Ke kořenům technologického neúspěchu EU - 1. část

20. 01. 2025
Ke kořenům technologického neúspěchu EU - 1. část
foto: pixabay.com / Picryl/Starý počítač (ilustrační foto)

Všichni známe příběhy úspěšných technologických firem, jako jsou například Apple, Nvidia, Microsoft, Alphabet, Amazon a mnoho dalších. Všechny mají jedno společné. Na začátku je odvážný vizionář, případně malá skupina odvážných vizionářů. Ti se pustí do projektu, který má změnit svět, získají finance díky rizikovému kapitálu a po řadě let udávají tón trhu.

Cesta k úspěchu v počítačovém průmyslu se zdá být jasná a celkem přímočará, pokud máme výhodu zpětného pohledu. Ve skutečnosti nic není jisté, žádná cesta není předem nalinkovaná podle pravítka a vyskytují se na ní zrádné propasti, kam lze snadno a rychle spadnout. Věnujme se nyní podstatě technologického neúspěchu Sovětského svazuEU. Proč například v polovodičích a počítačích neuspěl bývalý sovětský blok? Existují mýty o tom, že kybernetika bývala považována za „buržoazní pavědu“. Možná znáte vtip o tom, že namísto polovodičů se socialistický průmysl bude raději věnovat mnohem dokonalejším celovodičům. Ale skutečnost byla jiná, mnohem zajímavější.

 

Sovětsko-americký souboj o lepší počítač

 

První sovětský počítač MESM (Malaja Elektronno-Sčislitelnaja Mašina) byl vyvinut již v roce 1951 v Kyjevě. O dva roky později akademik Sergej Lebeděv představil BESM (Boľšaja Elektronno-Sčislitelnaja Mašina). Tyto stroje sice nebyly tak výkonné jako americká výpočetní technika ve stejné době, ale zaostávání nebylo natolik významné, aby nebylo Ameriku možné dohnat a předehnat. Ani Československo nespalo. Výzkumný ústav matematických strojů měl v 50. a 60. letech dobrou úroveň, o čemž svědčí fakt, že mnozí jeho pracovníci se po roce 1968 úspěšně uchytili v USA. Podnik Závody průmyslové automatizace dokonce vyvážel počítače pro řízení obráběcích strojů na Západ. Zachoval se propagační film švédské firmy Datasaab, kde figuruje počítačem řízený soustruh české výroby a česky psaný koncept počítačového programu (v čase 6:47, respektive 7:32).

Pokud jde o polovodiče, samotní Američané přiznali v roce 1959 v jedné tajné zprávě, že Rusové mají jen asi dvouleté zpoždění ve výzkumu a vývoji. Navzdory studené válce existovaly výměnné studentské programy, které umožňovaly sovětským studentům navštěvovat kursy fyziky pevných látek na špičkových amerických univerzitách. Domů pak tito studenti hlásili, že ve srovnání s Moskevskou státní univerzitou se nedozvěděli nic převratného! Kromě toho existoval rozvinutý špionážní program, který Moskvě umožňoval držet krok s dobou. Rusové dokonce v roce 1962 postavili pro polovodičové výzkumníky nové město: Zelenograd (na podnět dvou uprchlých sovětských agentů z USA). Pro zajímavost, pojem „Silicon Valley“ vznikl teprve v roce 1971.

 

Československo mohlo být mezi lídry vývoje počítačů, ale mělo jeden problém

 

Československý polovodičový průmysl byl ještě v 50. letech v mnoha oblastech na úrovni světové špičky. Je málo známé, že jsme tehdy měli svůj vlastní pokročilý vývoj v oblasti polovodičů především díky vědci německého původu Helmaru Frankovi. Toho si československá vláda ponechala jako živou součást válečných reparací. Československo bylo schopno vyrobit tranzistorový rozhlasový přijímač vlastní konstrukce v roce 1958, jen tři roky po japonské firmě Sony. A mimochodem, oba agenti zmínění v předchozím odstavci, Joel BarrAlfred Sarant, žili i v Československu, kde vyvinuli první počítačem řízený systém protiletecké obrany ve východním bloku.

Jenomže sovětský blok nedokázal udržet tempo. V 70. letech bylo rozhodnuto, že namísto vlastního vývoje bude Rada vzájemné hospodářské pomoci vyrábět klony počítače IBM 360 v USA prodávaného od roku 1964. V roce 1981 ještě Češi dokázali zahájit výrobu klonu osmibitového mikroprocesoru Intel 8080 (v USA byl uveden na trh roku 1974). V té době však již bylo jasné, že komunistický blok technologickou válku definitivně prohrál: pokrok šel tak rychle, že země RVHP neměly šanci pokračovat. Zaostávání se tak již nedalo dohnat. Zbytek historie je dobře známý. Jaké ale byly příčiny zaostávání východního bloku, když nešlo o odmítnutí nových technologií na bázi ideologických předsudků? 

Počítač IBM 360

Tyto příčiny tkvěly samozřejmě v existenci svobodného trhu na Západě. Čerství kapitalisté si mohli klidně založit novou firmu, jako například Fairchild, Intel nebo Apple a nepotřebovali k tomu nějakou „bumážku“ (z ruského „bumaga“, což znamená „papír“) od státu nebo strany. Dále mohli navýšit kapitál na burze nebo pomocí soukromého venture kapitálu. Již založená firma si pak mohla vybírat z desítek nebo stovek dodavatelů, směla rozhodovat o své obchodní politice a o směru výzkumu a vývoje.Ve východním bloku měl státní podnik potíže se získáním kapitálu (přídělový systém namísto kapitálového trhu), měl velmi omezenou dodavatelskou základnu, jeho obchodní politika byla z velké části určena státními úředníky a hlavním odběratelem byla armáda – která zároveň měla hlavní slovo při určování směru výzkumu a vývoje.

 

vložil: Pavel Kohout

Tagy

▼-1%
1 den
▼-0.33%
1 týden
▲+4.15%
1 měsíc
▲+32.76%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▲+1.13
1 den
▲+4.6
1 týden
▼-8.17
1 měsíc
▼-7.04
1 rok
Index stresu 40.57
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn