Trump se chlubí Gazou, ale teče mu do bot

17. 01. 2025
Trump se chlubí Gazou, ale teče mu do bot
foto: Israel Ministry of Foreign Affairs / Flickr/Budoucí americký prezident Donald Trump a premiér Izraele Benjamin Netanjahu

V příštích dnech by mohlo dojít k začátku procesu ukončení války v Gaze, což ocení nejen Palestinci a Izraelci, ale především američtí daňoví poplatníci. Írán a Hamás se v pozadí jen smějí.

Vývoj diplomatických jednání na Blízkém východě spojených s blížící se inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa by možná mohl konečně směřovat k příměří mezi Hamásem a Izraelem. Dohoda mezi oběma stranami platná od neděle 19. ledna by mohla znamenat šestitýdenní přerušení bojů, propuštění části izraelských rukojmích a palestinských zajatců a započetí rozhovorů o dlouhodobém řešení vyhovujícím izraelské i palestinské populaci. Zatím vše vypadá nadějně a o dalším vývoji rozhodne především to, zda se premiérovi Izraele Benjaminu Netanjahuovi podaří vyřešit krizi, kterou blížící se příměří vyvolalo ve vládním kabinetu.

 

USA kvůli válce v Gaze navýšily vojenskou pomoc až čtyřnásobně 

 

Možný konec války bude pozitivní nejen pro izraelskou a palestinskou společnost, jelikož bude znamenat ukončení utrpení desítek tisíc civilistů, ale přinese úlevu i Američanům, kteří jsou rozděleni v otázce amerických výdajů do obrany vlastních pozic na Blízkém východě a humanitární pomoci Gaze. Podle zprávy Watson Institute for International & Public Affairs z Brownovy univerzity totiž vzrostl balík vojenské pomoci ze strany Spojených států Izraeli z přibližně stabilní částky 4 - 5 miliard dolarů (přibližně 98 až 122 miliard Kč) mezi roky 2010 až 2022 čtyřnásobně na více než 17,9 miliard (asi 439 miliard Kč) za období jednoho roku od začátku války v Gaze do podzimu roku 2024. 

Z velké většiny se podle zprávy jednalo především o 155mm nebo 30mm náboje, protitankové střely, rakety krátkého doletu nebo také průzkumné drony. Na základě těchto informací jasné, že kromě bomb určených pro ničení cílů Hamásu a Hizballáhu, které vedly k zabití tisíců civilistů, bezesporu významnou část z tohoto balíku zahrnovala protivzdušná obrana Izraele. Právě PVO Izraele od začátku konfliktu ničila masové vzdušné útoky teroristických skupin z Gazy, Libanonu, Jemenu a Sýrie, které byly namířeny na vojenské základny a civilní osídlení na severu i ve středu země a poblíž Pásma Gazy. 

Protesty za ukončení války v Gaze probíhající v izraelském Jeruzalémě

Tyto teroristické skupiny na Blízkém východě finančně i vojensky zásobí především Írán, který podle Briana Monroe před válkou posílal Hamásu přes různé transakce nejméně 70 až 400 milionů (asi 1,7 až 9,8 miliard Kč) dolarů ročně. Do této částky se však nepočítají zbraně, které byly do Gazy tajně pašovány za pomocí tunelů z Egypta. Důležitým zdrojem příjmů teroristické organizace, která od roku 2007 spravuje Gazu, byly také mezinárodní charity. Velkým problémem Gazy je samozřejmě právě skutečnost, že prostředky přicházející do Pásma nejsou správně distribuovány a nedostávají se do takové míry přímo k hladovějící populaci, která nyní prostředky potřebuje nejvíc.    

 

Nejen balíček americké vojenské pomoci, ale také odrážení Hútíů

 

Vědci z Brownovy univerzity samozřejmě také řeší otázku silné námořní pomoci US Navy nejen Izraeli, ale také mezinárodním obchodním lodím v oblasti Středozemního a Rudého moře a Perského a Adenského zálivu. US Navy poslala do oblasti monitorovat situaci a případně odrážet útoky v rámci operace Prosperity Guardian koordinované se státy NATO a dalšími zeměmi v oblasti téměř dvě desítky vojenských plavidel. Mezi nimi byly letadlové lodě USS Abraham Lincoln a USS Theodore Roosevelt, množství torpédoborců třídy Arleigh Burke, ale také jaderná ponorka USS Georgia

Torpédoborec třídy Arleigh Burke

Provoz těchto válečných lodí, ale především přesné střely určené k likvidaci dronů, střel i balistických raket US Navy dle vědců z Brownovy univerity vyšlo na další 4,8 miliardy dolarů (asi 117 miliard Kč). Americké námořnictvo za rok a půl navíc také zasahovalo hned několikrát při útoku balistických raket z Íránu nebo Jemenu na Izrael a americké pozice v regionu. Podle TOI zaútočil Jemen na Izrael za poslední rok a půl více než 40 balistickými raketami a dalších více než 220 balistických raket poslal na Izrael Írán v dubnu a říjnu 2024 při dvou jednotlivých útocích. 

Balistické rakety jsou jemenské teroristické skupině dodávány z Íránu a pro úspěšný útok musí překonat vzdálenost alespoň 2000 km mezi Jemenem a izraelským Tel Avivem. Právě do pobřežního města Izraele dopadlo v prosinci 2024 hned několik projektilů balistických raket, které zničily parky nebo veřejné budovy a několik lidí utrpělo zranění. V potaz by pro tento typ útoku připadaly íránské balistické rakety Ghadr-110, Khorramshahr nebo Sejjil v rozmezí 5 - 8 milionů dolarů za raketu (122 až 190 milionů Kč). Jen balistické rakety mohly vyjít Írán nižší stovky milionů dolarů. 

 

Americká armáda si musí zamést před vlastním prahem

 

US Army se podobně jako další moderní armády světa proto již nyní potýká s nebezpečným protivníkem v podobě paramilitárních organizací vyzbrojovaných třetí stranou, která má z útoků vlastní prospěch v podobě aspoň částečného oslabení nepřítele a pomalého vyprazdňování jeho válečného rozpočtu. USA a její spojenci v regionu tak z pohledu Íránu v podstatě „plýtvají” velmi drahou a přesnou vojenskou technikou na odrážení útoků realizovaných často i relativně levnými drony, aby uchránily lodě a nákladné radary před poškozením. Jako doklad tohoto faktu může stačit skutečnost, že pro ničení hútíjských UAV za desítky tisíc musí US Navy nasazovat přesné rakety RIM v řádu milionů dolarů.

Taktika Íránu je očividná a perská velmoc chce vyštvat západní země v čele se Spojenými státy z regionu. Útoky na Izrael a podpora teroristických skupin je tak jen prostředkem k tomu, jak tohoto cíle co nejlépe a nejlevněji dosáhnout. Trump si je pravděpodobně vědom, že konflikt s teroristickými organizacemi na Blízkém východě nesměřuje k nějakému většímu vyvrcholení nebo porážce nepřítele a americká armáda bude muset přehodnotit svou strategii na jiný typ boje s tímto nepředvídatelným protivníkem. Zda jsou tyto odhady správné však uvidíme teprve v prvních měsících po Trumpově inauguraci.  Více se o stabilitě samotného příměří dozvíte ve videu pod článkem.

 

vložil: Redakce DV

Tagy

▼-1%
1 den
▼-0.33%
1 týden
▲+4.15%
1 měsíc
▲+32.76%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▲+1.13
1 den
▲+4.6
1 týden
▼-8.17
1 měsíc
▼-7.04
1 rok
Index stresu 40.57
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn