Sněmovna podpořila zkoušky pro taxikáře. Sechter varuje před zdražením

Obce by mohly znovu požadovat po taxikářích zkoušky z češtiny a místopisu. Sněmovna 23. září schválila novelu, která jim má tuto možnost vrátit. Zastánci změny očekávají vyšší kvalitu a bezpečnost služeb. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter však upozorňuje na riziko zdražení jízdného a úbytku řidičů. Za důležité považuje především důslednější ověřování jejich totožnosti, trestní minulosti a větší odpovědnost přepravních platforem.

V roce 2020 prosadilo ministerstvo dopravy volnější pravidla pro taxislužbu. Novela usnadnila provoz služeb objednávaných přes aplikace. „Srovnáváme podmínky klasické taxislužby s moderními aplikacemi. Úpravy povedou k zatraktivnění taxislužby, dojde ke zvýšení konkurence mezi dopravci, což může snížit cenu pro zákazníka. Cestující bude při využití aplikace vždy dopředu znát cenu, kterou za cestu zaplatí,“ uvedl tehdejší ministr dopravy Karel Havlíček podle zprávy ČTK, kterou v červenci 2020 zveřejnil server iROZHLAS.cz.

Současná vláda chce pravidla znovu zpřísnit. V programovém prohlášení slibuje, že taxikáři budou muset prokazovat znalost češtiny. Stejné profesní a kvalifikační požadavky mají podle ní platit pro řidiče klasických taxi i pro ty, kteří vozí zákazníky přes aplikace. Poslanci navrhli konkrétní změny při projednávání vládní novely zákona o silničním provozu, vedené jako sněmovní tisk 83. Doplnili do ní také úpravu zákona o silniční dopravě, který stanovuje pravidla pro taxislužby.

Dvě varianty obecních zkoušek: Nacher a Hřib

Ve Sněmovně se tak sešly dvě hlavní koncepce, jak vrátit obcím část pravomocí odebraných při reformě v roce 2020. První variantu předložili poslanci Patrik Nacher a Robert Králíček (oba ANO). Sněmovnou schválený návrh má obcím umožnit v mezích zákonného zmocnění vydat obecně závaznou vyhlášku a po řidičích taxislužby, u přeprav zahajovaných na území dané obce, požadovat znalost českého jazyka a místopisu v rozsahu potřebném pro výkon práce. Podle Patrika Nachera jde o opatření pro bezpečnost a kvalitu služby, jelikož řidič přebírá odpovědnost za cestující i silniční provoz.

Odlišnou variantu prosazoval poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Jeho pozměňovací návrh obcím rovněž umožňoval zavést zkoušky, ale detailněji vymezoval jejich obsah. Řidičům by k domluvě stačila praktická angličtina nebo čeština, museli by se umět orientovat a ovládat navigaci. Návrh zároveň výslovně vylučoval zkoušení podrobných historických či encyklopedických znalostí, které nesouvisejí s prací taxikáře. Získané osvědčení by pak platilo minimálně pět let. Hřibův návrh reagoval na obavy z nedostatečných odborných požadavků a problémů v komunikaci s cestujícími. Základní zákonné podmínky pro výkon taxislužby, včetně oprávnění řidiče taxislužby a požadavku spolehlivosti, však zůstaly zachovány.

Sněmovna při hlasování 23. září přijala variantu Nachera a Králíčka, kterou podpořily hospodářský výbor i Ministerstvo dopravy. Pro návrh hlasovalo 92 poslanců, proti bylo 50. O Hřibově variantě, k níž se při projednávání přihlásil jeho stranický kolega Samuel Volpe, se následně již nehlasovalo, protože se přijetím konkurenčního návrhu stala nehlasovatelnou.

Alternativa z MPO: Bezúhonnost a prověrky místo jazykových bariér

Vedle parlamentních návrhů stavějících na obecních vyhláškách se objevuje i odlišný pohled zaměřený na fungování trhu práce a dopady regulace na řidiče a přepravní platformy. Problematiku mobilních platforem a taxislužeb řešil 2. září speciální kulatý stůl organizovaný náměstkem ministra průmyslu a obchodu Janem Sechterem a prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou. Diskuse se zúčastnili zástupci platforem, hospodářských svazů, Prahy i obcí, ale také odborníci z ministerstev dopravy a práce.

Redakci se podařilo hovořit s jedním z organizátorů kulatého stolu, Janem Sechterem. Ten v rozhovoru upozornil, že příliš přísná pravidla, byť dobře myšlená, mohou trh zásadně omezit. Opatření by navíc v konečném důsledku mohla vést ke zdražení jízdného. Sechter však varoval také před roztříštěností systému. Pokud by jednotlivé obce stanovily výrazně odlišné požadavky, mohl by se podle náměstka systém stát pro řidiče i klienty nepřehledným. Přísné požadavky by navíc mohly zkomplikovat situaci cizincům, pro které práce za volantem často představuje první krok do legální ekonomiky.

Klasické jazykové zkoušky s vysokými nároky by podle Sechtera představovaly u taxislužeb objednávaných přes aplikaci zbytečnou překážku. Organizace zkoušek pro tisíce zahraničních řidičů by podle náměstka znamenala značnou administrativní zátěž. Sechter proto navrhuje umožnit zákazníkovi, aby si preferovaný jazyk řidiče zvolil už při objednávce. Základní znalosti potřebné pro práci taxikáře, tedy takzvané řidičské minimum, by podle něj bylo možné ověřovat on-line.

Místo složitých jazykových testů je proto podle Sechtera klíčové zajistit bezpečnost, tedy spolehlivě ověřit totožnost řidiče a jeho minulost. Zákon o silniční dopravě sice už dnes posuzuje spolehlivost podle trestních činů a přestupků, ale praxe je složitější. Jak zaznělo na kulatém stole, prověřování bezúhonnosti u řidičů ze třetích zemí naráží na značné překážky.

Závěr: Cesta do budoucna

Novelu nyní posoudí Senát. Aby mohly obce nové pravomoci využít, musí změna nejprve projít zbývajícím legislativním procesem a nabýt účinnosti. O zavedení zkoušek a konkrétních místních požadavcích by následně rozhodovaly prostřednictvím obecně závazných vyhlášek.

Debata ukazuje rozdílné představy o tom, jak zvýšit bezpečnost a kvalitu taxislužby. Poslanecké návrhy stavějí na možnosti obcí ověřovat znalosti řidičů zkouškami. Jan Sechter zdůrazňuje důslednější ověřování jejich totožnosti a spolehlivosti a zachování dostupnosti služeb i pracovních příležitostí. Ke zlepšování češtiny by podle něj měli být řidiči motivováni jinými prostředky a větší odpovědnost za bezpečnou přepravu cestujících a dodržování pravidel silničního provozu.