V UK vylepšují ochranu obchodů. U nás chráníme soukromí zlodějů
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Britská firma Facewatch oznámila novou funkci svého systému rozpoznávání obličejů. Pokud kamera u vstupu do obchodu rozpozná člověka vedeného v databázi pachatelů krádeží nebo násilností, upozornění dostane vedle ostrahy také policie.
Kriminalita v maloobchodu je ve Spojeném království velký problém: Podle reprezentativního průzkumu britské obdoby našeho Svazu obchodu přišli v posledním sledovaném roce obchodníci o astronomických 4,2 miliardy liber, tedy 120 miliard korun. Z toho 2,2 miliardy (65 miliard korun) jsou přímé ztráty, které meziročně vzrostly o pětinu. Zbylé dvě miliardy liber jsou náklady na prevenci; ty meziročně vzrostly dokonce o polovinu.
Velkou část této kriminality mají na svědomí recidivisté: jen za první pololetí 2026 vydal systém Facewatch svým uživatelům na 300 tisíc varování, že do jejich obchodu vstoupila některá z osob na seznamu známých zlodějů či násilníků.
Co se násilí v maloobchodu týče, zmíněný průzkum vykázal za sledovaný rok 45 tisíc násilných incidentů – z nichž ve 25 tisících případů (nárůst o 180 procent) útočníci použili zbraň.
Systém Facewatch využívá kamerový systém a rozpoznávání obličejů k prorovnávání obličejů všech osob vstupujících do obchodu s databázemi, kde zapojení obchodníci sdílejí negativní zkušenosti.
Prostě klasický blacklist – přesněji, blacklisty. Drobné incidenty totiž obchodníci řeší jenom lokálně: chtějí dostat zprávu, až daná osoba příště navštíví jejich obchod, ale nechtějí obhajovat zařazení dotyčného na centrální blacklist.
Psali jsme
Startup Minds & Models vytváří software pro personalizované doporučování produktů na základě analýzy kamerového obrazu zákazníka.
Mohlo by něco podobného fungovat i v Česku?
Především, nikdo neví, jak moc je u nás problém kriminality v maloobchodu palčivý. V Česku bylo podle policejních statistik v roce 2025 spácháno 12 241 „krádeží v obchodech“. Očividně je však hlášen jen mizivý zlomek krádeží; ukazuje to absurdně vysoká míra objasněnosti 89 procent. Pro porovnání: je to víc než například u vražd (80 %) nebo loupeží (71 procent).
V každém případě, systém typu Facewatch by v současných tuzemských podmínkách tvrdě narazil.
České obchody kamery mají, ale používají je především jako svědky. Pořizují záznam, který pomůže zpětně objasnit, co se stalo. To znamená, že pro použití daného záznamu již existuje viditelný právní zájem, tedy potřeba objasnit například krádež. Oproti tomu Facewatch je systém pro prevenci – a blacklisty, na nichž tato prevence stojí, jsou v tuzemských podmínkách (i jinde v EU) prakticky nepřípustné.
Narážejí totiž na otázky jako kdo může člověka na podobný seznam zařadit, jaké důkazy k tomu musí existovat, jak dlouho na něm zůstane, jak se může bránit proti případnému omylu. Na tyto otázky systém Facewatch sice odpovídá, ale je jasné, že v tuzemsku by neuspěl. Pokud by vůbec zkusil takový systém nasadit, skončilo by to kolosální pokutou od Úřadu pro ochranu lumpů.
Mimochodem, jaké šance mají aktuálně systémy typu Facewatch v Česku se dá odhadnout podle toho, jak rychle skončily snahy zamezit usvědčeným vandalům a násilníkům ve vstupu na fotbalové stadiony. Ani to reálně nelze – a přitom jde palčivý problém, který vidí celá společnost s výjimkou zmíněného Úřadu.
Takže budeme všichni dál v cenách zboží platit náklady obchodů na krádeže. Představa, že by zloději dostali k svým „nákupům“ tolik potřebný doprovod ochranky, je pro ochránce jejich soukromí bohužel nepředstavitelná.