Svět bez USA (část první)

Spojené státy jsou pro leckoho červeným hadrem. Amerika dělá špatně to a ono, kdyby nebylo Ameriky, nebyly by takové a onaké války, svět by byl klidnější a šťastnější. Ráj na zemi bez těch ohavných washingtonských imperialistů.

Dobrá. Zkusme si představit, jak by se dvacáté století vyvíjelo bez Ameriky. Přesně řečeno, kdyby se USA staraly čistě jen o sebe a nevměšovaly se do cizích válek. Jak by vypadala alternativní historie se scénářem přísně neutrální Ameriky?

První světová válka bez Ameriky

Začněme první světovou válkou. Řekněme, že by převládl izolacionismus a Američané by jen pozorovali, jak na západní i východní frontě vítězí centrální mocnosti. Jiný scénář totiž není představitelný. Američané přinesli v roce 1917 na západní frontu rozhodující obrat a v listopadu 1918 i na frontu východní. Tam totiž sovětské Rusko na jaře 1918 kapitulovalo a na základě Brest-litevské dohody ztratilo značná území a velkou část obyvatelstva a průmyslových kapacit.

Teprve díky vítězství na západní frontě byla Brest-litevská dohoda anulována a Rusko dostalo zpět většinu ztracených území. Díky Americe a Kanadě. Paradoxně právě Amerika pomohla Rusku ke znovuzískání Ukrajiny v roce 1918!

Češi by v případě americké neutrality – a tudíž nutného vítězství centrálních mocností – zůstali podřízeným národem v rámci monarchie. Nový, relativně liberálně uvažující císař Karel II. by nám možná udělil určitou autonomii. Anebo možná neudělil. A Slovensko by na něco takového nemohlo ani pomyslet. Dodnes by bylo Horné Uhry (či spíše Felvidék).

Na tomto místě může někdo namítnout, že by to tak třeba bylo lepší. Vždyť habsburská monarchie nebyla nakonec tak zlý stát a ani císařské Německo nebylo ještě oním strašlivým monstrem jako za druhé světové války. Evropská unie (pod německým vedením) by vznikla o několik desítek let dříve, jak tvrdí britský historik Niall Ferguson ve své knize The Pity of War (název inspirovaný stejnojmennou básní Wilfreda Owena lze přeložit jako Lítost nad válkou nebo Škoda války). Kdoví. V každém případě, bez Ameriky by naším hlavním městem nebyla Praha (pro slovenské čtenáře Bratislava) a navěky bychom se museli spokojit s rolí druhořadé národnostní menšiny. (Slováci s rolí třetiřadé menšiny.)

Druhá světová válka bez Ameriky

Pokračujme ke druhé světové válce. Zastavme se však ještě ve 30. letech. Tehdy Stalinův režim masivně industrializoval svoji ekonomiku díky americkým technologiím. Nešlo o pomoc, nýbrž o obchod, s výjimkou technologií, které si Sověti přivlastnili bez ptaní a bez licencování. Ale dejme tomu, že Amerika by se držela zásady nijak nezasahovat do evropských záležitostí. V takovém případě by SSSR zůstal převážně zemědělskou zemí s průmyslem pouze v rudimentárním stádiu.

Ve skutečnosti však Ford postavil automobilku GAZ ve měste Gorkij. Albert Kahn postavil Stalingradský traktorový závod. Averell Harriman moskevské metro. Společnost Douglas Aircraft poskytla licenci pro výrobu dopravního letadla Douglas DC-3 (Lisunov Li-2), které bylo později nepostradatelné jako vojenské dopravní letadlo. International Harvester and Agricultural Machinery postavil továrnu na kombajny, DuPont postavil chemičku, Austin celé město Magnitogorsk (podle vzoru města Gary v Indianě), které pak během války zásobovalo SSSR ocelí. Nesmíme zapomenout na firmu Timken Bearing (bez jejíž továrny na kuličková ložiska by nejezdily sovětské tanky). Ani na Caterpillar Inc. (těžké stavební stroje), Consolidated Aircraft (letadla), Pratt & Whitney (letecké motory), Kodak (fotografické přístroje a materiály), Westinghouse Electric (elektrárny a elektromotory), Radio Corporation of America (radiokomunikace), U.S. Rubber Company and Tires (pneumatiky), American Locomotive Company (lokomotivy a vagony), Bellanca Aircraft Corporation (letectví), Hughes Tool Company (těžba ropy), Gar Wood Industries (hydraulická zařízení), Sperry Corporation (navigace), Baldwin Locomotive Works (železnice), Universal Oil Products (rafineria ropy), Brown & Root (infrastruktura), Honeywell (řídíci systémy pro průmysl a energetiku), Goodyear Tire and Rubber Company (pneumatiky), Lockheed Corporation (letectví), Bucyrus-Erie (těžební technologie), Ingersoll Rand (strojní zařízení), čímž seznam ovšem ještě zdaleka nekončí.

Všechny tyto americké korporace buď přímo stavěly továrny v SSSR anebo alespoň poskytovaly licence a technologie. V roce 1932 pracovalo v SSSR čtyřicet tisíc zahraničních inženýrů a kvalifikovaných dělníků, převážně Američanů. Bez této americké účasti by sovětská armáda byla v roce 1941 bez tanků, bez automobilů, bez letadel, bez paliv, bez logistiky, bez navigace a bez komunikace.

Plán Barbarossa byl sestaven správně, podle osvědčeného vzoru německé ofenzívy v roce 1918, která byla velmi úspěšná. Však také wehrmacht hnal sovětskou armádu až k Moskvě. Kdyby nebylo naprosto zásadní americké pomoci ve 30. letech, Němci mohli víceméně nerušeně pokračovat až k Uralu a dále až k Vladivostoku.

Sovětský svaz by neměl sebemenší šanci přežít bez amerických technologií. Ale ani to by nestačilo, kdyby nebylo přímé materiální pomoci nezištně financované programem Lend & Lease. Ta zahrnovala následující:

• Více než 400 000 džípů a nákladních automobilů

• 12 000 obrněných vozidel, včetně tanků (podle jiného zdroje 14 000)

• 11 400 letadel

• Třetinu všech výbušnin, která SSSR použil během války

• 1,75 milionu tun potravin (podle jiného zdroje 4,5 miliony tun)

• Více než 1,5 milionu přikrývek

• Přibližně 15 milionů párů bot

• 350 lokomotiv (podle jiného zdroje bezmála 2000)

• 1640 vagonů pro přepravu vojenské techniky

• Půl milionu tun kolejí a dalšího železničního vybavení

• 2,7 milionu tun ropných produktů

• 107 milionů tun bavlny

• 8000 traktorů a stavebních strojů

• Velké množství dalších zásob, včetně vysílaček, strojů, chemikálií, neželezných kovů, oděvů a zdravotnického materiálu

V roce 1963 sovětský maršál Georgij Žukov prohlásil: „Lidé říkají, že nám spojenci nepomohli. Nelze však popřít, že nám Američané poslali materiál, bez něhož bychom nemohli vytvořit naše rezervy ani pokračovat ve válce. Američané poskytli životně důležité výbušniny a střelný prach. A kolik oceli! Opravdu bychom mohli rozjet výrobu našich tanků bez americké oceli? A teď se říká, že jsme měli všeho dostatek sami.“

Prakticky totéž konstatoval i Nikita Chruščov a podle jeho svědectví dokonce i Stalin:

„Kdyby nám Spojené státy nepomohly, válku bychom nevyhráli,“ napsal ve svých pamětech. „Být proti hitlerovskému Německu sami, nevydrželi bychom jeho nápor a válku bychom prohráli. Oficiálně o tom nikdo nemluví a Stalin, myslím, nikdy nezanechal žádné písemné stopy svého názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“

Dodávky Sovětskému svazu v rámci programu Lend & Lease obnášely celkem 11 miliard dolarů, což bylo asi 8,7 procenta amerického HDP v roce 1941. Převedeno do dnešních peněz by šlo o neuvěřitelnou částku přesahující 2300 miliard dolarů!

Sovětský svaz z této půjčky vrátil celkem 722 milionů (ano, milionů) dolarů, přičemž poslední splátka se uskutečnila v roce 2006.

Bylo by ovšem nefér zanedbat příspěvek Velké Británie a Kanady. Tyto země dodaly Rusům během 2. světové války 5 218 tanků a 7 411 letadel. Zejména britská pomoc byla důležitá, protože přišla ještě v prvním roce války. Odhaduje se, že 30 až 40 procent středních a těžkých tanků použitých při obraně Moskvy pocházelo z britských dodávek. Nesmíme zapomenout ani na roli Royal Navy při ochraně amerických námořních konvojů, bez které by se plynulý tok dodávek neobešel. A také stojí za zmínku, že SSSR nezaplatil Británii za pomoc vůbec nic.

Celkem vzato, vměšování „Anglosasů“ do evropských záležitostí dokázalo prodloužit druhou světovou válku o čtyři až pět let. Bez něho by Sovětský svaz padl bez nejmenší naděje na úspěch. Následovala by většina světa. Protektorát Čechy a Morava by dnes již byl nejspíše včleněn do Říše a my bychom mluvili německy; případně bychom nemluvili vůbec.

--- KONEC PRVNÍHO DÍLU --- 

Pavel Kohout

www.algorithmic-sicav.cz