burze je jednodušší. Dokud jsou ty firmy soukromé, je těžké do nich investovat – a někdy to prakticky ani nejde. Myslím tím ani nepřímo, přes různé investiční vehikly: třeba aktuálně jak OpenAI, tak Anthropic varují, že neuznají neautorizované převody svých akcií.

Ale jestli konkrétně tyto emise představují příležitost k závratným ziskům – to si úplně nemyslím. Je možné, že po vstupu na burzu porostou, už jen kvůli vynucené poptávce ze strany pasivních investorů, ale také je možné, že následně výrazně spadnou, třeba i pod emisní kurz.

Vynucená poptávka – myslíte v důsledku toho, že tyto akcie budou zařazené do indexů?

Ano, ale ono to je složitější. Různé indexy mají různá pravida, a také různý význam – myšleno co do navázaného objemu aktiv. Z tohoto pohledu je klíčovým indexem S&P 500, na nějž je navázáno nějakých 11 bilionů dolarů aktiv.

A správce tohoto indexu se rozhodl zareagovat. Právě běží konzultační období k navrženým změnám pravidel: ta jednak zkracují minimální dobu, po kterou musí být akcie na trhu, než mohou být zařazeny do indexu, z roku na šest měsíců – a hlavně úplně ruší podmínku ziskovosti emitenta. Ta byla zavedena po krachu Enronu (americká energetická společnost, jejíž úspěch stál na obřích podvodech a jejíž krach v roce 2001 vyvolal změny v regulaci finančních trhů, pozn. red.). Správce indexu chtěl zabránit tomu, aby pasivní investor dostal do portfolia ztrátové firmy.

To dává smysl...

To sice ano, ale je tu jeden háček. Profitabilitu jako podmínku skutečně nemá ani Nasdaq-100, ani indexy FTSE. Jenže právě proto byl S&P 500 vždycky vnímán jako kvalitnější benchmark, jako index zavedených, ziskových firem. Pokud teď i on tuto podmínku opustí, mizí poslední velký index, který filtroval podle kvality, ne jen podle velikosti.

Tesla kvůli této podmínce čekala na zařazení do S&P 500 pět let. U těch tří firem, o nichž se bavíme, by za stávajících pravidel čekání bylo ještě delší – jak Anthropic, tak OpenAI otevřeně deklarují, že nehodlají být v zisku ještě roky. Proto se ta pravidla mění.

Ještě k tomu zkrácení lhůty pro zařazení do S&P 500: ani to není žádná revoluce. NASDAQ 100 také právě tuto karanténu zkrátil, a to dokonce na pouhých 15 obchodních dnů. U mezinárodních indexů FTSE to je už dlouho dokonce jenom pět dnů a probíhají konzultace k plánu zavést stejnou lhůtu i pro ty americké.

…a správci na ně navázaných fondů budou muset začít nakupovat. Takže cena vystřelí vzhůru – je to tak?

Budou muset nakupovat… To sice ano, ale ne hned. Fondy mají naštěstí ve svých statutech lhůty, takže ta poptávka se rozprostře do delšího období. Ale v principu to bude pro ty akcie výrazný impuls, to je fakt.

Jak mohou investoři tohle všechno využít?

Na úplně obecné úrovni bych poradil držet se zvolené strategie. Ano, jsou to obrovské emise: SpaceX cílí na tržní kapitalizaci 1,75 až 2 biliony dolarů, všechny tři firmy pak v součtu přes 3,5 bilionu. Ano, mluví se o tom všude. A ty dopady na trh budou velké – ale ne nějak zásadní. Když to zjednoduším: Hormuzský průliv je z pohledu investora důležitější…

A pak záleží na typu investora. Těm, kdo investují nepřímo, do fondů, bych jednoznačně poradil prostě nedělat nic. S tím, že i pokud jejich fond bude nakupovat pár titulů draho, nebude to mít na jeho výkonnost významnější dopad. Rozhodně to není důvod panikařit a z fondu vystupovat – to by přišlo o hodně dráž než nějakých pár setin procentního bodu na výnosech.

A co ti, kdo investují přímo do akcií?

Především, pokud s tím nemají zkušenosti – myslím velké zkušenosti – tak by se měli vyhnout derivátům. Třeba pokušení shortovat ty akcie může být velké, a asi to budou radit různí pochybní influenceři. Ale rizika spojená s tímto typem obchodů jsou hrozivá, rozhodně to laikům nedoporučuji.

Pak se nabízí počkat na pokles, který může přijít, až pomine vlna těch povinných nákupů – to může být zhruba tak za půl roku. Anebo, pokud se budeme bavit SpaceX, tedy o největší z těch emisí, která by také měla být první na řadě, alternativou ke koupi přímo na IPO je investice do fondu, který už SpaceX drží. Příkladem je americký Baron Partners Fund – má ticker BPTRX – který má podle své poslední čtvrtletní zprávy zhruba třetinu portfolia v akciích SpaceX. Pořizoval je od roku 2017, tedy za zlomek dnešní valuace. Pozor ale, jde o americký podílový fond, ne evropský ETF, takže pro českého retailového investora to znamená určité organizační překážky a není to řešení pro každého.

autor: Petr Blažek

Tagy

Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn