Ke kořenům technologického neúspěchu EU - 2. část
foto: Skip / Goodfon/Procesor
Souboj mezi Sovětským svazem a západními zeměmi se zprvu zdál vyrovnaný také díky Československu, ale brzy se ukázalo, že blok takové tempo nezvládne. Jakou roli v technologickém vývoji hraje Evropská unie a jaký bude její budoucí vývoj je ve hvězdách.
Ačkoli ruské vysoké technické školy mohly mít skvělou úroveň, nestačilo to. Omezení daná socialistickým zřízením nebylo možné překonat. Tím není řečeno, že stát se vždy mýlí a že jediná cesta rozvoje je volný trh. Příkladem může být Tchaj-wan. Ostrovní stát se kdysi rozhodl, že vybuduje nejmodernější polovodičový průmysl na světě. Poskytl 50 % základního kapitálu a vyzval nejbohatší ostrovní rodiny, aby „dobrovolně“ poskytly další polovinu. Výsledek je takový, že společnost TSMC je nyní největším světovým výrobcem nejmodernějších čipů a předmětem obdivu. Tchaj-wan je tak vystaven závisti Číny, kde se o něco podobného také pokusili, ale nebyli zdaleka tak úspěšní. TSMC má 60% podíl na světovém trhu, zatímco šanghajská SMIC jen pětiprocentní podíl nejen kvůli starší technologii.

A kde je ve vývoji počítačů Evropa?
Nyní řešíme otázku, proč Evropská unie tolik zaostává za USA a asijskými zeměmi v témže odvětví. V rámci Evropy mají skutečně světový význam jen dvě firmy. Za prvé, nizozemská ASML, která vyrábí nejpokročilejší technologie pro výrobu čipů na světě (a jejímž hlavním zákazníkem je TSMC). Nizozemská technologie skutečně patří mezi moderní divy světa a vznikla jen díky tomu, že Nizozemci se nebáli investovat obrovské prostředky na dlouhou dobu s velmi nejistým výsledkem. Za druhé pak ARM sídlící v anglické Cambridgi. ARM provádí vývoj procesorů s nízkou spotřebou – všechny smartphony a tablety mají procesor navržený touto firmou. ARM však sama nevyrábí a kromě toho, 90 % akcií patří Japoncům.
A to je téměř všechno. Evropa vyrábí jen málo čipů a žádné vlastní počítače. EU má nepatrný podíl na trhu datových center, nemá téměř žádné globální platformy (s výjimkou Spotify) a ve vývoji umělé inteligence hraje druhé housle. Pokud jde o podíl světové burzovní kapitalizace, ten v případě Evropy nestojí za řeč. Někdo hledá odpověď v roztříštěnosti evropských kapitálových trhů, ale to patrně není ten hlavní důvod. Vysoké zdanění práce a zisků může být jedním z faktorů, ale ani Kalifornie není právě daňový ráj. Rizikově averzní evropská kultura patrně rovněž přispívá k tomuto stavu, nicméně ani toto pravděpodobně není to jediné, co nás táhne ke dnu.
Nejpravděpodobnějším hlavním faktorem technologického neúspěchu je fakt, že Evropu vedou byrokrati, ať už na pozicích zvolených politiků nebo na nižších, úřednických pozicích. Byrokrata především zajímá udržení a rozšíření jeho moci. Za tím účelem podporuje svoji tradiční mocenskou základnu a mají tendenci stavět se podezíravě ke všemu novému, co by jejich pozici mohlo ohrozit. Zatímco Američané nejprve provádějí inovace a teprve potom uvažují o možných regulacích, Evropané cítí potřebu regulovat nové odvětví ještě dříve, než vůbec vznikne. Byrokratická mentalita Evropy má dále za následek vysoké ceny energií, což je kritický faktor pro rozvoj náročných odvětví, jako jsou datová centra a umělá inteligence. (O ocelářství, chemii a dalších odvětvích ani nemluvě, ale to již není předmětem tohoto článku.
Aby se Evropa vzchopila, je zapotřebí minimalizovat byrokracii a vytvořit příznivé daňové prostředí pro investice. A nejen to: je nutné minimalizovat i strach investorů z potenciální byrokracie a z možného zvyšování daní. Jinak se Evropa stane památkovou rezervací, kam bohatí Američané, Číňané a Indové budou jezdit obdivovat historii, místní kuchyni a sociální stát. Jsou názory, že právě toto je ta správná cesta. Uveďme vzkaz, který na platformě X poslal evropský byrokrat Guy Verhofstadt Elonu Muskovi:
„Evropa nepotřebuje vaše prázdná hesla ani vaši odrůdu technické oligarchie. EU je třeba bránit před nacionalistickým populismem a spekulanty, kteří podkopávají demokracii, jinak riskujeme ztrátu solidarity a pokroku, které dělají Evropu skutečně velkou!“
Zdá se, že definice slova „pokrok“ může být chápána velmi různými způsoby.