Zdaňte je! Jednoduchá řešení ale na složité problémy nezabírají
foto: Pixabay/Ilustrační snímek
Klima a životní prostředí vůbec má zachránit daň z nadměrných zisků těžebních firem. Kdo určí, co je nadměrný zisk – a hlavně, kdo má daň platit – to jsou detaily, na nichž tato myšlenka padá.
Skupina bývalých politických lídrů publikovala dopis s výzvou zdanit zisky fosilních firem. Tím opět rozvířili debatu, která už dlouho probíhá – například organizace Greenpeace provozuje petici, která má „přimět ropné, uhelné a plynařské korporace platit svůj férový podíl na škodách, které působí“. Právě Greenpeace ve svém komentáři k poslední výzvě politiků upřesnila, že má jít o zdanění „nadměrných“ zisků.
Ekonomický tlak na omezení škod na životním prostředí je samozřejmě potřebný. A to, že státy nedokáží promítnout takzvané externality do nákladů firem, je velký problém. Ale daně z příjmů producentů jsou extrémně špatný nástroj.
Jeho jedinou výhodou je, že je přitažlivý pro voličské masy. Záplava nevýhod se dá shrnout do konstatování, že je to nesmysl.
Například: firma, když někdo těží ropu a dodává výrobcům, například, polystyrénu k zateplování budov: co přesně je na tom důvod k penalizaci? Aha – on tu ropu dodává taky producentům nafty a benzínu. Tak to ale generuje dvě otázky.
Za prvé: proč má kvůli něčemu úplně jinému zdražit polystyrén? A za druhé: co přesně je špatně na výrobě motorových paliv? Aha – někdo je pak spálí a tím ničí planetu.
A jsme u toho: skutečný problém není výroba, ale spotřeba.
Psali jsme
Volební specál - Zelený účet. O emisních povolenkách všichni mluví, ale málokdo se v nich vyzná. Přitom se brzy budou týkat úplně všech. V prvním…
Zdražit spotřebu je nutné
Ke snížení emisí CO2 už nástroj existuje: jsou to emisní povolenky. Jejich cílem je, úplně obecně, penalizovat spotřebu fosilních zdrojů a vytvářet tak ekonomickou motivaci tuto spotřebu omezovat. Bohužel, tento nástroj nefunguje – a proč přesně? No, protože politici nemají odvahu říct na rovinu, že k záchraně klimatu je třeba spotřebu fosilních paliv opravdu omezit. A to že nepůjde úplně samo, bezbolestně. Že kdo nezmění své spotřebitelské chování, ten na to doplatí.
Zjednodušeně: dokud nafta nezdraží, lidi do elektromobilů ani vlaků nepřesednou. A dokud nezdraží plyn, lidi budou topit tak, aby doma mohli být jen v tričku.
Ale tuto pravdu nikdo do volebního programu nepromítne. I v aktuálních volebních programech vidíme, s výjimkou Pirátů, plošné odmítání režimu ETS2, tedy právě emisní povolenky pro silniční dopravu a vytápění. Ještě program STAN se dá označit jako pro-klimatický: sice omítají ETS2, ale aspoň prosazují zdanění uhlíkových emisí. To je mechanismus, který je notoricky těžko vymahatelný – ale aspoň cílí na spotřebu, a nikoli nesmyslně na produkci.
Windfall tax je odstrašující příklad
Proponenti zdanění nadměrných zisků těžebních firem se ohánějí mimořádnou daní, „windfall tax“, kterou mnoho zemí zavedlo v reakci na covidovou pandemii. Že prý nejde o nic jiného než o to, zacílit tuto daň na konkrétní sektor a udělat ji trvalou.
Dobře, tak se podívejme na zkušenost s „windfall tax“ v Česku. Od bank ministerstvo financí plánovalo vybrat 33 miliard korun – a vybralo necelé půl miliardy. Není důvod si myslet, že by těžební firmy s aktivitami po celém světě nebyly aspoň tak úspěšné v ukrývání zisků jako přísně regulované banky.
Co s nemorálními zisky
Zbývá vypořádat se s faktem, že zisky těžařů jsou opravdu závratné. Je to spravedlivé? Ne, není. Určitě je to příležitost „vypáčit“ z nich víc peněz – ale není jedno, jak se to udělá.
Jednoduché to opravdu není. Tak například: fosilní firmy diverzifikují svou činnost, a leckdy to není „greenwashing“, tedy pouhé předstírání ekologických aktivit. A co s těžební firmou, která provozuje, například, solární elektrárny? Mimořádné zdanění veškerého zisku takové firmy by přece bylo absurdní…
Představa o jednoduchém řešení se začíná drolit. A co s těžební firmou, která těží, dejme tomu, měď v Africe? Proč nezdanit i její zisky?
Extrémní zisky těžařů – čehokoli – jsou jedna věc, a nutnost omezit emise druhá. Motat to dohromady je projev ekonomické negramotnosti. Snahy zdanit nadměrné zisky těžařů fosilních paliv jsou opravdu nesmyslné a je smutné, že je vůbec třeba to vysvětlovat.