Vymlouvat se není řešení, říká europoslanec Zdechovský o vstupu do eurozóny
Evropská unie využívá jednotnou společnou měnu euro, k jehož přijetí se zavázaly všechny státy, které do unie vstoupily. Česká republika momentálně disponuje dočasnou výjimkou na zavedení eura, je zde ale možnost trvalé výjimky, jakou má například Dánsko či v minulosti Velká Británie? Na to a další otázky se redakce DenikVektor.cz zeptala europoslance Tomáše Zdechovského.
foto: Twitter/Europoslanec Tomáš Zdechovský
Pro vstup do eurozóny je potřeba splnění maastrichtských kritérií. Redakce DenikVektor.cz se proto zeptala poslance Evropského parlamentu a bývalého místopředsedy KDU-ČSL Tomáše Zdechovského. Ten na náš dotaz odpověděl, v jaké míře je na takový krok Česká republika připravena. „Pro splnění maastrichtských kritérií je potřeba splnit několik kroků. Aktuálně má Česká republika problém s výší schodku státního rozpočtu, mírou inflace nebo stabilitou měnového kurzu,“ vytkl a dodal, že je po nápravě zmíněných kroků také potřeba vstoupit na dva roky do takzvaného mechanismu měnových kurzů, známého pod zkratkou ERM II. „Především je ale problém, že to není dlouhodobě priorita politické reprezentace, a tím nemyslím jen tu současnou. K přijetí eura jsme se zavázali, ale postupem času to vyšumělo. Nyní se do toho nikomu nechce a stále se to oddaluje,“ prozradil. Podle Zdechovského se řeší primárně válka a vysoké ceny potravin a bydlení, přičemž se energie politiků soustředí na jiné oblasti.
Tomáš Zdechovský také okomentoval nedávný vstup Chorvatska do eurozóny. Zatímco Česká republika je členem Evropské unie již od roku 2004 a stále nedisponuje společnou měnou, Chorvatsku to trvalo „pouhých“ 10 let. „Chorvati si to určili jako prioritu a šli si za tím bez ohledu na to, jaká je vnitropolitická či geopolitická situace. Podobnou snahu musíme vyvinout i my, pokud chceme patřit do toho exkluzivního klubu. Vymlouvat se není řešení,“ vyjádřil se pro redakci europoslanec.
Psali jsme
Chorvatsko vkročilo do roku 2023 velkolepě. Slavilo nejen ukončení roku 2022, ale také vstup do Schengenu. Půlnoční přípitky tak byly i na oslavu…
Podobně vidí i závazek dvou procent HDP na obranu. „Česká republika to oddalovala, protože to neviděla jako prioritu, začala válka a vláda chce tento závazek splnit už příští rok,“ vysvětlil a okomentoval to slovy, že všechno jde, když se chce. Přiznal však, že největším problémem u eura je veřejnost, přesněji tedy to, že ho polovina Čechů odmítá. Obává se tak, že pokud se názor veřejnosti nepřehoupne tak, že více než 50 procent bude pro přijetí, politici budou mít stále důvod k tomu nepřistoupit.
„Česká republika je exportní otevřenou ekonomikou. Jednotná měna zajištuje cenovou stabilitu, snazší a levnější obchodní transakce, efektivnější finanční trhy či porovnání cen mezi jednotlivými zeměmi, což posiluje soutěž mezi podniky, z čehož těží spotřebitelé. A je to také symbol evropské identity,“ vyjádřil se k pozitivům přijetí společné měny, otázka negativ však zůstala nezodpovězena.
V závěru se redakce zeptala, jak bývalý místopředseda KDU-ČSL hodnotí možnost trvalé výjimky ponechání si stávající měny a zdali je to výhodné pro Českou republiku. „Rozumím tomu, že možnosti využilo Dánsko či před Brexitem Velká Británie, ale pro Českou republiku je výhodnější jednotnou měnu přijmout. Zařadíme se tak konečně do rychlejší pruhu k zemím, jako je Německo, Francie či Nizozemí,“ prozradil svůj názor.