V ústech koňak, v žaludku nealko. Startup mění pití
foto: Jury92, licence CC BY-SA 3.0/Ukázka "flush syndromu"
Dánský startup Alcolase dostal miliony, aby umožnil pít lidem, kteří trpí intolerancí alkoholu. Jeho řešení může mít obrovský dopad.
Alcolase se obrací hlavně na obyvatele východní Asie, kde přes půl miliardy lidí trpí intolerancí alkoholu, která je způsobena genetickou poruchou ALDH2. Právě dostal v přepočtu přes 30 milionů korun na vývoj řešení tohoto problému. To spočívá v specifickém enzymu, který odbourává alkohol, a v tom, jak ho „zabalit“ do tukové kapsle a ochránit ho tak před agresivním žaludečním prostředím.
Intolerance alkoholu, přezdívaná také „flush syndrom“, je metabolická odchylka, která překvapivě přímo nesouvisí se samotným alkoholem, tedy s etanolem. Ve skutečnosti totiž „postižení“ nedokážou, kvůli zmíněné genetické poruše, rozkládat v těle acetaldehyd, který z alkoholu vzniká. A právě acetaldehyd je přímou příčinou problémů lidí s intolerancí k alkoholu.
Alcolase řeší problém s acetaldehydem tak, že odstraňuje jeho takzvaný prekurzor, tedy látku, z níž vzniká. Pro úplnost je třeba dodat, že nefunguje stoprocentně: účinnost likvidace etanolu v žaludku závisí na tom, jestli se enzym stihne s molekulou etanolu „potkat“ předtím, než se etanol vstřebá do krevního oběhu a než enzym podlehne žaludečním kyselinám.
Psali jsme
Studie zjistila, že odstranění extrémně levného alkoholu z trhu vede k nižší intenzitě pití, zejména u mladších konzumentů. Replikovat skotský…
Inkluze: aby všichni mohli pít
Pozoruhodné je, že startup své řešení prodává jako inkluzi: chce umožnit, aby lidé s „flush syndromem“, nebyli vyčleněni z večeří, pracovních setkání a rodinných oslav. Na jednu stranu to dává smysl, na druhou ale: alkohol je přece droga. Opravdu je potřeba vyvíjet lék, když k vyřešení problému stačí prostě tu drogu přestat brát?
Když jsme u toho, lék… To je otázka, jestli se z toho řešení stane lék. V první fázi se samozřejmě startup označení „lék“ vyhýbá jak čert kříži, protože to znamená striktní regulaci. Takže na první trhy – už je ohlášený Singapur a Jižní Korea – chce dodávat „doplňky stravy“. Na druhou stranu, status „léku“ znamená vyšší ceny i potenciálně větší trh. To pokud by se podařilo prosadit, aby ho lékaři předepisovali – například těm, jimž nemožnost pít způsobuje závažnou psychickou újmu.
Komunikace startupu i jeho investorů je plná vzletných frází. Zakladatelé „využívají biotechnologii k řešení významného zdravotního a společenského problému“, který „ovlivňuje každodenní život milionů lidí“ a který „dosavadní mainstreamové zdravotní inovace přehlížejí“. Alcolase se představuje jako hrdina, který zachraňuje marginalizované skupiny „s postižením“.
Ve skutečnosti spočívá společenská prospěšnost startupu Alcolase i jeho investorů v tom, že umožní „chlastat“ dalším stovkám milionům lidí. Obecně: pod pláštíkem řešení zdravotního rizika umožní chování, které je ze zdravotního pohledu rizikové. To je přece definice společenské škodlivosti… Nemluvě o tom, že prostředky vynaložené na tento vývoj by určitě našly uplatnění při řešení skutečných problémů – třeba nemocí, které zbytečně zabíjejí miliony lidí.
Psali jsme
Také v České republice velmi oblíbený především letní nápoj, nealkoholické pivo a jeho nekonečné množství příchutí a variací, je na celosvětovém…
Alko, nebo nealko?
Ale abychom dánským altruistům nekřivdili: třeba jejich doplněk stravy/lék skoncuje s neformálními závody „kdo vypije víc“. Vždyť pokud se soutěž posune z „kdo vydrží víc alkoholu“ posune na „kdo spořádá víc enzymu“, ztrácí závod smysl.
A hlavně: pokud bude odbourávání alkoholu v žaludku opravdu účinné, rozplyne se hranice mezi alkoholem a nealko pitím. Možná budou lidé pít víc alkoholu – když tedy bude snadné omezit jeho účinky. Ale možná naopak jeho spotřebu omezí – když jeho životnost může skončit v žaludku, proč nepít rovnou nealko?
Ať pozitivní nebo negativní, společenský dopad startupu Alcolase může být obrovský. V každém případě bude zajímavé jeho další osud sledovat.