Švagerka (Piráti): Povolenky jsou dané, klíčové je chránit lidi
foto: Deník Vektor/Michal Švagerka
Systém ETS 2 zasáhne v blízké budoucnosti domácnosti i dopravu. Lídr jihomoravských Pirátů Michal Švagerka říká, že povolenky změnit nelze, ale je nutné tlumit dopady na nízkopříjmové obyvatele a využít příležitosti k rozvoji čistých technologií
Od roku 2027 začne platit nový systém emisních povolenek ETS 2, který dopadne na domácnosti a dopravu. Jaký dopad podle vás může mít na běžné obyvatele Brna a širšího okolí?
Především musím říct, že Green Deal vyjednal Andrej Babiš, a jeho hlavní body pak dojednala Fialová vláda, ve které jsme byli také. A je potřeba říct, že emisní povolenky tu od roku 2013 fungují pro velké elektrárny a od roku 2027 dojde k jejich rozšíření na dopravu a bydlení. To jsou důležité informace.
Jak už uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík, vypadá to, že to už ani nelze zvrátit, a proto to – jako Piráti – přijímáme jako daný fakt. Nehrajeme žádnou populistickou hru, že to jde změnit. A vnímáme to jako nejlepší ze špatných řešení. Pokud má někdo prostřednictvím své produkce negativní vliv na životní prostředí, musí se to někde projevit. A emisní povolenky jsou nejlepší, navíc tržní mechanismus, který zasáhne právě ty znečišťovatele.
Kdo dneska dostává teplo z teplárny nebo topí elektřinou, toho se to nedotkne. Dotkne se to pouze těch, co si topí plynem, a těch, co jezdí osobní automobilovou dopravou.
Samozřejmě vnímáme, že může dojít (a pravděpodobně dojde) k negativním dopadům na běžné obyvatele, proto máme pět zásadních bodů, jak tyto dopady zmírnit.
Musí existovat cenové stropy a musí být nastavena určitá forma regulace – a pokud nebude na evropské úrovni, musíme být připraveni na tuzemské úrovni a dotčeným obyvatelům například snížit jinou daň.
Psali jsme
Česko chce emisní povolenky z dopravy a vytápění budov zavést jen dobrovolně. Návrh ministra financí Stanjury ale naráží na realitu – systém ETS2…
Piráti dlouhodobě prosazují zelenou politiku. Jak vnímáte rozpor mezi klimatickými cíli a rostoucími náklady vedoucími k jejich naplňování? Protože je zjevné, že plánovaná opatření dopadnou nejsilněji dopadnou na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Tady se dostáváme mezi mlýnské kameny dvou různých zájmů. První je ekonomický, tedy že se jednoduše chceme mít dobře. Na druhé straně je tady klimatická změna, která způsobuje obrovské problémy, které můžou vést k tomu, že na té planetě nemusíme vůbec žít. Musíme teď jednoduše investovat do toho, abychom přešli na zelenou ekonomiku a co nejvíc snížili vypouštění oxidu uhličitého. V devadesátých letech jsme podobně řešili ozonovou vrstvu a freony – byl to problém, který jsme museli vyřešit, abychom tady vůbec přežili. A prostě to něco stálo.
Ale zároveň musíme nastavit brzdy, aby zvýšené náklady postihly obyvatele co nejméně, ideálně vůbec. Na druhé straně to ale vnímáme jako obrovskou příležitost pro český průmysl. My jsme průmyslová země a ty zelené technologie umíme. A pokud podpoříme tuto část průmyslu – ještě ve spolupráci s vědou a výzkumem – tak na tom můžeme vydělat. Protože pokud budeme mít inovativní firmy, lidé v nich budou dostávat vyšší mzdy.
Ale ještě bych se vrátil ke zmiňovaným pěti opatřením, která máme v programu, konkrétně k energetickému kupónu, který je určený pro nízkopříjmové domácnosti. Máme spočítané, že pokud bude cena povolenky 60 EUR za tunu oxidu uhličitého, tyto domácnosti dostanou energetický kupon v hodnotě pěti tisíc korun, takže se jim část daně, kterou v povolence zaplatili, vrátí. Pokud by šla cena povolenky ještě výš, že by to bylo neúnosné, spustili bychom brzdu proti zdražování snížením spotřební daně až o 3,70,- na litr benzínu.
Zároveň musíme peníze, které se vyberou z emisních povolenek, masivně investovat do energeticky úsporného bydlení právě u těch nízkopříjmových, aby se jim zdražení nejen vyhnulo, ale aby za energie platili obecně co nejméně. Musíme také, jak už jsem zmiňoval, podpořit průmysl čistých technologií a zaměřený na snižování energetické náročnosti.
Dneska z těch povolenek nejvíc peněz dostávají fosilní oligarchové a my chceme, aby ty peníze byly přesměrovány právě k těm lidem. Aby se řešil problém, proč emisní povolenky vznikly: že nemáme zateplené budovy, máme energetický náročný průmysl... A jestliže jsme dneska na takovém stupni vědecko-technického vývoje, kdy nemusíme energii vyrábět z fosilních paliv, tak ji takto nevyrábějme.
Psali jsme
Polsko, dlouho vnímané jako evropský uhlíkový outsider, zažívá nečekaný obrat. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů tam během několika měsíců…
Města budou čelit tlakům na dekarbonizaci veřejné dopravy i vytápění budov. Je Brno, potažmo Jihomoravský kraj, na tyto změny připraveno? A jak by se mělo připravit?
Když to vezmu obecně za Jihomoravský kraj, u fotovoltaik, myslím si, se to rozjelo, tam jedeme. Jako další výzvu vidím větrníky, kde nás čeká velká veřejná debata, jak s nimi naložit. A řekl bych, že je třeba přesvědčit obyvatelstvo, že je to jeden z dalších levných a čistých zdrojů energie. Co se měst týče, nabízejí se klasické věci, jako je zateplování a obecně snižování energetické náročnosti budov. Další možností je sdílená energetika, kterou jsme v Dubňanech jako jedni z prvních realizovali, investice do chytrých technologií: do dálkových odečtů energií, do softwaru, který bude řídit měření a regulace, abychom měli přehled, zda nám někde energie neuniká.
Je potřeba investovat do veřejné dopravy, od vysokorychlostních tratí až po zajištění dopravní obslužnosti v té poslední vesničce, kterou tady máme. Když cestuju vlakem, je vidět, jaký velký zájem o železniční dopravu je. Ty vlaky jsou prostě narvané po strop. Takže před námi leží obrovská příležitost, abychom velkou část automobilové dopravy byli schopni dostat na železnici. Samozřejmě, pokud ještě dořešíme tu takzvanou poslední míli, abych se z vlakové stanice dostal snadno až domů.
(Do rozhovoru vstupuje Marek Lahoda, dvojka pirátské kandidátky v Jihomoravském kraji.) Já můžu doplnit, co souvisí přímo s Brnem... Co se týče dekarbonizace veřejné dopravy, tam si myslím, že je Brno připravené dobře. Tramvaje a trolejbusy jsou dekarbonizované – a autobusy se momentálně převádějí na plyn, aby emisní zátěž byla nižší než u nafty. Zároveň se plánuje nákup dalších parciálních trolejbusů, které na některých linkách, kde nejsou troleje, můžou autobusy částečně nahradit. To je za nás určitě správný směr.
Co se týče vytápění, tam už je to za nás trochu složitější. Město sice má nějaké plány na dekarbonizaci, ale momentálně se spoléhá především na horkovod z Dukovan, který vnímáme jako poněkud sporný projekt. Není totiž úplně jisté, když to řeknu zjednodušeně, zda přinese pozitivní emisní přínos, respektive lepší výslednou cenu pro obyvatele.
Psali jsme
Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany se dostává do další fáze. Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení…
Za nás by bylo lepší – namísto do jednoho velkého zdroje bezemisního tepla – spíše investovat do více menších zdrojů. Spíše jít cestou decentralizace než centralizace – a to i s přihlédnutím k bezpečnosti obyvatel, protože spoléhat se na jediný centrální zdroj vytápění může být – při dalším zhoršení geopolitické situace – obrovské bezpečnostní riziko.
Z hlediska dalších výzev, které se pojí s klimatickou změnou, je v našich očích Brno velmi nepřipraveno. Stromy se tu ve velké míře spíš kácí, než by byly vysazovány – a to město se v létě příšerně přehřívá. V horizontu desítek let to může dojít do situace, že v létě nebudete chtít být venku, takže je potřeba opravdu se připravit na to, že se otepluje a že se oteplí. A je potřeba připravit adaptační opatření: zakládat nové parky, vysazovat stromy v ulicích a omezit v nich množství betonu, který se přehřívá.
Evropská unie plánuje z příjmů z ETS 2 financovat tzv. Sociální klimatický fond. Co byste navrhoval, aby Brno – respektive Jihomoravský kraj – z tohoto fondu čerpalo, pokud bude mít tu možnost? Naznačil jste už podporu nízkopříjmových skupin...
(Slovo si bere zpět Michal Švagerka) Ano, ale tady se to týká přímých investičních opatření za veřejný sektor. A to jsou investice do obnovitelných zdrojů energetiky, sdílené energetiky, úsporné opatření na budovách, včetně IT systémů měření a regulace. Investice musí jít i do výstavby energeticky úsporného bydlení, kde nám to zároveň pomůže řešit současnou krizi bydlení. Podporujeme rozšíření tramvajových tratí i páteřní sítě cyklostezek, aby i na kola nám lidi přesedlali, výsadbu stromových alejí v ulicích, zakládání nových parků jako ochranu před extrémními jevy počasí.
U nás na Slovácku máme velmi špatnou zkušenost s tornádem, proto se krajina musí změnit, aby co nejvíc odolávala tady těmto přírodním katastrofám: vytvářet remízky, dělat větrolamy... Mám zkušenosti s pozemkovými úpravami Dubňanech: umístili jsme tam pět větrolamů, ale místní agrobaroni nám polovinu škrtli, přestože tam je větrná eroze, která i jim degraduje půdu. Ale přesto jsme na to museli kývnout, protože jinak bychom ty pozemkové úpravy nedokončili nikdy.
Kromě investic se nesmí zapomenout na poradenství pro občany, abychom jim pomohli s přechodem na energeticky úsporné budovy. To přesně míří na nízkopříjmové skupiny obyvatel, aby jim někdo pomohl s přípravou a administrací konkrétních projektů...
Co se týká Brna, nesmí zapomenout na svůj vědecko-technický potenciál, aby se investovalo do výzkumu, který bude aplikovaný a jehož výsledky půjdou právě do průmyslu čistých technologií.
Zmínil jste poradenství, potřebu informovat veřejnost. Neobáváte se, že právě nedostatečná informovanost může vyvolat odpor vůči klimatické politice obecně – podobně jako třeba žluté vesty ve Francii? Jak tomu jako Piráti chcete předcházet?
Zde je zásadní role obcí. My jsme si to vyzkoušeli u nové ‘Zelené úsporám’, která byla určená pro seniory. V takových případech se obec musí aktivně zapojit: realizovali jsme semináře, v rámci kterých se lidé mohli sejít s poradci, letákovou kampaň nebo kampaň na kabelové televize.
Co se týká případného odporu: v této věci máme všichni ve veřejném piráti politické strany piráti odpovědnost, abychom vytvořili logickou linii komunikace – jakou artikulujeme my jako piráti. Totiž, že musíme skloubit to, abychom mohli na této planetě žít, s tím, aby ten přechod nebyl takový, že lidé budou přicházet o práci nebo že nám tu bude něco krachovat.
Prostě vzít to jako vědecký fakt, že máme problém před sebou, který je třeba vyřešit. Proto máme zmiňovaných pět opatření, abychom na jednu stranu zabránili sociálnímu nárazu, ale na druhou stranu vytvořili – přes nové technologie – moderní ekonomiku v této zemi. Jsem z regionu, kterým se prohnalo tornádo a kterým se pravidelně prohání povodeň. Za nás je to jasný úkol.
(Slovo si bere opět Marek Lahoda.) Nevím jak v Praze, ale tady ty změny cítíme na vlastní kůži – dlouhodobé půdní sucho nebo dopady kůrovcové kalamity, která vymazala desítky procent lesů. A to jednoduše není samo sebou, to je důsledek globálního oteplení a nedostatku srážek.